Fórum: Co se podařilo v českém zdravotnictví v roce 2024

Konec roku je tradičně příležitostí k bilancování, proto jsme se lékařů a sester, zdravotních pojišťoven, nemocnic, farmaceutických firem i expertů zeptali: Co se z vašeho pohledu, respektive pohledu vašeho oboru, letos podařilo v českém zdravotnictví?

• Ing. Zdeněk Kabátek,

ředitel VZP ČR

České zdravotnictví se podobně jako řada dalších zdravotních systémů v Evropě dostává na limity svých kapacit – ekonomických i personálních. Důvody asi netřeba dlouze představovat. Mohou za to vyšší pořizovací náklady moderních technologií, vstup nových supernákladných léků, stárnutí populace pacientů, ale i zdravotníků. K zítřkům, které nebudou těmito skutečnostmi zatíženy víc než nezbytně, je třeba mobilizovat rezervy systému tam, kde jsou. Z tohoto pohledu je velmi strategicky významná příprava digitálního prostředí. Dobrou zprávou pro české zdravotnictví je tak novela zákona o elektronizaci zdravotnictví. Pokud bude správně implementována, může zrychlit přístup pacienta k péči, zvýšit efektivitu některých služeb, snížit náklady odbouráním duplicit a rozvázat ruce k poskytování širšího spektra zdravotních služeb v digitálním prostředí.

Velmi podstatné jsou také změny úhrad ve stomatologii. Z pohledu ZP sice znamenají poměrně značný růst nákladů, z pohledu pacienta ale dávají jasnou záruku hrazených základních metod a také poprvé specificky definují regulérní spoluúčast pacienta na úhradě v oblasti stomatologických výkonů. Pokud u pojištěnce bude proveden výkon (např. zubní výplň) nad rámec plně hrazeného provedení, uhradí pouze rozdíl mezi úhradou pojišťovny a cenou výkonu v ambulanci. Třetí oblastí, která díky legislativním změnám připraveným MZ v letošním roce nazná změn, je přeshraniční poskytování péče. Z pohledu ZP se jedná o novou agendu, z hlediska dostupnosti zdravotní péče zejména v příhraničí o významný posun. Pokud jsou zdravotní služby v místě nedostupné, bude moci ZP uzavírat smluvní vztah i s poskytovatelem na druhé straně hranice, a to za výši tamní úhrady.

Na závěr mi dovolte poznámku pod čarou, a to k letošním plánům VZP na dohodě o transformaci lůžek. Nepodařilo se nám sice naplnit očekávání z kraje roku, povedlo se nám ale rozproudit debatu, někdy věcnou, jindy emotivní, ale rozhodně takovou, jakou považuji za nezbytnou. Věřím, že i díky tomu, a nakonec i díky dobrým příkladům z praxe, začnou zbývající poskytovatelé či jejich zřizovatelé vnímat transformaci lůžkového fondu jako příležitost, nikoli hrozbu. I to se letos povedlo.

A na závěr mi, prosím, dovolte popřát všem čtenářům Medical Tribune do nového roku hlavně zdraví!

• Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, děkan 2. LF UK

Za mne je letos odpověď relativně snadná. Klíčovým počinem pro náš obor a jistě i významným momentem pro české zdravotnictví bylo zahájení screeningového programu časného záchytu karcinomu prostaty u mužů ve věku 50 až 69 let. Stali jsme se tak jednou z prvních zemí v Evropě, která vyslyšela argumenty Evropské urologické společnosti podložené daty z prospektivních studií a k tomuto kroku přistoupila. Během prvních šesti měsíců bylo screenováno přes 70 000 mužů, z nich u 8,8 procenta byla zachycena suspektní hodnota PSA (≥ 3 µg/l). Pevně věříme, že odrazem bude snížení mortality na karcinom prostaty. Již nyní ale můžeme pozorovat další benefity. Na programu spolupracuje celá řada odborností včetně urologů, praktických lékařů, radiodiagnostiků, biochemiků nebo onkologů. Jasně nastavená pravidla tuto spolupráci jednoznačně zlepšují a zefektivňují.

• Prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.,

přednosta Onkologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, vědecký sekretář České onkologické společnosti ČLS JEP

V onkologii v roce 2024 konečně došlo k zahájení dlouho připravovaného programu screeningu karcinomu prostaty. Zatím se zdá, že je program dobře nastaven, a ze strany pacientů je o účast slušný zájem. Schéma programu je poměrně složité a vlastně se jedná o první screeningový program u nás, který je nastaven na základě velmi přesně definované multidisciplinární spolupráce. Druhou pozoruhodnou událostí, žel ne již tak pozitivní, je, že se v roce 2024 v plné nahotě ukázalo, že současný systém naráží na personální a finanční limity, co se týče moderní onkologické léčby. A zde budeme muset nalézt řešení velmi rychle.

