Hrozba katastrofálního nedostatku nelékařů: MZ představilo řešení

Ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství a zástupci akademické sféry představilo vládní program podpory nelékařských zdravotnických profesí. Program by měl během následujících 12 let zajistit pro zdravotnictví 22 000 vysokoškolsky vzdělaných nelékařů navíc, dominantně všeobecných sester. Program má mít dlouhodobé, mandatorní financování s předpokládanými náklady 12,8 miliardy korun a má zajistit dostatek personálu pro generační obměnu ve zdravotnictví i stárnoucí populaci.

Přestože počet zdravotníků není aktuálním problémem našeho zdravotnictví – v porovnání se zahraničím jsme na průměrných až nadprůměrných počtech –, jejich věková struktura už ano. „Velké množství zdravotníků v klíčových profesích je potenciálně v důchodovém věku, 15 procent kapacit všeobecných sester je ve věku nad 60 let, 27 procent ve věku nad 55 let,“ vylíčil při představení vládního programu ve své prezentaci současnou situaci ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Dosavadní kapacity vysokých škol však ani zdaleka nepokrývají počty potřebné pro generační obměnu i rostoucí poptávku po těchto profesích v důsledku stárnutí populace.

Situace, která hrozila v následujících 10 až 15 letech personální pohromou, je ale podle šéfa ÚZIS díky vládnímu programu zažehnána. Program podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka zajistí setrvalé navyšování kapacit vzdělávacích oborů na vysokých školách o minimálně 20 procent každý rok, počínaje rokem 2026 až do roku 2037. V roce 2026 budou činit náklady na program 394 milionů korun a v dalších letech porostou. Celkově se za celou dobu trvání programu počítá s náklady ve výši 12,8 miliardy korun.  Program má být průběžně kontrolován a prostředky budou podle ministerstva uvolňovány dle skutečného počtu studentů vybraných oborů. „Školy budou placeny za to, že student skutečně nastoupí a absolvuje. V případě lékařských fakult rektoři a děkani souhlasili s tím, že pokud nějaká z fakult z programu vypadne, ostatní její závazek převezmou," uvedl Dušek.

Už na následující akademický rok (2025/2026) však dostanou školy od ministerstva školství finanční podporu na přípravu rozšířených přijímacích řízení ve výši přibližně 200 milionů korun. Komplexní materiál, který zahrnuje program včetně jeho mandatorního financování, předloží resort školství v květnu.

Komplikace se však vzhledem k široké politické i společenské shodě na podpoře nelékařských profesí neočekávají. „Jako vicepremiér si troufnu garantovat, že je zde nulová šance, že by to dopadlo jinak,“ ujistil ministr Válek. Jistotu cítí i náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS), podle něhož je problematika nelékařských povolání řešena na vládní úrovni v rámci strategických investic do lidského potenciálu.

„Troufám si říci, že máme jistotu, že po usnesení vlády se z této podpory stane pravidelný každoroční výdaj. Bylo to diskutováno i na platformě vládního výboru pro strategické investice a je široká shoda, že potřebujeme dlouhodobé programy pro klíčové profese jak ve veřejném sektoru, tak některé orientované směrem k průmyslu,“ naznačil Nantl širší strategické uvažovaní vlády.

Upozornil, že program jako takový se zabývá i podporou dalších profesí. „Vedle zdravotnických povolání jde také o studenty psychologie, což je z hlediska školních psychologů významné i pro náš resort. V jednání jsou ale i další, netýkající se veřejných služeb, ale strategicky významných, jako jsou odborníci pro čipový průmysl či jadernou energetiku,“ upřesnil.

Program má vychovat 22 000 nových nelékařů

Program podpory nelékařských zdravotnických profesí je inspirován úspěšným modelem zaměřeným na vzdělávání všeobecných lékařů. Ten běží na lékařských fakultách už od roku 2019 a letos ponese své první „ovoce“ v podobě navýšení počtu absolventů oboru všeobecné lékařství přibližně o 30 procent. Podle děkana LF MU a místopředsedy Asociace děkanů lékařských fakult Martina Repka se očekává roční nárůst o přibližně 350 lékařů. „Program se podařilo nastavit a dodržet všem lékařským fakultám. Medicína je postavena na týmové práci a lékaři bez sester nejsou nic, stejně jako sestry nejsou nic bez lékařů. Program pro lékaře je tedy nutné doplnit i programem pro nelékaře. Kdyby se to nestalo, tak zdravotnictví není schopno fungovat,“ zdůraznil Martin Repko.

