Připlácení? Výběrová řízení? Výbor probral úpravy Válkových novel

Výborem Poslanecké sněmovny pro zdravotnictví prošly významné vládní návrhy novel zákonů o zdravotním pojištění a o elektronizaci. Obě už čeká ve sněmovně jen závěrečné schvalování a poputují do Senátu.

Poslanci sněmovního výboru nepodpořili pozměňovací návrh ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), podle něhož by si mohli pacienti připlácet rozdíl mezi hrazenou zdravotní službou, na kterou mají nárok, a komfortnější variantou, kterou si vyberou.

Připlácení? Poslanci ve výboru na to nemají názor

Výbor měl na své březnové schůzi mimo jiné za úkol posoudit pozměňovací návrhy, které k návrhu novely zákona o veřejném zdravotném pojištění padly od poslanců, a pro závěrečné hlasování na plénu Sněmovny připravit doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Když se hlasovalo o doporučujícím stanovisku k návrhu na legální připlácení, chyběly ke schválení tři hlasy. Pro návrh nehlasovali ani všichni přítomní koaliční poslanci, tři z klubu STAN a dva z klubu KDU-ČSL se hlasování zdrželi. Celkem se hlasování zdrželo 10 poslanců výboru z 20.

Následně neprošlo ani nedoporučující stanovisko, návrh tak nezískal žádné stanovisko klubu.

Pro závěrečné hlasování poslanců není doporučení výboru nijak určující. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se k samotnému hlasování výboru na dotaz nijak nevyjádřil. Věří ale, že pro závěrečné hlasování poslanců na plénu podporu pro zavedení legálního připlácení získá. „Jsem si jistý, že získám,“ odpověděl ministr.

Podle něj by pozměňovací návrh přinesl to, že bude v poplatcích na rozdíl od dnešního stavu pořádek, dále snížení počtu poplatků a snížení ceny poplatků. Navíc by podle ministra uspořily i zdravotní pojišťovny. „Překvapivě by to znamenalo úspory pro pojišťovny. Ono se to zdá nelogické, ale často se stává, že zařízení vykáže výkon pojišťovně a současně inkasuje peníze od pacienta,“ uvedl Válek.

Zpětné bonusy, výběrová řízení na smlouvy s pojišťovnou a příspěvky pro pacientské organizace

K novele přidal vlastní pozměňovací návrh i ministr financí Zbyněk Stajnura. Navrhl, aby nemocnice nemohly od zdravotní pojišťovny inkasovat maximální úhradu drahých centrových léků, ale jen tu cenu, kterou za ně skutečně vydají. V současnosti při nákupu centrových léků získávají nemocnice milionové slevy, kterými si vylepšují rozpočty, zatímco pojišťovny hradí plnou cenu. Pokud by Stanjurův návrh prošel a nemocnice by získala lepší cenu, ušetřila by pojišťovna. Výbor k tomu dal nedoporučující stanovisko. Zastánci současné praxe uvádějí, že možnost, kdy si nemocnice mohou nechat úspory, motivuje k transparentním a efektivním nákupům. 

Pacientské organizace zase sledují, jak dopadne pozměňovací návrh Toma Philippa (KDU-ČSL) a Michaely Šebelové (STAN). Ten se týká využití peněz z nového fondu obecně prospěšných činností, který má vládní novela zavést. Podle původního návrhu z tohoto fondu mohou pojišťovny přispívat na činnost pacientských organizací. Pozměňovací návrh chce zmocnit ministerstvo zdravotnictví, aby tyto příspěvky pojišťovnám určilo. V původním návrhu je ministerstvo zmocněno pro stanovení příspěvků pro Ústav zdravotnických informací a statistiky. „Je namístě, aby takovou možnost zákonodárce pro ministerstvo zdravotnictví vyhradil, a garantoval tak funkčnost nové možnosti financování pacientských organizací formou příspěvku na základě transparentních pravidel a zásad nediskriminace. Bez tohoto doplnění se stát vzdává jakékoli možnosti k transparentnímu nastavení podmínek příspěvku za rovných podmínek vůči registrovaným pacientským organizacím. Hrozí také, že vládním návrhem navrhovaná nová právní úprava nebude v praxi pojišťoven naplňována,“ vysvětlují předkladatelé. Ani u tohoto návrhu poslanci zdravotního výboru kolegům nic neporadili a nechali je bez stanoviska výboru.

Poslanec Milan Brázdil (ANO) se snaží prosadit zachování výběrových řízení na smlouvy se zdravotními pojišťovnami i u ambulancí. U nich je chce vládní novela zrušit, podle ministerstva zdravotnictví je to zbytečná administrativa. Už jen proto, že kladný výsledek výběrového řízení na kraji není pro zdravotní pojišťovnu a uzavření smlouvy závazný. Jeho pozměňovací návrh má podporu České lékařské komory, podle které by zrušení výběrových řízení zvýšilo rizika klientelismu. Poslanci zdravotního výboru dali k Brázdilovu návrhu nedoporučující stanovisko.