• Prof. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.,

předseda České pediatrické společnosti ČLS JEP

Za jeden z největších úspěchů v oboru pediatrie považuji fakt, že se v roce 2024 podařilo využít téměř všechna přidělená rezidenční místa. Bylo to díky tomu, že byla rezidenční místa rovnoměrně rozdělena mezi dětská lůžková oddělení a ambulance primární péče. O některá neobsazená rezidenční místa se nakonec dětská lůžková oddělení zvládla postarat. Díky tomu jsme dostali do našeho oboru téměř 70 nových budoucích pediatrů, kteří po atestaci významně personálně podpoří zejména oblast praktického dětského lékařství. Bohužel pro rok 2025 plánuje ministerstvo přidělit rezidenční místa přednostně praktickým dětským lékařům, což s sebou nese riziko jejich nevyužití. Školicí kapacita je totiž více než dvakrát větší na dětských odděleních. Po poslední úpravě vzdělávacího programu (z května 2024) je také kvalita vzdělávání v ambulancích PLDD významně snížena. Tento postup by tedy jednoznačně ohrozil jak počty budoucích atestantů, tak jejich vzdělanost. A to by jistě nebylo dobré. Proto je třeba zachovat rovnoměrné rozdělení rezi­den­čních míst mezi lůžková oddělení a ambulance primární péče.

• MUDr. Petr Šonka,

předseda Sdružení praktických lékařů ČR

Jednou z nejpodstatnějších změn, která se v oboru praktického lékařství letos udála, je zrušení preskripčních omezení u léčivých přípravků s označením L. Preskripční omezení tu máme historicky od 90. let. Praktiční lékaři mohli dosud předepisovat přibližně jen 50 procent léčivých přípravků, které jsou v ČR dostupné. Nově mohou svým pacientům nabídnout přípravky s označením L, které mohli pacienti dosud získat pouze prostřednictvím odborného lékaře. Jde o více než 1 000 léků, mezi něž patří například inzuliny, antipsychotika, antiepileptika, antikoagulancia, přípravky na noční enurézu, léčbu Parkinsonovy choroby a mnohé další. Uvolnění preskripce výrazně pomůže především v regionech, kde je špatná dostupnost specializované ambulantní péče.

Další pozitivní změnou je zavedení úhradového mechanismu pro týmové praxe, který je součástí úhradové vyhlášky na rok 2025. Jde o trend, jenž přichází z anglosaských a skandinávských zemí a v posledních letech se prosazuje i v nám kulturně i medicínsky blízkých zemích, jako je Německo nebo Rakousko. Týmové praxe umožňují lépe a kvalitněji se postarat o větší množství pacientů. Díky tomu, že lékaři sdílejí stejnou ordinaci, dokážou se lépe zastupovat. Lékař za sebe nemusí složitě hledat náhradu, kdykoli si chce vybrat dovolenou nebo se účastnit vzdělávací akce. Další výhody spočívají například v možnosti konzultovat složitějšího pacienta nebo také sdílet dražší přístrojové a diagnostické vybavení. Současně jde o nejpřirozenější cestu generační obměny, kdy si samostatně pracující lékař vychová nového kolegu a později i ­nástupce.

Jako poslední bych zmínil zrušení povinnosti vstupních a pravidelných pracovnělékařských prohlídek pro profese v 1. kategorii rizika. Zaměstnavatel tuto prohlídku může vyžadovat, ale není to již povinné. Jde určitě o změnu k lepšímu, jež uvolní ruce praktickým lékařům, kteří budou mít více času na činnost, která má za úkol přispět ke zlepšení zdravotního stavu naší populace.

Pozitivně vnímám i to, že se v debatě nad nepříliš povedenou úhradovou vyhláškou podařilo otevřít témata nutných strukturálních změn českého zdravotnictví.

