Evropská síť biobank pro výzkum i lepší zdraví

Výzkumní pracovníci vytvořili síť biobank po celé Evropě, která je přínosem pro medicínu i pacienty a podporuje ekologičtější, inteligentnější a udržitelnější způsoby ochrany biologických vzorků a údajů darovaných miliony občanů. Cílem je větší mezinárodní připravenost na potenciální budoucí zdravotní hrozby, jako jsou pandemie.

I když se před 20 nebo 40 lety termín biobanka možná běžně nepoužíval, koncept byl stejný – pacienti tehdy, stejně jako dnes, podporovali budoucí klinickou léčbu, diagnostiku a zdravotní screening. „Podceňuje se, že všechny léky a všechny léčebné pokyny, které se dnes používají, jsou založeny na vzorcích a datech pocházejících od pacientů," uvedl Jens Habermann, profesor translační chirurgické onkologie a biobankovnictví na univerzitě v německém Lübecku a generální ředitel konsorcia BBMRI-ERIC.

V Evropě začaly národní biobanky fungovat koncem 90. let a v prvních letech po roce 2000. Působily by nadále izolovaně, kdyby díky celoevropské iniciativě nevzniklo v roce 2013 široké konsorcium s názvem BioMolecular Resources Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (BBMRI-ERIC) s vedením a financováním EU. Právě to je dnes hlavním evropským biobankovním orgánem. Spojuje výzkumné pracovníky, pracovníky biobank, průmyslu a pacienty do sítě spolupráce, která je přínosem pro medicínu i pacienty.

„BBMRI-ERIC je pravděpodobně nejvýznamnějším zdrojem, který v Evropě máme pro koordinaci výzkumu, jehož cílem je prevence, diagnostika a léčba široké škály závažných a život ohrožujících onemocnění," domnívá se prof. Habermann. Mezi tyto nemoci patří onkologická onemocnění stejně jako závažné infekční a neurologické choroby.

Zatímco před vytvořením konsorcia fungovaly národní biobanky v celé Evropě většinou jako izolované subjekty, díky BBMRI se z těchto jednotlivých výzkumných nástrojů stala spolupracující mezinárodní síť umožňující komplexnější biomedicínské studie. Konsorcium se sídlem v rakouském Grazu je jedním z globálních nositelů nového přístupu k biobankingu.

Důležitým aspektem biobank je do budoucna udržitelný a ekologický provoz se zavedením řešení, která snižují spotřebu energie pro výpočetní operace a skladování vzorků, které jsou v současné době uchovávány v mrazácích při ultranízkých teplotách. Jedním z nápadů je například namísto ledniček, které spotřebovávají energii, používat nádoby na kapalný dusík zastavující biologické procesy.

Přemýšlení nad rámec národních biobank

Komunita BBMRI-ERIC se nyní skládá z 24 národních sítí biobank z celé Evropy a Mezinárodní agentury pro onkologický výzkum, která je součástí Světové zdravotnické organizace. Všechny platí roční členské příspěvky, přičemž další finanční prostředky pocházejí z EU. Spolupracuje s přibližně 570 biobankami na sběru a ukládání vzorků a zdravotních údajů. Ty se pak stanou viditelnými prostřednictvím online přístupového systému. Síť pak propojuje výzkumníky s uloženými materiály a daty, které ve veřejném zájmu potřebují pro lékařské výzkumy.

Výzkumní pracovníci konsorcia dnes poskytují pokyny pro jednotlivé biobanky, aby vzorky a data, které shromažďují, byly trvale vysoké kvality a srovnatelné v rámci celé sítě. Odborníci také radí pracovníkům biobank a výzkumníkům v etických a právních otázkách, jako je souhlas pacientů a bezpečné ukládání jejich dat.