Nedoporučující stanovisko přijal výbor k návrhům Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), podle kterých by výrobci těhotenských testů museli uvádět na jejich obalu internetové stránky s poradenstvím zaměřeným na zachování těhotenství. Doporučující stanovisko dal výbor k návrhu lidovce Toma Philippa, aby zdravotní pojišťovny mohly z provozních fondů navýšit základní kapitál svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění.

Novela má hlavně posílit preventivní fondy a vyřešit amalgám

Hlavní záměry vládní novely zákona o veřejném zdravotním pojištění poslanci nijak významně měnit nenavrhují. Podle vládního návrhu má dojít k navýšení fondů prevence zdravotních pojišťoven. Z vybraného pojistného na ně budou moci pojišťovny dát až tři procenta, pokud budou hospodařit vyrovnaně, nyní je to 0,5 procenta. Na pojišťovenské preventivní programy by tak mohlo jít při aktuálním rozpočtu zdravotního pojištění 12,5 miliardy korun navíc.

Návrh také zároveň ruší a rozpouští rezervní fond, ve kterém dnes mají mít zdravotní pojišťovny minimálně 1,5 procenta pojistného pro případy hromadných onemocnění a přírodních katastrof. Místo toho má vzniknout fond obecně prospěšných činností ve výši až 0,5 procenta pojistného (aktuálně zhruba 2,5 miliardy korun ročně). Z něj mají jít prostředky průběžně na financování rezidenčních míst předatestačního vzdělávání, podporu pacientských organizací a spolufinancování ÚZIS. Případné další prostředky fondu by mohla zdravotní pojišťovna vydat například na pilotní programy úhrad nových výkonů nebo bonifikací.

Svaz zdravotních pojišťoven nedávno varoval před zavedením fondu obecně prospěšných činností. Náklady na pacientské organizace či ÚZIS podle svazu vůbec nemají financovat pojišťovny. Kromě toho by změna prohloubila současné deficity. „Celý systém veřejného pojištění má na letošek naplánovaný schodek 13,4 miliardy, zdroje pro pokrytí jsou už prakticky vyčerpány. A v této situaci přichází návrh, aby se rozpustil rezervní fond, určený jako poslední možnost pro úhradu péče, a začal se každoročně tvořit nový z až 0,5 procenta pojistného, z něhož by se hradily aktivity, jež pojišťovny vůbec pokrývat nemají. Výsledkem by bylo místo konsolidace prohloubení schodku až o další tři miliardy korun,“ varuje Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. „Na chod ÚZIS pojišťovny nemají žádný vliv. Dosud byly činnosti ÚZIS financovány státem nebo z dotačních projektů,“ dodává.

Návrh řeší také dostupnost stomatologické péče po zákazu používání amalgámu, zjednodušuje úhrady přeshraniční péče, obsahuje také několik změn v cenové regulaci léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

Pravidlo dvakrát pět let pro ředitele fakultních nemocnic?

Kromě novely zákona o veřejném zdravotním pojištění posuzoval zdravotní výbor také návrh novely zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta zavádí eŽádanku nebo sdílený zdravotní záznam, včetně emergentních informací a údajů o screeningových vyšetřeních. Novela také upravuje, co vše může mít pacient v aplikaci EZKarta, a zavádí registr oprávnění. Bez schválení tohoto návrhu by bylo těžko možné příští rok spustit projekty, na kterých se na ministerstvu zdravotnictví už intenzivně pracuje. Novela také obsahuje registr držitelů zbrojních průkazů.

K novele přidali poslanci Jakub Michálek a Klára Kocmanová (oba Piráti) pozměňovací návrh, který reaguje na aktuální kauzu bývalého ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka. Funkční období ředitele fakultní nemocnice by podle tohoto návrhu bylo pět let. Navíc by nikdo nemohl být do této funkce jmenován víc než dvě po sobě jdoucí funkční období. Na ředitele fakultních nemocnic by musela probíhat výběrová řízení před výběrovou komisí. Zdravotní výbor nepřijal k tomuto návrhu žádné stanovisko, ani doporučující, ani nedoporučující. V současnosti je jmenování a odvolání jakéhokoli ředitele přímo řízené nemocnice čistě v kompetenci ministra zdravotnictví. Podle ministra Válka nemá návrh předložený Piráty smysl, mimo jiné proto, že se týká výhradně fakultních nemocnic, přitom se kauzy v minulosti dotkly i jiných přímo řízených nemocnic, jmenoval IKEM a Nemocnici Na Homolce.