Dva roky NÚVR: Síť excelentních vědců, mezinárodní konference a nová generace onkologů

Během pouhých dvou let dokázal Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) propojit špičková česká pracoviště, přilákat vědce ze zahraničí a nastartovat významné kolaborace. Co stojí za úspěchem pěti nově vzniklých skupin a jaké výzvy před NÚVR teprve leží? Na to odpovídají prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D. (OS), a prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. (AŠ), v rozhovoru, který odhaluje i plány na mezinárodní konferenci či podporu mladých talentů. 

• Národní ústav pro výzkum rakoviny funguje již druhým rokem. Co všechno se za to první období podařilo?

OS: Těch věcí se podařila celá řada. Já bych se tedy omezil na ty výstupy Národního ústavu, které považujeme za nejdůležitější, a ty se samozřejmě týkají samotné vědecko-výzkumné činnosti. My v této chvíli sdružujeme celkem 71 výzkumných skupin z 11 výzkumných organizací v rámci České republiky. A to, co považujeme za opravdu velký úspěch, je, že se z těchto 71 skupin podařilo založit pět nových, a to napříč různými institucemi – na Masarykově univerzitě i na Univerzitě Karlově. Díky této iniciativě se sem podařilo dostat špičkové vědce ze zahraničí nebo Čechy vracející se po zahraničních zkušenostech zpět do České republiky. Tento projekt jim umožnil vytvořit podmínky, aby zde mohli navázat, založit výzkumné skupiny a dělat excelentní výzkum, kterému se věnují. Z toho máme určitě radost. Myslím, že se nám podařilo v rámci výzkumné činnosti těchto 71 skupin docílit nádherných výzkumných výsledků, opravdu nádherných vědeckých výsledků. Netroufám si teď vybírat jeden konkrétní, protože jich je opravdu velké množství a jsou svým dopadem velmi zajímavé. Podařilo se nám určitě mnohé i v oblasti diseminace výzkumné činnosti v oblasti nádorového výzkumu, a to směrem ke všem cílovým skupinám – od odborné veřejnosti až po širokou veřejnost. Takže i v oblasti komunikace a PR si myslím, že jsme dosáhli významného pokroku za poslední období naší existence.

• Pokud jde o onkologický výzkum, nebo vlastně jakýkoli výzkum, Česká republika nemůže být izolovaným ostrovem. Jak se daří NÚVR zapojovat do mezinárodních struktur?

AŠ: Jsme velmi rádi, že v návaznosti na to, co zde již zaznělo, naše skupiny, které jsou součástí NÚVR, mezi sebou excelentně spolupracují. Je to dobře vidět – na našich vývojových stránkách jsme dali dohromady přehled, kde je patrné, které skupiny se jakou problematikou zabývají a s kým spolupracují. Tyto spolupráce pak zcela logicky směřují i do zahraničí, protože věda je internacionální. Důkazem toho, že se nám v této oblasti daří, je i vznik mezinárodních aktivit mimo Českou republiku díky našim iniciativám a spolupráci se zahraničními sítěmi. Například v příštím roce budeme poprvé v České republice, a vlastně i poprvé ve střední a východní Evropě, pořádat 20. ročník mezinárodní konference Evropské asociace pro neuroonkologii. Když se podíváme na jeden z klíčových výsledků Národního ústavu pro výzkum rakoviny, je to právě konsolidace skupin a týmů v oblasti akademické onkologie. Ta evidentně zvýšila náš potenciál pro primární vědecké výsledky i další aktivity, a to bez ohledu na geografii.

VIDEO: Rozhovor s prof. RNDr. Ondřejem Slabým, Ph.D., a prof. MUDr. Aleksim Šedem, DrSc., si můžete pustit také zde:

• Jaké jsou vaše plány pro nejbližší období? Kam by se měl v nejbližším půl roce NÚVR vyvíjet?

