Primární péče se digitalizuje, data běží v reálném čase
Digitalizace zdravotnictví se v oblasti primární péče dostává do rutinní fáze. Očkování je evidováno v reálném čase, systém zahrnuje i desítky milionů historických záznamů a připravuje se jeho legislativní ukotvení jako oficiálního elektronického očkovacího průkazu. Data z očkování proti HPV, chřipce i covidu umožňují detailní analýzy a poukazují na regionální rozdíly i slabou proočkovanost u nejzranitelnějších skupin. Zavádí se automatizované hlášení infekčních nemocí (včetně ARI/ILI) a připravuje se připojení laboratoří. Nově se budou centralizovaně sbírat výsledková data, která umožní vznik map zdravotních rizik – například cholesterolu, NT-proBNP nebo PSA – a podpoří cílené intervence. Podle ředitele ÚZIS prof. Ladislava Duška má systém vysokou míru flexibility a je připraven i na použití v mimořádných situacích.
Zatímco ještě před několika lety se digitalizace primární péče potýkala s technickými i legislativními překážkami, dnes už je řada systémů pevně integrována do běžné práce praktických lékařů. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) prof. Ladislava Duška byl zásadním faktorem úspěchu partnerský přístup státu vůči terénu a odborným společnostem. Namísto direktiv se prosadila postupná implementace, která reagovala na reálné potřeby praxe a měla podporu těch, kteří s daty každý den pracují.
Jedním z prvních systémů, který se díky tomu podařilo plně spustit a stabilizovat, je centrální evidence očkování. Běží v reálném čase, má prakticky stoprocentní pokrytí a slouží jako základ pro další rozvoj datových nástrojů v ambulantním segmentu.
Očkování pod kontrolou v reálném čase
Centrální evidence očkování je podle Ladislava Duška příkladem elektronického systému, který se podařilo v krátkém čase plně integrovat do každodenní praxe bez použití sankcí či nařizovacího tlaku. Do systému jsou od roku 2023 automaticky přenášena všechna očkování v reálném čase, a to napříč segmentem praktických lékařů. Aktuálně databáze obsahuje přes 8 milionů záznamů o očkování a k 19. březnu 2025 bylo k systému připojeno 6 823 poskytovatelů. „V průběhu implementace nikdo nedostal pokutu, nikomu nebylo vyhrožováno, nikdo nám nenadával a nikdo nebyl odvolán. To je u IT projektů téměř zázrak,“ poznamenal prof. Dušek s poukazem na hladký průběh implementace s tím, že systém má nyní prakticky stoprocentní pokrytí.
Evidence je napojena na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který má na starosti dohled nad očkovacími látkami, i na EZKartu, kam se data propisují bez zpoždění. „Každá aplikace vakcíny se zaznamená během několika sekund. Prakticky celý ambulantní segment je propojen přes datový most,“ řekl Dušek.
Důležitým krokem bylo doplnění historických údajů do EZKarty. Podle Duška se díky spolupráci se zdravotními pojišťovnami podařilo do systému nahrát všechna očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění od roku 2010. „Jsou to desítky milionů záznamů. Možná to zní jako malý krok, ale fakticky je to otevření brány, která byla zavřená třicet let. A když se otvírala, opravdu hodně vrzala,“ poznamenal ředitel ÚZIS.
Dochází také k legislativnímu ukotvení systému. V Poslanecké sněmovně je aktuálně ve třetím čtení novela, která umožní, aby se elektronická evidence stala oficiálním očkovacím průkazem. „V zákoně bude věta, že systém ISIN se stává očkovacím průkazem. Jakmile bude schválen, bude možné lege artis snížit administrativní zátěž lékařů,“ uvedl Dušek.
Cílem je podle něj vytvořit nástroj, který zjednoduší vykazování, zvýší přehlednost a zároveň umožní přesnější sledování vakcinační strategie na národní úrovni. Evidence bude navíc sloužit jako podklad pro další typy reportingu a přehledů, které ÚZIS plánuje představit, resp. spustit v průběhu letošního roku.