• MUDr. Ilona Hülleová,

předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Zmínila bych z mého pohledu ty nejdůležitější. V oboru praktické lékařství pro děti a dorost se podařilo zachovat trend růstu úhrad v rámci základního úhradového dodatku, byť až po vyhlášení protestní akce. Je to důležitý signál podpory dětské primární péče. Podařilo se prosadit nový úhradový mechanismus pro tzv. týmové praxe. Jedná se o posílení kapacity poskytovatele PLDD o dalšího lékaře, čímž se umožní navýšit poskytování zdravotních služeb dětem, nejen akutní péče, ale i preventivní a screeningové péče, a zvýšit počet nově registrovaných pacientů. Systém primární dětské péče nezbytně potřebuje doplnit počty odcházejících praktických lékařů novými pediatry z dětských oddělení a model týmové praxe reflektuje na požadavky a představy mladých lékařů. Za velmi důležitou považuji změnu ve vzdělávacím programu oboru pediatrie, kde rozhodnutím ministra zdravotnictví byla prosazena možnost stáže lékaře v předatestační přípravě po kmeni na akreditovaném pracovišti PLDD po dobu 24 měsíců. Za tuto změnu děkujeme ministru Válkovi, umožní dřívější zapojení mladých lékařů do primární dětské péče pod dohledem zkušených školitelů.

Podařilo se také zařadit do preventivních programů pro děti plošné zavedení časného záchytu závažných očních vad u nejmenších dětí. Po dohodě se zástupci oftalmologů a MZ je dopracován kompletní model záchytu kritických očních vad u dětí v nonverbálním období a péče o tyto děti. Program bude spuštěn od 1. 1. 2025.

• MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Z pohledu předsedy Sdružení ambulantních specialistů mám za to, že úspěchem je Memorandum, které jsme podepsali s ministerstvem a zdravotními pojišťovnami 31. 10. 2024. Jsem si vědom, že jde svým způsobem o kompromis a že pomůže jen části ambulantních specialistů, budou to ale ti, kteří se práci v ambulanci věnují v plném rozsahu, tj. obstarávají největší část péče o pacienty. Takže je to vlastně hlavně dobrá zpráva pro pacienty, protože vysoce pravděpodobně se přinejmenším zbrzdí postupné zhoršování dostupnosti naší péče.

• Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

předseda České internistické společnosti ČLS JEP

V oblasti interního lékařství dochází v posledních letech k neuvěřitelnému rozvoji nových diagnostických i terapeutických metod. Až se někdy zdá, že možnosti jsou nekonečné (tedy pokud máme dostatek prostředků). Přesto se nebudu zabývat zaváděním těchto přelomových aktivit do klinické praxe a napíšu pár slov o společensko‑medicínské aktivitě, která možná úspěch české interny může dokumentovat lépe a komplexněji.

V Praze se na přelomu října a listopadu konal, poprvé v zemi bývalého východního bloku, Světový kongres interní medicíny, 37. World Congress of Internal Medicine (WCIM). Rekordní účast, opravdové hvězdy interny i specializací z interny vycházejících. Ano, už slyším zatvrzelé skeptiky: „Nepřijeli na kongres, chtěli vidět Hradčany a Karlův most.“ Přeplněné sály hovořily jinak. Ponechám na chvíli stranou i fakt, že organizace mezinárodního kongresu se nesvěřuje zemím, ve kterých daný obor živoří, ani odborným společnostem, které nehrají v mezinárodním orchestru významnou roli.

A tady začíná vlastní odpověď na položenou otázku. Česká interna prokázala, že patří ke špičce nejen v Evropě, ale i ve světě. Plenární zasedání řídili a klíčové přednášky prezentovali nejen zahraniční, ale ve vysokém počtu naši opinion leadeři. A nešlo o společenskou účast. Naši řečníci jsou vnímáni jako plně rovnocenní partneři v diskusi a jejich slova a názory platí. Často to byli domácí autoři, kteří měli zásadní podíl na zajištění programu klíčových sympozií, a díky jejich mezinárodním kontaktům se v Praze objevily mimořádné osobnosti. Domnívám se, že opravdu velmi úspěšný WCIM je dokladem toho, že česká medicína je vysoce kvalitní. A to platí nejen pro internu a obory z ní vycházející. Ano, máme problémy každodenního života (MZ – plátci – poskytovatelé), ale máme především skvělé odborníky a týmy, které se mohou srovnávat se světem. A úspěšný WCIM je toho dokladem.

• Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

My každý rok přepracováváme sazebník a postupy, což je pro zbytek medicíny s archivním sazebníkem výkonů jak z jiného světa. Letos jsou dvě změny, které vyvolaly mezinárodní ohlas. Změnili jsme postup podávání antibiotik u operací – důsledně preventivně, menší dávky a přesné postupy. S tím se změnila i úhrada – ordinace dostanou peníze za premedikaci a léky se nebudou vydávat. Náš doporučený postup je mezinárodně přijímán. Teď před koncem roku ještě v Německu a v Rakousku nevědí, jaké výplně budou od ledna 2025 poskytovat místo amalgámu. My jsme si vyjednali výjimku v EU a originální typ výplně. O čem ostatní mluví, to česká stomatologie rok za rokem realizuje. Už máme revoluční novinky na další rok před realizací.