OS: Určitě bychom byli velmi rádi, kdyby se podařilo udržet trend, který jsme už započali, a aby pokračoval se stejnou dynamikou. Myslím, že je stále co dohánět a co posouvat dál, především v podpoře vzájemné spolupráce. Pan profesor Šedo to naznačil – máme velkou radost, že když srovnáme množství kolaborativních prací a kolaborativního výzkumu před zahájením projektu a nyní, podařilo se výrazně navýšit počet vědeckých výsledků, které vznikly na základě vzájemné spolupráce napříč různými výzkumnými organizacemi a regiony. Věříme, že to posouvá nádorový výzkum nejen z hlediska efektivity, ale i kvality, a činí nás to mezinárodně konkurenceschopnějšími. Pokud bude ještě možnost otevřít další výzkumnou skupinu na základě gap analýzy, kdy vyhodnotíme, že Česká republika potřebuje mít pokrytou určitou oblast a dosud ji nemá, byl by to také významný krok. Jinak věřím, že když udržíme současné tempo a šíři aktivit, které děláme, stále to bude posouvat celý segment onkologického výzkumu dál.

AŠ: Já bych ještě doplnil, že jsme rádi, že kromě vlastních vědeckých výsledků naplňujeme i náš závazek „dělat promo“ vědě, zejména onkologickému výzkumu, směrem k široké veřejnosti. Zaměřujeme se například na práci se středními školami. Pořádáme pro středoškolské studenty řadu akcí a příjemně nás překvapilo, že jsou ihned vyprodané, jakmile je vyhlásíme. Na mnoha středních školách působí skvělí učitelé, kteří si uvědomují význam biomedicínského výzkumu. A právě mladí lidé, pro které naši vědci připravují semináře, aktivity v laboratořích a letní školu, představují další generaci, již potřebujeme pro rozvoj vědy, abychom dokázali využít potenciál kvalitních studentů, kteří se v budoucnu stanou vědci.

• NÚVR není jedna pevná budova, kde by se všichni každý den scházeli v laboratořích, ale je to virtuální struktura. Do jaké míry se toto nastavení osvědčuje a do jaké míry je to limitem?

AŠ: To je jeden z velkých benefitů, protože když se postaví budova – a těch se už postavilo spoustu –, tak se do ní musejí přitáhnout lidé, kteří zase odněkud odcházejí. Je to takové trvalé přesýpání kvalitního potenciálu, který u nás máme. My jsme šli zcela opačnou cestou. Navrhli jsme program sestávající z pěti výzkumných programů, které pokrývají aktivity od základního výzkumu až po preklinické fáze. A pak jsme, řekl bych, vybírali ty nejlepší, kteří by mohli tyto programy naplňovat. Proto jsme z 11 ústavů, univerzitních pracovišť a podobných institucí vytipovali kolem 70 skupin. Oslovovali jsme ty, které měly do té doby nadmediánový výkon, a byli jsme rádi, že většina z nich s námi chtěla spolupracovat. Neodčerpávali jsme tedy stávající instituce, ale vytvořili jsme silný network těch, kteří v jednotlivých programech už něco představovali. Díky tomu si myslíme, že i pro ně je to přínosné. Postavit dům a shánět do něj medicinální chemiky nebo buněčné biology je jistě možnost, ale možná méně efektivní než propojit vše potřebné pro daný program napříč institucemi, které tu už na vysoké úrovni fungují.

OS: Jestli můžu ještě doplnit, my jsme v tomto ohledu tak trochu průkopníci, ale v současné době se to v rámci Evropské unie stává trendem. Unie v posledních deseti, dvaceti letech masivně investovala do infrastruktur, tedy do „betonu“ a technologií, a teď jsme dospěli do stavu, kdy máme vše potřebné. Nemáme omezení z hlediska dostupnosti moderních technologií pro biomedicínský výzkum a nemáme ani problém s prostory, ale chybějí nám odborníci v některých oblastech – vědci se specifickou expertizou. Proto je teď snahou konsolidovat a zefektivňovat výzkum a zaměřit se na to, abychom získávali co nejschopnější lidi, kteří s veškerou tou infrastrukturou dokážou efektivně pracovat. Vytváření takových networků je v současné době velmi podporováno a přesně to se snažíme dělat.

Rozhovor vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dní.