Nový institut se zaměří na duševní zdraví a závislosti

Harm Reduction Akademie (HRA) se transformovala na Institut pro studium duševního zdraví a závislostí (ISDZZ). Tento vývoj reflektuje rostoucí význam holistického přístupu k problematice veřejného zdraví, zejména duševních onemocnění a závislostí, postaveného na vědeckých datech. O aktuální situaci v této oblasti a změně názvu a struktury dosavadní organizace informovali její zástupci v rámci kulatého stolu „Duševní zdraví a závislosti v kontextu vytváření odolné a zdravé společnosti“, který se konal 20. března 2025 v Praze.

Současná moderní společnost čelí komplexním výzvám spojeným se závislostmi na návykových látkách – od tradičních forem až po nové typy digitálních závislostí. Tyto problémy nejen ovlivňují duševní zdraví jednotlivců, ale mají také přímé dopady na jejich fyzické zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Zástupci ISDZZ proto považují za zásadní hledat řešení založená na prevenci a podpoře odolnosti společnosti.

Jak se shodují, odolná společnost dokáže nejen překonávat krize, ale také aktivně podporovat své nejzranitelnější členy, od osob trpících závislostmi až po ty, kteří čelí psychickým poruchám nebo chronickým onemocněním. Klíčem k této odolnosti je propojení přístupů zaměřených na harm reduction, prevenci kardiovaskulárních rizik a posilování psychické odolnosti jednotlivců. Cílem nového institutu je vytvořit rámec politik a intervencí, které budou integrovat vědecké poznatky o závislostech s důrazem na jejich zdravotní i sociální dopady. Tento komplexní přístup, který Česká republika dlouhodobě podporuje, zahrnuje strategie snižování škod, racionální přístup k závislostem založený na důkazech, prevenci a léčbě závislostí.

„Přeměna organizace na Institut pro studium duševního zdraví a závislostí odráží přirozený vývoj a potřebu reagovat na komplexní výzvy současnosti. Stavíme na kvalitních a robustních základech Harm Reduction Akademie a rozšiřujeme náš vědecký záběr o dimenzi duševního zdraví, což nám umožní efektivněji adresovat vzájemně provázané problémy, kterými jsou duševní zdraví a závislosti,“ uvedl PhDr. Ladislav Csémy, prezident nově vzniklého ISDZZ a psycholog působící v programu výzkumu závislostí v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

ISDZZ buduje mezinárodní síť spolupráce se zaměřením na Českou republiku a region střední a východní Evropy. Činnost institutu zahrnuje realizaci výzkumných projektů, tvorbu metodických doporučení, analýzu legislativy a organizaci odborných platforem pro sdílení inovativních přístupů. Jako organizace chce přispívat k rozvoji politiky a praxe v oblasti duševního zdraví a závislostí na základě aktuálních vědeckých poznatků a dat.

„Nyní čelíme krizi duševního zdraví ve společnosti. Důležitou roli v ní pravděpodobně hrají digitální závislosti, a to zejména u nejmladší generace,“ uvedl jeden z členů vědecké a legislativní rady ISDZZ Mgr. Mikuláš Peksa, Ph.D., CEO Cybermindet.

Tichá pandemie duševních onemocnění

Evropská onkologická organizace označila duševní onemocnění za „tichou pandemii“, která postihuje 84 milionů Evropanů, tedy každého šestého občana. Zkušenost s emočními nebo psychosociálními problémy, jako je pocit deprese nebo úzkosti, měl v roce 2023 téměř každý druhý Evropan. Evropská komise proto v červnu téhož roku představila komplexní strategii pro duševní zdraví reagující na tyto rostoucí výzvy.

„V době, kdy téměř polovina mladých Evropanů hlásí neuspokojené potřeby v oblasti péče o duševní zdraví, musíme jednat rozhodně a koordinovaně. Budování odolné společnosti vyžaduje integrovaný přístup, který spojuje prevenci, včasnou intervenci a dostupnou podporu. Jen tak můžeme čelit současným i budoucím výzvám,“ uvedl Mgr. Tomáš Petříček, Ph.D., ředitel Progresivního analytického centra (PAC).

V České republice je situace podobně znepokojivá – téměř pětina populace je aktuálně postižena některou z forem duševních poruch, přičemž nejčastěji se jedná o afektivní, úzkostné a závislostní poruchy. Mezi lety 2010 a 2021 se podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) počet pacientů s duševními poruchami zvýšil o 22 procent. Mezi nejčastější diagnózy patří deprese, která tvoří téměř třetinu všech případů.

Nový institut se bude věnovat pomezí mezi duševním zdravím a závislostmi

Závislost na návykových látkách je čtvrtým nejčastějším duševním onemocněním v EU a společnost stoji 300 miliard eur ročně. „Vědecké poznatky jednoznačně potvrzují provázanost problematiky duševního zdraví a závislostí. Více než polovina osob se závislostí současně trpí nějakou formou duševní poruchy,“ upozornil PhDr. Ladislav Csémy.

Přístup snižování rizik (harm reduction) se ukazuje jako účinný nástroj při zvládání dopadů závislostí a ISDZZ chce i nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o tomto přístupu. „Harm reduction nejen chrání zdraví uživatelů, ale také přináší významné úspory v oblasti veřejného zdravotnictví. Je klíčem k moderní politice v oblasti závislostního chování a opírá se o vědecké důkazy,“ zdůraznil PhDr. Csémy.

Budování odolné společnosti vyžaduje multidisciplinární přístup

Koncept odolnosti (resilience) společnosti, aktuálně akcentovaný polským předsednictvím v Radě EU, představuje rámec pro vytváření systémů, které dokážou překonávat krize a podporovat i ty nejzranitelnější členy společnosti. Nově vzniklý Institut pro studium duševního zdraví a závislostí si klade za cíl být klíčovým aktérem v implementaci tohoto konceptu v českém a středoevropském prostředí.

„Odolná společnost musí být schopna identifikovat rizikové faktory a nabídnout efektivní prevenci, případně intervenci. Duševní zdraví není záležitostí jen dotčených jednotlivců. Zhoršující se duševní stav zejména mladé populace je celospolečenským problémem s dopady na hospodářství, sociální soudržnost, ale i bezpečnost,“ dodal Mgr. Petříček. Právě propojení přístupů zaměřených na prevenci, snižování zdravotních rizik a posilování psychické odolnosti jednotlivců je cestou, jak toho dosáhnout.

Institut v nadcházejících měsících plánuje další odborné diskuse a aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o problematice duševního zdraví a závislostí. Cílem těchto aktivit bude nejen šíření vědecky podložených informací mezi odbornou i laickou veřejností, ale také podpora implementace efektivních přístupů v praxi a posílení mezinárodní spolupráce v této oblasti.