• Ing. Michal Čarvaš, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s., předseda Asociace českých a moravských nemocnic

Na první pohled jednoduchá otázka, co se letos podařilo. Na druhou stranu velmi složitá odpověď. Také vás spíše hned napadá, co se nepodařilo a s čím jste nespokojeni?

Také vás napadají všechny problémy českého zdravotnictví, o kterých neustále mluvíme, ale reálný posun v nich není? Spory kolem úhradové vyhlášky a nerovnosti v úhradách? Nulové změny ve zkostnatělém systému vzdělávání? Všespásná snaha o rušení lůžek a zavádění jednodenní péče, která má vyřešit personální problémy českého zdravotnictví? A tak by šlo pokračovat dál.

Valí se na nás celá řada legislativy a povinností (GDPR, NIS 2, ESG, novela novely ZP…), pro kterou je stále složitější uchránit čas zdravotnického personálu, aby se mohl věnovat jen a pouze pacientovi. Pokud se vám to daří realizovat a nechat váš kvalifikovaný personál léčit a třeba i zvyšovat produktivitu jeho práce, pak je to významný počin. Nám se to povedlo v rámci jihočeského ortopedického programu a výrazně jsme navýšili počet TEP a zkrátili čekací dobu po covidu. Zahájili jsme letos řadu projektů i staveb v jihočeských nemocnicích. Otvíráme v těchto dnech novou magnetickou rezonanci v Prachatické nemocnici. Dokončujeme zde i novou serverovnu a modernizaci IT.

Věřím, že i vy najdete kolem sebe řadu podobných úspěšných projektů a akcí, díky kterým můžeme letošní rok hodnotit kladně, naladit se na probíhající advent a popřát si hodně zdraví, lásky, míru a dobrých nápadů i do roku 2025.

• Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.,

předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP, děkan Vojenské lékařské fakulty UO

V oboru vakcinologie považuji za velice významné a prospěšné to, že se letos podařilo po letech odstranit diskriminační a nerovný přístup k hrazení očkování ze strany ZP k vybraným skupinám rizikových osob, zejména ve vztahu úhrady očkování proti pneumokokům u seniorů, institucionalizovaných osob a vybraných chronicky nemocných osob. Díky tomu mají tito lidé od 1. 7. 2024 plně hrazeny ty nejmodernější, maximálně valentní vakcíny proti pneumokokům, všichni stejně a bez rozdílu.

Za významné považuji také rozšíření hrazeného očkování v ČR, kdy se od ledna 2024 rozšířil rozsah očkování hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Vakcína proti HPV je nyní dostupná pro všechny děti ve věku 11–15 let, což má zásadní význam pro prevenci rakoviny spojené s touto infekcí. Zároveň došlo k rozšíření hrazeného očkování proti meningokokům.

Za úspěch také považuji zavedení elektronického očkovacího průkazu. Od 20. 3. 2024 je plně funkční mobilní aplikace, tzv. EZKarta, která zahrnuje první funkcionalitu, a tou je očkovací průkazka občana. Každý občan tak má možnost ve svém mobilu nalézt svá očkování. Očkovací průkazka také umožňuje generovat souhrnný výpis z očkování, sdílet ho nebo poslat ho komukoli. Aplikace umožnuje jednoduše přepnout do anglické verze. Očkovací průkazka je jednoduchá pro lékaře, který jenom zapíše provedené očkování do své zdravotní elektronické karty pacienta, jak je zvyklý, a údaje se automaticky téměř ihned „převedou“ do elektronické očkovací průkazky. Průkazka je velice jednoduchá a in­tui­tiv­ní také pro pacienta – občana.

Konečně za velice přínosné považuji vytvoření očkovacího kalendáře pro těhotné ženy a zapojení gynekologů do očkování v průběhu těhotenství jako běžné součásti prenatální péče.

• Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.,

ředitel Revmatologického ústavu, člen výboru České revmatologické společnosti ČLS JEP

Revmatologie trpí nedostatkem revmatologů, podobně jako v řadě dalších států. Podařilo se zvýšit zájem mladých lékařů o vstup do specializovaného vzdělávání v oboru, o čemž svědčí rekordní účast na Symposiu mladých revmatologů, a zvláště pak na Letní škole revmatologů určené pro studenty 6. ročníků LF. Podařilo se udržet funkční národní registr biologické léčby ATTRA, který poskytuje cenná data pro klinickou praxi léčby systémových autoimunitních revmatických onemocnění a dále je zdrojem pro klinický výzkum. Zvýšil se počet center biologické léčby a počet pacientů léčených biologickými a cílenými léky. Byly uvedeny do praxe nové biologické léky s odlišným mechanismem účinku, které umožnují cílenou léčbu, v určitých aspektech se přibližujeme personifikované medicíně. Revmatická onemocnění mají výrazně systémový multiorgánový charakter s nutností interdisciplinární péče. Byla organizována celá řada víceoborových sympozií, především gastro‑derma‑revma, ale i s účastí oftalmologů, kardiologů, internistů a psychiatrů. Důležité jsou publikace referenčních me­zi­obo­ro­vých strategií, tvorba informačních kanálů i za použití moderních technologií. Výrazně se zvýšily aktivity pacientské organizace Revma liga, kterou také podporuje odborná společnost. Byla realizována řada vědeckých publikací v zahraničních špičkových časopisech, které svědčí o vysoké kvalitě oboru revmatologie v České republice.

• Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

ředitelka Gerontologického centra, p. o.

Pro mě je tento rok docela radostný, protože vidím, že konečně po mnoha letech dochází k rozvoji oboru geriatrie, kam se nyní hlásí mladí uchazeči se zájmem o obor, vznikají zajímavé programy a projekty, různé semináře s touto problematikou atd. Je to osvěžení po mnoha letech usilování, kdy jsme zpravidla slýchali, že geriatrii vlastně nepotřebujeme a že by se obor mohl zrušit. MZ nyní připravuje s odbornou společností Národní program rozvoje geriatrie, což považuji za nesmírně důležité a patří za to všem kolegům jak na ministerstvu, tak v České gerontologické a geriatrické společnosti velký dík. Dále pak ráda vidím, že se postupně implementuje tzv. NAPAN – národní plán proti Alzheimerově nemoci a dalším demencím, jehož prostředky určené na vytvoření doporučených postupů jsou více než namístě, protože se nyní s novými léky mění paradigma přístupu k Alzheimerově nemoci a bude zapotřebí na to v praxi rychle a pružně reagovat. A neměla bych zapomenout ani na kurs o demencích pro všeobecné sestry, který je díky spolufinancování Evropskou komisí v rámci IPVZ bezplatný pro zájemce z řad všeobecných sester.

• PhDr. Martina Šochmanová, MBA,

náměstek ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu IKEM, prezidentka České asociace sester

Za velký úspěch považuji to, že se nám lépe daří popularizovat profesi nelékařů, o čemž svědčí větší zájem o studia na zdravotnických školách a také to, že studenti po absolutoriu zůstávají v profesi.

Další úspěch je rozhodně to, že se podařilo navýšit kapacity studentů na školách, nejen středních, ale i vysokých. To je jistě krok, který pomůže zabránit blížícímu se katastrofálnímu nedostatku sester a ostatních nelékařů. Další pozitivní změnou je, že studenti VOŠ a Bc. studií v oboru všeobecná a dětská sestra nebo porodní asistentka získávají dříve kvalifikaci sestry praktické, znamená to tedy, že se mohou dříve zapojit do procesu poskytování ošetřovatelské péče, nebo pokud z nějakých důvodů studium neukončí, zůstávají v procesu na jiné pozici.

• Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN, Centrum pro závislé na tabáku

Popravdě, nemám pocit, že by se v oblasti léčby závislosti na tabáku a kontroly tabáku něco povedlo. Zdravotní pojišťovny stále nezajímá kouření jejich klientů, i když řada terapeutických postupů je u kuřáků méně účinná, včetně například biologické léčby nebo delší hospitalizace po jakékoli operaci kvůli častějším komplikacím. Lékaři, kteří se této léčbě v centrech pro závislé na tabáku věnují, mají na to na svých klinikách jen omezené časové možnosti. Cigarety jsou stále laciné, v porovnání s průměrným platem před 20–30 lety si dnes koupíme dvojnásobné množství krabiček. Většina cigaret se prodá dohromady s potravinami, nikoli jen v obchodě s licencí (trafika). Cigarety stále nemají jednotné balení (bez neregulované plochy – vyhláška MZem). To vše by prakticky nic nestálo, jen politickou vůli. Vyhlídky na realizaci „endgame“ (= prevalence kouření v dospělé populaci pod pět procent) jsou v nedohlednu.

