Dvě Válkovy novely o krok blíž schválení
Poslanci zdravotního výboru většinově podpořili ministerské novely důležitých zdravotnických zákonů – zákona o veřejném zdravotním pojištění i zákona o elektronizaci zdravotnictví. Návrhy pokračují do druhého čtení, kde se budou předkládat pozměňovací návrhy.
Novela zákona o zdravotním pojištění, hojně diskutovaná už při připomínkovém řízení, má pozornost od opozičních poslanců hned v několika oblastech. Jedním ze stěžejních záměrů novely je změnit fondové hospodaření zdravotních pojišťoven, a tedy to, na co mají vydávat peníze ze zdravotního pojištění kromě samotných plateb za zdravotní služby. Otázky vzbudilo zejména vytvoření nového fondu obecně prospěšných činností. Ten má být až ve výši 0,5 procenta pojistného (aktuálně zhruba 2,5 miliardy korun ročně). Z něj mají jít prostředky na financování rezidenčních míst předatestačního vzdělávání, podporu pacientských organizací a spolufinancování ÚZIS. Případné přebytky na fondu by mohla zdravotní pojišťovna vydat například na pilotní programy úhrad nových výkonů nebo bonifikací.
Dalším tématem je rušení výběrových řízení na smluvní ambulantní poskytovatele. Ministerstvo zdravotnictví chce tato výběrová řízení kromě lůžkových zařízení a jednodenní péče zrušit. Považuje je za nadbytečná. Zdravotní pojišťovny stejně nejsou pozitivním výsledkem takového výběrového řízení vázány. Dnes je u každého poskytovatele zdravotních služeb, který chce získat smlouvu se zdravotní pojišťovnou, podmínkou kladné stanovisko komise, ve které zasedají kromě zástupců zdravotních pojišťoven lidé za krajský úřad, lékařskou komoru a příslušnou lékařskou odbornost. Česká lékařská komora to považuje za důležité protikorupční opatření.
Jak si pojišťovna vybere, s kým uzavře smlouvu?
Na jednání zdravotního výboru Sněmovny toto téma zvedl poslanec ANO Milan Brázdil, který je také předsedou olomouckého okresního sdružení lékařské komory. Upozornil, že po krajských volbách už neplatí, že by kraje plošně stály o zrušení této své povinnosti. „Některé kraje chtějí zachovat výběrová řízení. Nechtějí se vrátit do doby porevoluční, kdy tu byl klondike,“ uvedl Brázdil.
„Výběrová řízení pro ambulance se neruší bez náhrady, ale zdravotní pojišťovny budou každý rok vydávat zprávu o síti smluvních poskytovatelů,“ uvedl k tomu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Ze zprávy bude zjevné, jestli je regionálně zajištěna dostupnost. Zároveň bude muset pojišťovna zdůvodnit, pokud bude chtít uzavřít novou smlouvu v oblasti, kde je ambulancí dost. Zajištění dostupnosti a uzavírání smluv je odpovědností zdravotní pojišťovny, proto je podle ministerstva logické, aby měla plnou kompetenci vybrat si lékaře, se kterým smlouvu uzavře, pokud tento uchazeč splní podmínky.
Brázdil ale argumentoval, že zdravotní pojišťovna nemá dost informací, aby stanovila pořadí uchazečů. „Podle čeho si vybere? Co bude zkoumat?“ ptá se Brázdil. Výběrová řízení podle něj fungují a bylo by dobré je zachovat. Avizoval, že v tom smyslu podá k návrhu novely pozměňovací návrh.
Diskuse se ve výboru vedla i o zubních výplních. Protože končí amalgámové plomby, zákonodárce stanovil novou plně hrazenou variantu. Někteří poslanci měli pochybnosti, jestli výplně z vybraných materiálů vydrží. Vystoupil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler a ujistil, že trvanlivost bude dostatečná, proti nehrazeným výplním bude rozdíl hlavně estetický. Podle návrhu bude nová výplň plně hrazena nejdříve za dva roky, to se netýká lidí s vysokou kazivostí zubů.
A co váš slib, ministře?
Poslankyně ANO Ivana Mádlová připomněla slib ministra Vlastimila Válka z roku 2023, který dal v souvislosti se změnou DPH, že novela zákona o zdravotním pojištění vyřeší příspěvky zdravotních pojišťoven na bezlepkovou stravu pro celiaky. To ale nakonec v návrhu není. Ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Jan Zapletal uvedl, že o tématu jedná pracovní skupina a hledá shodu mezi zástupci celiaků a zdravotními pojišťovnami. Inspirací by mohl být program, kterým celiakům už dnes přispívá Všeobecná zdravotní pojišťovna. Návrh zástupců celiaků byl ale podle Zapletala příliš ekonomicky náročný. „Připravujeme další jednání,“ uvedl Zapletal. To označila Mádlová za zklamání.
