Ministr Stanjura navrhl konec zpětných bonusů
Při nákupu centrových léků získávají nemocnice milionové slevy, kterými si vylepšují rozpočty, zatímco pojišťovny hradí plnou cenu. Ministr financí chce tuto praxi ukončit. „Nemá to žádnou logiku,“ tvrdí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil při projednávání novely zákona o veřejném zdravotním pojištění návrh, podle kterého by zdravotní pojišťovny nehradily nemocnicím centrové léky ve výši stanovené maximální ceny, ale ve výši skutečně vysoutěžené ceny. Pokud by nemocnice získala lepší cenu, ušetřila by pojišťovna. Nemocnice by tak neměly žádný bezprostřední prospěch z toho, když dokáží s dodavatelem léčivého přípravku domluvit slevu.
Dosud nemocnice na základě dohod s dodavateli dostávají zpětné bonusy, které mohou u velké nemocnice znamenat příjem v desítkách až stovkách milionů korun ročně. Nastavené úhrady za takzvané centrové léky jsou mnohdy vyšší, než za kolik dokáží nemocnice tyto přípravky reálně nakoupit. Zdravotní pojišťovny proplácejí plnou úhradu, rozdíl jde do rozpočtu nemocnice. V současnosti jsou ovšem plány zdravotních pojišťoven velmi napjaté.
Podle Stanjury by se měly úspory přesunout z nemocnic do zdravotních pojišťoven, aby z nich měl prospěch celý systém. „Jde o to, aby zdravotní pojišťovny hradily ne maximální ceny, ale ceny vysoutěžené. Nemá žádnou logiku, když někdo něco vysoutěží a zdravotní pojišťovna mu zaplatí maximální cenu,“ řekl ministr při předložení svého návrhu ve sněmovně. „V posledních letech jsou de facto všechny nemocnice v černých číslech a zdravotní pojišťovny jsou v číslech červených. Návrh slouží k tomu, aby byl systém veřejného zdravotního pojištění stabilnější a odolnější. Nemá žádný dopad na kvalitu a rozsah poskytování zdravotní péče," dodal Stanjura s tím, že ke svému návrhu očekává polemiku.
„Poskytovatel zdravotních služeb má být odměňován za poskytování zdravotních služeb, čímž rozhodně není přijímání bonusů z nákupu léčiv. Tím dochází k navyšování hospodářského výsledku poskytovatelů na úkor zvětšování deficitních tendencí v systému veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v oficiálním odůvodnění návrhu.
S nápadem polemizoval ve sněmovně i koaliční poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL), předseda správní rady VZP. Upozornil, že právě zavedení možnosti, že si nemocnice mohou nechat úspory, před několika lety motivovalo k více transparentním a efektivním nákupům než dřív. „Soutěže se rozběhly naplno, začalo se dosahovat výrazně nižších cen a ukázalo se, že správně nastavená ekonomická motivace dokáže divy. Rozdíl mezi vysoutěženou cenou a úhradou od zdravotní pojišťovny zůstával v nemocnici a finanční prostředky byly samozřejmě použity na další léčení,“ uvedl Philipp.
Také podle opozičního poslance hejtmana Kamala Farhana (ANO) Stanjurův návrh demotivuje k úsporám. „Je to další likvidace českých nemocnic a zdravotnictví. Tento pozměňovací návrh říká, že pokud budete nakupovat efektivněji, vůbec nic se neděje, nemusíte šetřit,“ řekl ve sněmovně Farhan.
Letmý pokus zavést centrální nákup drahých léků
Není to první pokus, jak chce Stanjura přesunout zpětné bonusy, které získávají při nákupech centrových léků velké nemocnice, do úspor zdravotního pojištění. V únoru vložil do sněmovního systému jiný návrh, podle kterého by zdravotní pojišťovny mohly tyto léky nakupovat pro nemocnice centrálně. Brzy jej ale zase stáhnul.
Zástupci farmaceutických firem tento nápad kritizovali a mluvili o něm jako o „atomovce“, která by převrátila praxi vzhůru nohama. Spolu se zástupci pacientů i lékařů varovali před rizikem, že by kvůli centrálním nákupům lékaři neměli tak široký výběr léčiv. Naopak management Všeobecné zdravotní pojišťovny tento návrh podpořil. „V případě VZP očekáváme úsporu v řádu stovek milionů korun,“ uvedl náměstek ředitele VZP Jan Bodnár. Jednak by se do rozpočtu zdravotní pojišťovny přesunuly úspory, které dnes díky rozdílu mezi úhradou a nižší cenou získávají do svých rozpočtů nemocnice, jednak by podle něj mohly jít ceny ještě níž.
„Neříkáme, že by centrální nákup jako takový byl nutně špatně. Nejde ale zavést jednoduchým pozměňovacím návrhem,“ uvedl výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. Jak upozornil Filip Vrubel, ředitel České asociace farmaceutických firem, nevhodně nastavený centrální nákup může zhoršit zranitelnost trhu s léky. Náměstek Bodnár ujistil, že by pojišťovna počítala s tendry s více vítězi, aby se vyhnula riziku monopolizace, a dalšími pojistkami pro zajištění stabilních dodávek a rozhodně by nešlo o soutěž jen a pouze na nejnižší cenu.
Podle poslance Philippa by návrh centrálních nákupů řešil problematiku zpětných bonusů a nákupů drahých léků lépe než ten, který nakonec ministr Stajnura v klíčovou chvíli předložil. „Byl bych uvítal, kdyby tam pan ministr Stanjura nechal původní návrh soutěžení jednotlivých léků zdravotními pojišťovnami. Myslím, že by to mohlo přinést ještě další pozitivní dynamiku. Ten ovšem načten není," poznamenal Philipp.
Zpětné bonusy za nákupy léků ve fakultních nemocnicích v minulosti kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Kontrola tří fakultních nemocnic jen za rok 2016 spočítala příjem ze zpětných bonusů 300 milionů korun a kontroloři se pozastavili nad tím, že nebylo možné ověřit, k jakému konkrétnímu účelu byly finanční prostředky z bonusů dále použity. V roce 2018 tehdejší ministr Adam Vojtěch vydal ministerský příkaz, kterým upravil pravidla, jak mají nemocnice evidovat příjmy a využití zpětných bonusů, aby to bylo transparentnější.
Návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění včetně pozměňovacích návrhů posoudí před závěrečným hlasováním poslanců zdravotní výbor sněmovny. Má jej na programu své nejbližší schůze 19. března.