Radila jsem se s kolegyněmi, co napsat, aby to vyznělo pozitivně. Něco přece – těší nás stále větší zájem lékařů a sester o toto téma, včetně postgraduálního vzdělávání. Lékaři začínají častěji uvádět F17 mezi diagnózami, což je důležité jak pro pacienty (uvědomí si, že mají nemoc), tak pro navazující lékařskou péči – ze zprávy ideálně vyplývá, že pacientovi byla poskytnuta krátká intervence s radou, jak přestat kouřit (např. formou letáku), a kontakty, kam se obrátit po dimisi. Přestává se objevovat doporučení „alespoň snižte…“.

A to nejlepší, co nás opravdu těší: radost našich pacientů, když z naší ambulance naposledy odcházejí po roce abstinence. Podobnou radost přeju co nejvíce kolegům.

• MUDr. Simona Papežová,

předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP

Z pohledu změn v poskytování psychiatrické péče se podařilo mnohé.

Jen ve stručnosti. I náš obor se potýká s personální krizí. Psychiatrická společnost zahájila akci „100“, jejímž cílem je obrazně řečeno nalákat 100 absolventů LF do našeho oboru.

MZ je nám v tomto úsilí nápomocno, pro letošek (i příští rok) jsou vypsána speciální rezidenční místa pro dětskou psychiatrii i pro všeobecnou psychiatrii.

V oblasti ambulantní péče se daří se zdravotními pojišťovnami prvním rokem nasmlouvávat tzv. ambulance s rozšířenou péčí – psychiatrické i adiktologické. Ty by se měly postarat o náročnější pacienty, kteří profitují z úzké spolupráce psychiatra, psychiatrické sestry, klinického psychologa a případně adiktologa. Předáním kompetencí na nelékařské profese chceme zvýšit dostupnost vysoce specializované péče psychiatra.

V oblasti lůžkové péče se daří zvyšovat kvalitu péče mj. i dotacemi z IROP, mnohé nemocnice se přihlásily do projektů na akutní lůžka, vč. dětských akutních lůžek, kdy dotace umožní zrekonstruovat psychiatrická akutní oddělení.

V rámci reformy psychiatrické péče pokračují i změny koncepční – ať už jde o koncepci akutní péče, na které se začíná s podporou projektu OPZ+ pracovat, tak na komplexních změnách v systému ochranného léčení. V sekci dětské a dorostové psychiatrie se podařilo dokončit koncepci pedopsychiatrické péče a standard poskytování akutní péče pro děti s duševním onemocněním.

Věříme, že se nám i v současné nelehké době bude nadále dařit obor rozvíjet.

• Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN,

přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN

Myslím, že v českém zdravotnictví jsme se v roce 2024 příliš neposunuli s řešením naléhavých problémů, včetně zhoršující se dostupnosti péče, a to zejména, ale nejen, ve vybraných odbornostech a vybraných regionech, takže lze očekávat, že se tyto problémy budou i nadále prohlubovat. Nezbytná reorganizace péče nebyla nejen zahájena, ale ani diskutována s širší veřejností. Bylo zvýšeno stipendium pro postgraduální studenty, ale nebyl adekvátně navýšen rozpočet, výsledkem tedy bude výrazně menší počet postgraduálních studentů, což jistě také nelze hodnotit zcela pozitivně. Z pohledu nemocničního lékaře jsem rád, že se mírně zvyšují prostředky na centrovou léčbu, i když dostupnost nových léků se jistě nezrychlila. Pokud bychom nezajistili pro naše pacienty moderní léky, posunul by se azimut českého zdravotnictví jednoznačně směrem na východ.

• Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,

prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR

V ekonomické oblasti velmi oceňuji usnesení vlády k úhradové vyhlášce pro rok 2025. Přišlo bohužel nejméně o rok později a není beze zbytku naplněno, ale alespoň částečně pomohlo korigovat růst deficitů a nákladové trendy a prozatím odvrátit nejhorší ataky ze strany zdravotnických odborů a ČLK.

Pokud jde o členské zdravotní pojišťovny, lze očekávat, že plánované deficity pro rok 2024 zřejmě alespoň nebudou překročeny.

Podařilo se pro pacienty stále ještě udržet dostupnou, kvalitní a široce definovanou bezplatnou zdravotní péči. To je ovšem bohužel ne proto, že bychom pro to něco zásadního udělali, ale spíše navzdory tomu, že žádné opravdu potřebné změny nepřišly.