Někteří dobrovolníci jednorázově darují vzorky během nemocniční léčby, zatímco jiní se účastní dárcovství průběžně, čímž vytvářejí obrovský zdroj pro vědce. Výzkumní pracovníci z národních biobank mohou zpřístupnit své vzorky a data ve prospěch ostatních výzkumníků působících kdekoli na světě prostřednictvím online přístupového systému BBMRI. Konečným cílem je, aby byl tento zdroj využit k lepšímu pochopení lidského těla a zlepšení veřejného zdraví.

V roce 2024 zahájili výzkumní pracovníci sítě biobank nový projekt financovaný EU s názvem EvolveBBMRI s cílem vypracovat desetiletou strategii pro síť, na které se podílela celá komunita biobank, včetně pacientských organizací. Zastřešujícím cílem je urychlit sběr a ukládání dat a prohloubit spolupráci s průmyslem. Tato iniciativa se také snaží dále zefektivnit a zvýšit bezpečnost shromažďování, ukládání a sdílení údajů v celé Evropě se zaměřením na udržitelnost a ekologičtější biobanking.

"Pokud jde o sběr dat a vzorků, musíme neustále myslet ve větším a lepším měřítku. Klimatická krize, znečištění ovzduší, znečištění vody, kvalita potravin – to vše je vzájemně propojeno a vše má dopad na lidské zdraví. V zájmu lidského zdraví musíme rozšířit činnost národních biobank a zlepšit způsob, jakým si vyměňují informace mezi sebou navzájem a s průmyslovými partnery,“ vysvětlil prof. Habermann.

Vliv zvířat i životního prostředí na lidské zdraví

Jedním z klíčových cílů konsorcia je zvýšit globální odolnost v případě budoucích pandemií. To zahrnuje výzkumníky, kteří sdílejí a studují materiál biobanky, aby zlepšili své znalosti o tom, jak se mohou nemoci šířit mezi zvířaty a lidmi. Mnoho infekčních onemocnění pochází ze zvířat a může se přenést na člověka, což je proces známý jako zoonóza. Sledováním a udržováním zdraví zvířat mohou vědci identifikovat a kontrolovat potenciální zdroje zoonotických chorob dříve, než se rozšíří na člověka.

Existuje více než 200 známých zoonóz, přičemž nejvíce hlášenými v EU jsou nemoci přenášené potravinami, jako je salmonelóza a kampylobakterióza. Více než 60 procent nových a nově se objevujících infekčních chorob, které ohrožují lidské zdraví, pochází z populací zvířat. Frekvence a závažnost těchto hrozeb v průběhu času výrazně narůstají a mají obrovské dlouhodobé dopady. Nejnovějším příkladem velké pandemie způsobené zoonotickým patogenem je covid-19. Existuje však mnoho dalších zoonóz, včetně SARS, MERS-CoV, zoonotické chřipky (H5N1, H7N9, 2009 H1N1), virových onemocnění zika a ebola, které mohou potenciálně způsobit epidemie u lidí. Některé z bakterií, virů, parazitů a hub odpovědných za tato onemocnění si navíc mohou vyvinout rezistenci vůči dostupným léčbám a představovat globální zdravotní hrozby.

Dalším hlediskem je zdraví životního prostředí. Změny životního prostředí, jako je odlesňování nebo změna klimatu, mohou zničit stanoviště zvířat a usnadnit lidem kontakt se zvířaty přenášejícími nemoci. Znečištění a špatné nakládání s odpady mohou také vytvářet živnou půdu pro hmyz šířící nemoci, jako jsou komáři.

EU tento ucelený přístup, známý jako One Health approach, výrazně podporuje. Zdůrazňuje význam spolupráce mezi odvětvími zdraví lidí, zvířat a životního prostředí v zájmu ochrany lidského zdraví. „Podpora lepšího pochopení vzájemné propojenosti zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je klíčem k prevenci budoucích pandemií, a to je hlavním cílem BBMRI v příštím desetiletí," zdůraznil prof. Habermann.

Zdroj: Horizon Magazine 22/2/2025 (Biobanking on health: sharing biological samples and data to build a healthier future | Horizon Magazine)