Poslankyně Pirátů Olga Richterová na výboru avizovala, že bude předkládat pozměňovací návrh, podle kterého by zdravotní pojišťovny měly hradit až tři návštěvy porodní asistentky u ženy v šestinedělí v jejím domácím prostředí. Dosavadní péče o rodičky podle ní není dostatečná. O návštěvu porodní asistentky má podle Richterové po porodu zájem více než třetina rodiček.
Nakonec výbor ministerskou novelu zákona o zdravotním pojištění doporučil, z přítomných dvaceti poslanců nebyl nikdo proti, opoziční poslanci se zdrželi hlasování.
Ochrana sdílených dat na 150 procent?
Také novelu zákona o elektronizaci výbor doporučil, když pro usnesení hlasovali přítomní koaliční poslanci a opoziční se zdrželi. Předtím ale poslanci vyjádřili své obavy o zajištění bezpečnosti osobních údajů v elektronickém zdravotnictví a pochybnosti, jestli se podaří prosadit sdílení zdravotnické dokumentace do reálné praxe.
Ředitel Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví Petr Foltýn ujistil, že všechny budované centrální služby pro sdílení zdravotních dat budou mít silnější zabezpečení, než je dnes zvykem v nemocničních informačních systémech, a data tam budou ve větším bezpečí než v nemocnici. Navíc bude součástí systém, díky kterému pacient zjistí, kdo se na jeho data díval. „Ministerstvo zdravotnictví má k dispozici nejmodernější nástroje. Nikdo nemůže garantovat stoprocentní bezpečnost, ale chtěl bych garantovat, že systém pro propojení dnes povyšuje level bezpečnosti, jaký dnes je zvykem v jednotlivých nemocnicích,“ uvedl Foltýn. S tím ale nebyla spokojena poslankyně ANO Věra Adámková. „Ochrana dat pacientů musí být na 150 procent,“ řekla.
„Je to nesmírně ambiciózní projekt,“ uvedl poslanec ANO Julius Špičák. Poslanci se nechali ujistit, že projekty elektronizace skutečně budou spuštěny v roce 2026. „V celém letošním roce budou vybraná zdravotnická zařízení tyto aplikace a napojení testovat. Například kmenový registr jim bude k dispozici k napojení už v březnu. Pro ta zařízení, která nebudou v pilotních projektech, bude náběh od 1. 1. 2026 tak, abychom Evropské komisi prokázali oprávněnost čerpání dotací do května 2026,“ řekl Foltýn. Návrh novely zavádí eŽádanku nebo sdílený zdravotní záznam, včetně emergentních informací a údajů o screeningových vyšetřeních. Novela také upravuje, co vše může mít pacient v aplikaci EZKarta, a zavádí registr oprávnění.
Poslanec SPD Vladimír Zlínský se mimo jiné věnoval sdílenému zdravotnímu záznamu. Připravil dva pozměňovací návrhy. První z nich rozšiřuje sdílený zdravotní záznam o údaje o chronických infekčních onemocněních „vážným způsobem ohrožujících přenosem na poskytovatele zdravotních služeb jeho zdraví“. Ve sdíleném zdravotním záznamu by tedy podle něj mělo být uvedeno, pokud pacient trpí AIDS, žloutenkou typu B, žloutenkou typu C, aktivní TBC nebo jinými závažnými přenosnými chorobami.
Příliš vysoké sankce, zejména z pohledu seniorů
Kromě toho chce Zlínský snížit sankce, které hrozí poskytovatelům a zdravotníkům za to, že nesplní svoje povinnosti ohledně kmenových registrů a sdíleného zdravotního záznamu. Například když zapíší špatné údaje do kmenového registru, nezapíší výsledek preventivního nebo screeningového vyšetření do sdíleného zdravotního záznamu, nepřijmou eŽádanku nebo neoprávněně nahlédnou do kmenového registru pacientů. Podle pozměňovacího návrhu poslance Zlínského by za to neměly hrozit pokuty 25 000 a 50 000 korun, ale jen 10 000 a 20 000 korun. „Pro velké zdravotnické zařízení to nemusí být velká újma, ale pro malé? Hlavně pro ta, kde pracují senioři, kteří se s novými povinnostmi budou potýkat,“ uvedl Zlínský.
Podle Špičáka by v návrhu měla být podrobněji řešena role umělé inteligence ve zdravotnictví. Foltýn uvedl, že využití umělé inteligence se věnuje aktualizovaná strategie elektronizace zdravotnictví, kterou bude ministerstvo zdravotnictví představovat během letošního roku.