Od ledna 2025 budou lékárny poskytovat ochranné finanční limity na doplatky. Oceňuji, že se tato změna, byť v časovém tlaku, nakonec opravdu stihne spustit. Až se systém usadí, bude pro pacienty jednodušší. Objektivní plusy a minusy, pokud jde o dopad na nákladovost systému, však budeme muset teprve v závěru roku 2025 ověřit. Tady je těch faktorů více.

Nakonec oceňuji Medical Tribune za formulaci otázky. V záplavě kritických výhrad, a to bohužel velmi často oprávněných, je užitečné si přiznat, že zdravotnictví stále ještě funguje přijatelně. Zatím. A za to si velká většina zdravotníků zaslouží upřímné poděkování.

• Mgr. Filip Vrubel,

výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Pro farmaceutický průmysl bylo letos zásadní jeho zařazení mezi strategická odvětví Hospodářské strategie (HS) ČR. A to ze dvou důvodů. Jednak patří mezi průmysly s nejvyšší přidanou hodnotou v přepočtu na zaměstnance, a může tak pomoci v transformaci tuzemské ekonomiky. Jednak výroba léčiv, zejména léčivých látek, byla i Evropskou komisí označena za strategickou z hlediska závislosti Evropy na dovozu ze třetích zemí. Zahrnutí do HS ČR znamená, že by postupně mohly být vytvořeny nástroje podpory rozvoje farmaceutického průmyslu a ten následně podpoří české zdravotnictví i ekonomiku. Je to velká příležitost snížit závislost Česka a EU minimálně u kriticky důležitých léčiv, která jsou na seznamu Evropské lékové agentury. Je třeba mít na paměti, že většina z více než 200 molekul na tomto seznamu jsou generické léky, např. antibiotika jako amoxicilin, metformin pro léčbu diabetu či tamoxifen pro léčbu karcinomu prsu.

Dále bych zmínil novelu zákona o léčivech. Tato novela výpadkům léků nezabrání, protože výpadky léčiv v minulých sezónách byly důsledkem kombinace faktorů, na které nová legislativa nereaguje. Pozitivní na novele ovšem je, že pomůže ke spravedlivější distribuci léčiv do lékáren v ČR. Dále je u nedostatkových léků zaveden přísnější režim dohledu nad distribucí – lékárny každý pracovní den hlásí stav skladových zásob a údaje jsou k dispozici lékařům i pacientům v aplikaci eRecept. O něco lepší je prevence nelegálního reexportu léků a zlepšila se možnost dovozu zahraničních balení registrovaných léků, nebo i neregistrovaných léků, u kterých zákon nově umožňuje, aby mohly získat dočasně, ale zrychleně úhradu od ZP.

Závěrem bych dodal, že zatím stále řešíme fyzickou dostupnost léčiv. Ukazuje se však, že se budeme muset začít intenzivněji bavit o finanční udržitelnosti zdravotního systému. ČAFF dlouhodobě upozorňuje, že zastropované ceny léčiv v ČR neumožňují zohlednit rostoucí náklady na výrobu, zejména v kontextu environmentálních a dalších legislativních požadavků. Navrhujeme i revizi systému úhrad, aby byly lépe zohledněny specifické potřeby levných a kriticky důležitých léků. Čekáme hlavně na novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by mohla přinést první kroky k podpoře nejlevnějších a nejohroženějších skupin léků.

• MUDr. Pavel Vepřek,

předseda, Občan z. s.

Určitě se na mnoha místech posunula medicína a něco dílčího se povedlo, popis toho nechám kolegům. Mě zajímá systémová úroveň a na té pokračuje postupná demontáž našeho polotovaru konkurenčního veřejného zdravotního pojištění. Ta začala za ministra Svatopluka Němečka zestátněním správy a údržby DRG a letos pokračuje snahou o likvidaci Kanceláře zdravotního pojištění, instituce klíčové pro fungování autonomního pluralitního pojištěneckého systému. Správní rada VZP, obsazená politiky či jejich nominanty, neriskovala výběrové řízení na post ředitele a chlapsky vyslala Zdeňka Kabátka do jeho čtvrtého funkčního období. Ten pak, ve spolupráci s ČPZP a ZP MV, zařídil odvolání příliš pracovitého Ladislava Švece, který Kancelář vytvořil a po léta úspěšně řídil, z jejího čela. Současně jsme si letos užili folklorní tanečky kolem úhradové vyhlášky, ke kterým patří pravidelné rebelie lékařů v době jejího vzniku a divení, že když ji jednou napíšeme deficitní, tak v té další musíme s deficitem bojovat. Výsledkem centrálního řízení cestou úhradové vyhlášky je nereformovatelné a neefektivní zdravotnictví, kterému rostou náklady rychleji než potenciální příjmy a současně se zhoršuje kvalita a dostupnost jeho služeb. To vše v době relativního blahobytu, s demografickou krizí ještě přede dveřmi.

