Pracovní pohotovost ve zdravotnictví. Příplatky se sčítají

Pracovní pohotovost je časový úsek, během kterého je zaměstnanec připraven kdykoli na pokyn zaměstnavatele začít konat práci uvedenou ve své pracovní smlouvě. Nejen ve zdravotnictví je pro zaměstnavatele tento institut důležitý zejména z důvodu možnosti flexibilní reakce na aktuální personální potřebu na směně. Zaměstnanec se během své pracovní pohotovosti zdržuje na místě, které si pro tyto účely se zaměstnavatelem předem sjednal. V praxi však nejčastěji půjde o místo zaměstnancova bydliště. Přestože zaměstnanec během pracovní pohotovosti přímo nevykonává pracovní činnost, je ve využití svého volného času částečně omezen. Co tedy pracovní pohotovost znamená a co za ni zdravotníkům náleží?   

Pro pochopení celého smyslu a účelu tohoto ustanovení je v první řadě nezbytné vymezit rozdíl mezi pracovní pohotovostí a výkonem práce v době pracovní pohotovosti. V případě, že je zaměstnanec do výkonu zaměstnání povolán, nejedná se již nadále o pracovní pohotovost. Důležitost rozlišování spočívá zejména ve skutečnosti, že pracovní pohotovost se drží v době odpočinku. Doba, kdy je zaměstnanec z pracovní pohotovosti do práce povolán, je potom naopak chápána zpravidla jako práce přesčas, neboť jde o práci nad rámec stanovené týdenní pracovní doby a mimo rozvrh směn.

Za předpokladu, že zaměstnavatel sjedná se zaměstnancem držení pracovní pohotovosti, je nutné, aby v případě, že dojde k výkonu práce, byly respektovány minimální doby nepřetržitého denního odpočinku a minimální doby nepřetržitého odpočinku v týdnu, které mohou být ze zákonných důvodů zkráceny.

Otázka 1

Kde je možné pracovní pohotovost držet?

Především je nutné, aby byla pohotovost držena mimo pracoviště zaměstnavatele. Kdyby byl totiž zaměstnanec na pracovišti přítomen již před vznikem naléhavé potřeby jeho činnosti, jednalo by se už o běžný výkon práce, případně připravenost k výkonu práce, a nikoli o pracovní pohotovost jako takovou. Dokonce i v případě, kdy zaměstnanec v místě pracoviště pouze odpočívá a je připraven začít vykonávat pracovní činnost, nebude možné tento stav kvalifikovat jako pracovní pohotovost, jelikož taková doba již nenaplňuje znaky doby odpočinku. Zaměstnanec je v době pracovní pohotovosti povinen zdržovat se na sjednaném místě, kdy zpravidla půjde o místo jeho bydliště. Místo si však mohou strany samozřejmě volně dohodnout dle jejich subjektivní potřeby. Pokud je však v případě povolání zaměstnance vyžadována i jeho fyzická přítomnost na pracovišti, bude nutné sjednat místo výkonu pracovní pohotovosti tak, aby měl zaměstnanec možnost se na toto pracoviště dostat v přiměřené době.

Otázka 2

Je možné jednostranně nařídit pracovní pohotovost?

Zákon podmiňuje, aby v případě, že zaměstnavatel vyžaduje držení pracovní pohotovosti, existovala dohoda se zaměstnancem. Držení pracovní pohotovosti nemůže zaměstnavatel jednostranně nařídit a ani nesmí zaměstnance, jakkoli sankciovat v případě, že ten držení pracovní pohotovosti odmítne. Konkrétní formu dohody zákon blíže neupravuje, v zájmu zaměstnavatele ale přirozeně bude uzavřít tuto dohodu písemně, aby mohl její existenci lépe prokázat kontrolním orgánům. Navíc je velice praktické upravit si zde podmínky držení pracovní pohotovosti, reakční dobu (dobu dojezdu..), způsob kontaktování apod 

Otázka 3

Jaká pravidla musí zaměstnanec dodržovat při pracovní pohotovosti?

Řádné držení pracovní pohotovosti zaměstnance bezpochyby ovlivní v jeho běžném fungování téměř vždy. Vzhledem k tomu, že v průběhu této pohotovosti může být kdykoli do zaměstnání povolán, musí být rovněž neustále způsobilý k výkonu práce. Musí se tak například zdržet požívání alkoholu nebo omamných látek, protože přirozeně není možné, aby zaměstnanec na směnu dorazil v podnapilém stavu. Zároveň je také zaměstnanec celkově omezen v plánování svého programu, neboť se musí v případě potřeby dostavit na místo výkonu zaměstnání, a to bez prodlení. Musí se tedy zdržovat v místě, které bylo se zaměstnavatelem sjednáno jako místo držení pracovní pohotovosti.

Otázka 4

Náleží za pracovní pohotovost nějaká kompenzace? 

Z důvodu omezení, která pracovní pohotovost pro zaměstnance jednoznačně představuje, zákon rovněž přiznává nárok na náhradu, ať už je k výkonu práce povolán, či nikoli. Konkrétně se jedná o odměnu ve výši nejméně 10 procent průměrného výdělku. Pokud k výkonu práce zaměstnancem dojde, dochází tím k přerušení pracovní pohotovosti a za vykonanou práci přirozeně náleží mzda nebo plat a dále příplatek za práci přesčas, případně dále kumulace s nočními příplatky, příplatky za práci ve svátek, v sobotu či neděli.

Otázka 5

Co když je pracovní pohotovost o víkendu nebo ve dnech svátku?

Jestliže k povolání k výkonu práce nedojde, zaměstnanec má nárok na stejnou odměnu jako kterýkoli jiný den. Pokud však k nezbytnému výkonu činnosti povolán je, má mimo standardní mzdu nebo plat nárok také na příplatky za svátek nebo práci o víkendu. Obdobná pravidla se uplatní například i na odměňování za práci v noci. Veškeré příplatky se tudíž zaměstnanci sčítají.

V příštím článku se zaměříme na problematiku kompenzace odpočinku po ,,supersměnách‘‘. Rozebereme, na co má zaměstnanec nárok, jak přesně je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradní odpočinek a čeho se naopak dopustit nesmí.