HPV, chřipka i covid: data ukazují rozdíly i rezervy
Centrální evidence očkování umožňuje nejen rychlý záznam každé aplikované dávky, ale také detailní analýzu trendů. Podle profesora Duška je v systému dostupná například věková a regionální struktura očkování proti HPV, kde je vývoj pozitivní. „Zvedá se počet dětí, které jsou očkovány v rozšířeném věkovém spektru. Ale roste dokonce i počet dávek v kategorii 13 až 14 let,“ uvedl s připomínkou nedávného rozšíření věkového okna pro plně hrazené očkování proti HPV, které nyní mohou podstoupit dívky i chlapci ve věku 11 až 15 let.
Z dat je patrný vzestup proočkovanosti dívek ve věku 13 let – tedy ve „starém okně“ –, která by podle odhadů mohla v roce 2024 přesáhnout hranici 70 procent. V systému jsou přitom zaznamenány výrazné regionální rozdíly – některé kraje vykazují vyšší ochotu očkovat než jiné. „Například v Ústeckém kraji je zájem o očkování proti HPV velmi vysoký. Na Moravě ale přetrvává antivaxerské hnízdo, například na Zlínsku,“ doplnil Dušek. Tam je o očkování trvale nízký zájem.
Zajímavý posun nastává také u chlapců, jejichž očkování proti HPV je teprve v počáteční fázi. „Chlapci by tímto tempem mohli za dva roky děvčata předstihnout. A to je dobře, protože chlapci jsou vždy viníky v těchto interakcích,“ uvedl ředitel Dušek s nadsázkou. Aktuální proočkovanost chlapců ve věku 13 let dosahuje dle konzervativního odhadu přibližně 54 procent. Obrovský regionální propad v proočkovanosti je ale patrný opět na Zlínsku, kde dosahoval v roce 2023 podíl proočkovaných v této kategorii pouhých 16,9 procenta.
Pokud jde o vakcinaci proti dalším onemocněním, je situace o poznání méně růžová. Velmi nízká zůstává proočkovanost proti chřipce. Podle Duška se celková proočkovanost ve věkové skupině 18+ pohybuje často pouze kolem osmi procent, u seniorů nad 65 let pak v žádném regionu významně nepřesahuje 30 procent. A i zde jsou nejslabší některé oblasti na Moravě. Nově ale například i na Plzeňsku. „Situace na Moravě mě skutečně trápí. Už z doby covidu si vybavuji Jablunkovsko, to je opravdu katastrofa. Ale mám pocit, že se někdo z Jablunkovska musel přestěhovat na Plzeňsko a rozšířil tam tu ‚infekci‘ – tedy masivní odpor k očkování –, protože Plzeňsko v poslední době v proočkovanosti výrazně propadá,“ konstatoval.
Podle šéfa ÚZIS se navíc tyto špatné výsledky nedají „svést“ na nedostupnost očkování nebo očkovacích míst v daných oblastech ani na žádné jiné problémy spojené s distribucí vakcín. „Pozorujeme to napříč všemi typy očkování. Kdyby šlo jen o jeden typ vakcíny, dalo by se říct, že někdo selhal v distribuci nebo logistice. Ale tohle je jasně socio-behaviorální jev,“ míní Dušek.
Problematický vývoj míry proočkovanosti sleduje ÚZIS i u očkování proti covidu-19. V uplynulé sezóně bylo aplikováno přibližně 406 000 dávek, ale aktuální sezóna vykazuje výrazný pokles zájmu, a to i u vysoce rizikových skupin. Stále méně se nechávají očkovat i ti nejzranitelnější. „Nenechávají se očkovat ani ti ‚super zranitelní‘, tedy senioři se třemi a více vážnými chronickými nemocemi. Ani u této kategorie proočkovanost v této sezóně nepřesáhne 12 procent,“ oznámil Dušek, podle něhož může být jedním z hlavních důvodů upadajícího zájmu o tuto vakcinaci klesající pozornost či citlivost vůči covidu ze strany médií.
Infekční onemocnění bez obálek a telefonátů
Po úspěšné implementaci centrální evidence očkování byl do reálného provozu spuštěn také nový systém pro elektronické hlášení infekčních nemocí z primární péče. Pilotní fáze byla zahájena 16. října 2024, do několika měsíců se zapojila většina poskytovatelů. Podle Duška schází ke kompletnímu pokrytí už jen několik stovek ordinací. „V tuto chvíli jsme téměř u konce a chybí nám nějakých 400 míst poskytování,“ upřesnil.