Program je zaměřen na nejohroženější nelékařské profese. Ty byly podle Ladislava Duška určeny na základě robustních populačních analýz a predikcí a program byl navržen tak, aby zvýšená produkce škol pokryla kapacitní potřeby a minimalizovala rizika spojená se stárnutím pracovníků.

Předpoklad je, že po dobu 12 let bude narůstat průměrná produkce absolventů o minimálně 20 procent a celkový „zisk“ by měl činit 22 000 absolventů vysokých škol. Nejvyšší váhu budou mít sesterské profese, na které připadá 15 400 absolventů. Z toho na všeobecné sestry 11 300 a na porodní asistentky a dětské sestry 4 100. Program by měl zajistit také zhruba 3 600 zdravotnických záchranářů, 1 750 radiologických asistentů a 1 250 nutričních terapeutů (podrobně viz graf 1).

V případě prioritních sesterských oborů ale došlo v uplynulé době také k navýšení kapacit vyšších odborných škol, které by do roku 2037 měly vyprodukovat dalších 14 000 absolventů.  „Oslovili jsme zřizovatele středních a vyšších odborných škol, hejtmany, s žádostí o navýšení kapacit a oni tomu vyhověli,“ připomněl ministr Válek. Podle Ladislava Duška je rychlá a pozitivní reakce hejtmanů na výzvu ministra zdravotnictví důkazem, že je o nelékařské obory zájem. „Mladí lidé mají o tato povolání velký zájem, a to je velmi důležitá zpráva,“ poznamenal Dušek. Náměstek ministra školství Jiří Nantl zdůraznil význam zdravotnických povolání v souvislosti s probíhající technologickou revolucí. „Zdravotnická povolání jsou v době nástupu umělé inteligence a digitalizace díky svému lidskému rozměru skvělou kariérní volbou. Ti, kteří se pro toto povolání rozhodnou, budou mít jistotu práce. Společnost bude vždy vyžadovat, aby některé činnosti vykonávali lidé,“ poznamenal. 

Absolventi zůstávají ve zdravotnictví

Pro budoucí personální stabilitu ale není důležitá jen dostatečná kapacita vysokých a vyšších odborných škol či zájem mladých lidí o studium nelékařských oborů. Stěžejní je i to, kolik absolventů po úspěšném ukončení studia skutečně zůstává pracovat v systému veřejného zdravotnictví. Podle Ladislava Duška vyvolávalo diskuse zejména to, zda nedojde k „odlivu“ nově vzdělaných sester a dalších profesí do zahraničí, například do Německa, nebo k odchodu do jiných, komerčních sektorů.

„To by byla velká katastrofa a já jsem hrozně rád, že vám na tvrdých číslech můžu dokázat, že se děje opak,“ uvedl Dušek s tím, že přes 80 procent absolventů těchto oborů nastupuje do systému veřejného zdravotního pojištění (viz graf 2). Podle evidence ÚZIS z konce roku 2023 je to dokonce číslo, které ještě může růst, protože ne všichni absolventi jsou ihned započítáni – někteří pokračují ve studiu, jiné čeká například mateřská dovolená. Dušek proto odhaduje, že ta „skutečná efektivita“ by se mohla blížit až 90 procentům. Při absenci podobného programu by se zdravotnictví podle Duška dostalo do vážných problémů, protože česká populace nadále stárne a poroste tlak na kapacity dlouhodobé ošetřovatelské a geriatrické či domácí péče. Kapacity tedy není nutné pouze udržovat, ale je potřeba je aktivně navyšovat. „Podle projekce ČSÚ se počet žijících seniorů, kteří budou potřebovat dlouhodobou péči, více než zdvojnásobí,“ upozornil Dušek s tím, že do roku 2040 bude potřeba navýšit kapacity ošetřovatelské péče až 2,5krát.

Pro zachování dostupnosti péče je proto podle něj nezbytné navyšovat počty vysoce kvalifikovaných nelékařských pracovníků, kteří budou schopni zabezpečit tak náročné obory, jako je dlouhodobá geriatrická ošetřovatelská péče, paliativní péče, domácí péče či služby v pobytových zařízeních sociálních služeb. „Program je designován tak, že by z ‚makropohledu‘ neměly kapacity v tu dobu chybět,“ konstatoval Dušek s tím, že bez systematického řešení by se reálně projevoval nedostatek sester a dalších profesí už během příštích 10 až 15 let.