Jistým důvodem k optimismu je rostoucí zájem zaměstnavatelů, kteří celý ten špás, společně s výdělečně činnými lidmi, platí. Slova prezidenta ČLK Milana Kubka, že stávající zdravotnictví není udržitelné bez zvýšení pojistného, se jim určitě dobře neposlouchají. Aby se tak nestalo, musí se vnitřní efektivita zdravotnictví zvýšit během dalšího desetiletí o 40 procent, a je zcela jisté, že centrální plánování nás k tomu nedovede. V současné době platíme na zdravotním a nemocenském pojištění více než v Bavorsku a další zdražování ceny práce by naší ekonomice neprospělo. Z mého pohledu jsou zaměstnavatelé jedinou relevantní silou v naší republice, která má zájem na zvýšení efektivity zdravotnictví a zároveň i sílu změny prosadit. Právě jejich zapojení je stále silněji svítící světlo na konci tunelu.

• Ing. Norbert Schellong, MPH,

ředitel Nemocnice Havířov

Co se v oblasti elektronizace zdravotnictví letos podařilo? Myslím si, že na tuto otázku ani nelze odpovědět v kontextu jednoho roku, protože bych musel být velmi kritický. V kontextu delšího časového horizontu lze vnímat jako jeden z mála pozitivních kroků zákon o elektronizaci zdravotnictví z roku 2022. Velmi pozitivně také hodnotím jmenování odborníka z nemocnice do čela Národního centra pro elektronické zdravotnictví, protože jen člověk z praxe může dotáhnout základní cíle definované v strategii elektronického zdravotnictví z roku 2016 a schválené tehdejší vládou. Podívejme se na genezi tempa práce na EZ. V roce 2015 jsem vedl sekci strategií na MZ a inicioval vznik tohoto národního dokumentu, ten se o rok později schválil vládou, ale až od dva roky na to vzniklo NCEZ, které jsme v strategii navrhli jako orgán zodpovědný, ale i mandátní proto, aby elektronizaci celého systému posouval. Dalším ze základních pilířů v této takřka osm let staré schválené strategii bylo sdílení pacientského záznamu, který nemáme dodnes. Dokud EHR (electronic health record) nebude jako základní stavební kámen celého systému fungovat a nebudeme‑li moci využít efektivitu takto sdílených pacientských dat, budeme se stále nacházet na chvostu hodnocení elektronizace zdravotnictví nejen v Evropě. Mnohé kraje prostřednictvím tzv. portálů pacienta, nebo případně soukromé sítě nemocnic již pacientské záznamy alespoň na bázi hospitalizací a ambulantní diagnostiky sdílejí mezi sebou a my nejsme schopni je na začátku mezi sebou alespoň propojit. Nevím, co by stálo digitalizovat agendu pacientských záznamů u praktických lékařů, a netuším, kolik by stálo zabezpečení interoperability prostřednictvím mezinárodních standardů pro přenos dat, mezi systémy ambulantních SW praktiků, specialistů, nemocnic a již vytvořených portálů do národní platformy pro elektronický záznam pacienta. Jsem ale přesvědčen, že řádově miliardy investované do těchto aktivit by měly velmi rychlou investiční návratnost prostřednictvím již známých efektů a synergií, které bychom okamžitě měli k dispozici. A to už se vůbec nebavím o možnostech umělé inteligence a vytěžení těchto dat tak, jako to probíhá nyní například v Estonsku. V podstatě netuším, na co politická reprezentace stále čeká a proč o tom již více než 10 let jen diskutujeme nebo maximálně ukotvíme do vládou schválené strategie. A sebemotivovanější a potentní tým vytvořený pod NCEZ potom může jen jednotlivé kroky plánovat, ale bez financí je těžko může realizovat. A přitom vidíme, jak během relativně krátké doby dokáže schopný tým pohnout například s telemedicínou prostřednictvím Národního plánu obnovy. Zde cítím nějaký progres a práci, kterou lze pozitivně hodnotit. Pokud ovšem stále nebudeme sdílet základní pacientské souhrny, není ani v telemedicíně pomyslný kruh efektivity uzavřen. Stále ale věřím, že když jde do tuhého, dokážeme i my Češi velké věci, jen to chce být trochu odvážný jak na straně financování elektronizace, tak na straně legislativy a z ní vyplývající povinnosti digitalizace agend jednotlivých skupin a subjektů činných v celém zdravotním systému.