Hlášení se týká především akutních respiračních infekcí (ARI/ILI) a dalších diagnóz označovaných jako „červené“, jejichž vykazování je povinné podle platné legislativy. Odborné vedení segmentu podle Duška samo určilo okruh hlášených diagnóz i strukturu dat. V systému se tak promítá nejen zákonná povinnost, ale i odborné preference praxe.
Dušek zároveň vyzdvihl rychlou implementaci ze strany dodavatelů klinických informačních systémů. „Děkuji i dodavatelům vašich klinických informačních systémů za luxusní implementaci. Máme nádherný datový most, který během letních měsíců není až tak urgentní, ale od příští sezóny budeme mít reálný časový přehled o výskytu ARI/ILI a dalších vybraných onemocnění,“ přislíbil s tím, že ostré a plné spuštění je plánováno ke dni 1. září 2025.
Z pilotního sběru dat je již nyní patrná rozdílná míra zátěže mezi jednotlivými věkovými skupinami pacientů či četnost vykazování u jednotlivých osob. „Vidíme jedince, kteří to mají jednou, dvakrát, třikrát. Jsou tady ale i hrdinové, co to stihnou čtyřikrát,“ uvedl Dušek a s lehkou nadsázkou dodal, že v některých případech se spíše než o četnost infekcí může jednat o neochotu pracovat. Databáze v současnosti obsahuje již 2,6 milionu záznamů o vyšetřeních u přibližně 1,6 milionu osob.
Podle Duška ale nejde jen o sledování epidemiologických trendů. Elektronizace hlášení měla přinést také úlevu pro praktiky, kteří dosud často museli infekce hygienickým stanicím hlásit prostřednictvím papírových formulářů nebo telefonicky. „Dostaly se ke mně zlé pomluvy, že některé infekce stále hlásíte v papírových obálkách. Pokud ještě vůbec existuje pošta, která by je vozila, musí vás už z toho olizování bolet jazyk. A pokud to neposíláte v obálkách, volají vám z hygieny. A protože to číslo nenajdete, musíte si ho vymyslet. A tak vznikl nápad automatizovat tato hlášení z primární praxe,“ popsal Dušek úvahu, která stála u zrodu implementace tohoto systému.
Laboratoře se připojují, vzniknou zdravotní mapy
Dalším krokem v rozšiřování národních zdravotnických datových infrastruktur je automatizace přenosu laboratorních výsledků. ÚZIS ve spolupráci s poskytovateli laboratorních informačních systémů připravuje model, který umožní centrální sběr dat o výsledcích vyšetření. „Nebude to jen informace o tom, že někomu byla odebrána krev. Budeme sbírat výsledková data,“ uvedl profesor Dušek s tím, že většina laboratoří už připojení odsouhlasila.
Poskytovatelé laboratorních systémů navíc podle Duška přislíbili data za posledních pět let, což umožní vytvářet také historické přehledy o vývoji klíčových zdravotních parametrů. „Rovnou budeme mít cholesterolovou mapu České republiky, rovnou budeme mít mapu třeba pro NT-proBNP nebo prostatickou mapu – jak kdo bude chtít. To budou tuny slidů,“ pochvaloval si Dušek. Systém by se tedy mohl v blízké budoucnosti stát významným nástrojem pro zlepšení přehledu o zdravotním stavu populace a umožnit cílenější preventivní opatření v regionech.
Zásadní výhodou celé infrastruktury je její technická modularita a rychlost nasazení. Stejný datový most, který dnes přenáší informace o očkování a infekčních onemocněních, lze v případě potřeby rychle rozšířit o nové typy hlášení a využít například i při mimořádných událostech. „Kdyby někdo někde vyboural vlak plný něčeho ještě horšího, než je benzen, a bylo potřeba, aby primární terén začal vyšetřovat obyvatelstvo a sbíral real-time nějaká data, tak do toho mostu velmi rychle nainjektujeme další parametr a vy se k tomu budete moci v nouzovém stavu hlásit, aniž by vás to obtěžovalo,“ vysvětlil přítomným lékařům Dušek.