Pro udržitelnost i kvalitu výuky Dušek připomněl, že navýšení počtu absolventů v řádu tisíců nelze uspěchat během pouhých dvou let. „Je nemyslitelné si představit, že tu masu pracovníků školy vychovají za dva roky… je to program na dvanáct let,“ vysvětlil. Takto postupné uvolňování nových absolventů do praxe podle něj zajistí, že se naplní personální potřeby zdravotnických zařízení, aniž by klesala kvalita vzdělání či samotné péče. Určité zrychlení a usnadnění studia je však žádoucí. Zvláště pak v případech, kdy jsou studenti nuceni na různých stupních vzdělávání procházet opakovaně stejnou cestou.

Zlepšení prostupnosti vzdělání a vyšší kompetence

Vedle podpory produkce nových absolventů je tedy podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla nutné zjednodušit a propojit systém vzdělávání napříč jednotlivými stupni, aby měli zdravotničtí pracovníci co nejpřímočařejší a zároveň dostatečně kvalitní cestu k profesnímu uplatnění. „Navrhli jsme rozsáhlou a významnou legislativu v novele školského zákona, která nyní směřuje do třetího čtení v Poslanecké sněmovně a již podpořil školský výbor,“ oznámil Nantl. Podle něj má tato novela usnadnit přechod absolventů středních zdravotnických škol na vyšší odborné školy – započítá se jim část praxe, a zkrátí se tak celková délka studia.

Dalším důležitým bodem je užší propojení vyšších odborných škol s veřejnými vysokými školami a kraji. Nově by mohly vysoké školy a kraje působit jako spoluzřizovatelé vyšších odborných škol. „Vidíme v tom důležitý impuls pro konsolidaci a propojení systému vyššího vzdělávání pro zdravotnická povolání,“ vysvětlil Nantl. Regionální vyšší odborné školy navíc bývají vázány na sítě místních nemocnic, které mohou studentům nabídnout adekvátní praxi, čímž se posiluje i dostupnost kvalifikovaného personálu v menších obcích a venkovských částech republiky.

Na posílení vzdělavatelů a zkrácení studijních cest klade důraz také hlavní sestra ČR Alice Strnadová. „Počítáme i s kapacitami vyšších odborných škol. Ono to jde ruku v ruce a potřebujeme absolventy z obou typů vzdělávacích institucí,“ poznamenala a zdůraznila, že jde nejen o navýšení kapacit, ale také o zajištění mentoringu, kvalitních praxí či mzdové ohodnocení pro tzv. produktivní činnost studentů, tedy například souvislé praxe v nemocnici. „Pracovali jsme také na metodickém pokynu k zaškolení lidí, kteří přicházejí do praxe nebo v té praxi určitou dobu nebyli, aby nejen vstupovali do praxe nebo se do ní vraceli, ale aby nám tam i po další dobu zůstávali,“ doplnila Strnadová jedno z dalších opatření, které ministerstvo připravilo.

Pokud jde o často skloňované kompetence sester, ministerstvo jde kupříkladu cestou tvorby řady certifikovaných kursů, které prohlubují již získanou odbornou způsobilost. „Vydali jsme nový vzdělávací program specializačního vzdělávání ‚sestra pro hojení ran‘, máme třístupňový model psychoterapeutické péče a diskutujeme i o možnostech ukotvení sestry s pokročilými kompetencemi,“ prozradila Strnadová.

Zlepšit prostředí ve zdravotnictví, resp. pracovní podmínky sester i lékařů by v budoucnu mohli také lidé bez zdravotnického vzdělání. „Zabýváme se i tím, jak přilákat do zdravotnictví absolventy jiných profesí – třeba formou pozice koordinátora zdravotních služeb, která by mohla zmírnit administrativní zátěž,“ popsala Strnadová další z plánovaných a v poslední době hodně diskutovaných opatření.

Na závěr pak hlavní sestra ČR apelovala na přítomné novináře a požádala o podporu zdravotnických profesí ze strany veřejnosti a médií. „Opravdu potřebujeme vaši podporu, aby ta reálná práce, která je v systému zdravotní péče naprosto jedinečná, byla mladým lidem objektivně popisována,“ uvedla. Podle jejích slov roste o zdravotnické obory zájem a je důležité, aby se tento trend udržel. A k tomu je potřeba posunovat prestiž i kompetence nelékařského zdravotnického personálu na vyšší úroveň.