Česko a AI: máme špičkové experty, ale málo investujeme

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo ambici dostat Českou republiku mezi TOP 10 zemí v rozvoji umělé inteligence na světě, a to do roku 2030. „V Česku na to máme dostatek špičkových výzkumníků, firem i nadšenců, abychom toho dosáhli,“ říká k tomu Jan Kavalírek (TOP 09), nový náměstek ministra průmyslu a obchodu. A v samém čele inovací s umělou inteligencí kráčejí výrobci zdravotnických prostředků s podporou českých lékařů a nemocnic, které pomáhají jejich AI nástroje testovat.

• Jak významný sektor jsou v Česku výrobci zdravotnických prostředků? Může hrát zajímavou roli v českém průmyslu do budoucna?

Určitě může. Je to segment, který má v České republice tradici. Máme poměrně velké množství výrobců zdravotnických prostředků, je to silný sektor i obratem. Má své asociace AVDZP a CzechMed, které sektor zastřešují a odvádějí dobrou práci. A hlavně je to jeden z motorů výzkumu, vývoje a inovací. Proto mu přikládám velkou váhu. Vidíme to aktuálně i na nástupu umělé inteligence. Zdravotnictví a medtech patří mezi oblasti, kde se umělá inteligence uplatňuje nejvíce.

• Výrobci zdravotnických prostředků jsou tedy celkem inovativní?

Je to extrémně široký obor, od nejjednodušších zdravotních prostředků rizikové třídy I, jako jsou berle, až po sofistikované přístroje, jako je magnetická rezonance nebo aktivní implantáty. To je rozdíl proti léčivým přípravkům, které jsou poměrně konzistentní skupinou výrobků. Generalizovat se proto úplně nedá. Troufám si ale tvrdit, že obecně u výrobců zdravotnických prostředků je chuť inovovat.

• Co vás přimělo přijmout nabídku na místo ministerského náměstka jen několik měsíců před sněmovními volbami?

Když jsem dostal možnost sem nastoupit, chtěl jsem se tu věnovat tématům, která mě dlouhodobě zajímají, tedy umělé inteligenci, inovacím, startupům a sektoru medtech, včetně podpory exportu v těchto oblastech. Na tom jsme se s panem ministrem (Lukášem) Vlčkem domluvili a já si velmi vážím toho, že mě v těchto oblastech aktivně podpořil.

• Máte zkušenost z Českého metrologického institutu i z rodinné firmy vyrábějící zdravotnické prostředky, ale hodně se teď věnujete umělé inteligenci. Jaká cesta k tomu vedla?

K umělé inteligenci jsem se dostal právě přes zdravotnické prostředky, protože se u nich už před lety začala prosazovat. Pak se začalo řešit evropské nařízení AI Act a já začal zkoumat, jaký bude mít dopad. Došlo mi, že to je zásadní téma, na které je potřeba se připravit. Dnes není prostor na nic čekat. Bude to vyžadovat hodně práce, aby se AI Act v naší legislativě implementovalo dobře a včas. Míra regulace zdravotnických prostředků je už teď vysoká. Výrobci zdravotnických prostředků upozorňují, že je to až příliš regulovaná oblast, a já s nimi souhlasím. Do toho přichází AI Act s další regulací. Obávám se, že příliš moc a příliš brzy regulujeme odvětví, které bychom mohli nechat volněji rozvíjet. Mám strach z negativního dopadu na konkurenceschopnost Evropské unie. Spojené státy i Čína investují do umělé inteligence víc než Evropská unie i v přepočtu na hlavu a může hrozit, že budeme ztrácet. Nicméně AI Act je schváleno a vejde v účinnost, to je fakt, ke kterému se musíme aktivně postavit. Odmítat ho nemá smysl, to je nejhorší varianta, co s tím můžeme dělat.

• Dá se AI Act implementovat tak, aby nebrzdil inovace?

Dá se určitě implementovat tak, aby je brzdil co nejmíň. Je to nařízení, to znamená, že je přímo účinné, i kdybychom nic neudělali, a to částečně už letos, částečně v roce 2026 a v roce 2027. Už do 2. srpna 2025 bychom měli zřídit některé orgány, se kterými AI Act počítá. Zároveň bychom měli přijmout zákon, který specifikuje některé části AI Act. Opravdu není na co čekat. Už jen proto, že ostatní státy jsou také aktivní a pokud nechceme dobíhat rozjetý vlak, ale chceme být v čele vývoje, musíme jednat rychle. Jediná správná cesta je implementovat AI Act co nejrychleji a co nejlépe.

• Co to ale znamená, implementovat AI Act co nejlépe?

Z mého pohledu to znamená překlopit do našich zákonů jen tu regulaci, která je z evropského nařízení nutná, a nepřidávat žádnou národní regulaci navíc. AI Act požaduje vytvoření několika orgánů, o tom teď vedeme debaty, jaké instituce se těmi orgány u nás stanou. To musíme vyřešit velmi rychle. Posledním z potřebných orgánů bude oznámený subjekt, který sice není povinný, ale pro celý ekosystém ho považuji za nezbytný. Posuzuje shodu AI systémů, které přicházejí na trh. Každý moderní stát, který chce být v technologiích a inovacích na špičce, podle mě musí mít svůj oznámený subjekt, který bude výrobky certifikovat.

• Znamená to pro výrobce zdravotnických prostředků s umělou inteligencí, že budou muset mít kromě stávající certifikace podle MDR pro zdravotnické prostředky navíc certifikát pro technologie s AI?

Pravděpodobně dle stávajících informací z Evropské komise budou muset projít posouzením shody pro obě dvě legislativní normy. Uděláme ale maximum pro to, aby oboje posuzoval jeden jediný subjekt. To by byla akceptovatelná cesta. U zdravotnických prostředků by to znamenalo, že notifikovaný oznámený subjekt, který certifikuje podle MDR, bude moci získat notifikaci i podle AI Act a u zdravotnického prostředku posoudí najednou shodu s oběma nařízeními. I proto je tak důležité, abychom u nás měli oznámený subjekt pro AI Act.

• Jaké další orgány budou v procesu certifikace podle AI Act potřebné?

Oznámený subjekt získá notifikaci u takzvaného oznamujícího orgánu. Nad ním je ještě dozorový orgán a odvolací orgán. Pak mluví AI Act ještě o jednom orgánu, a to je regulační sandbox. Ten sice není povinné založit v každém členském státě EU, ale určitě ho chceme. Jeho rolí je poskytnout kontrolované prostředí, kde může výrobce svůj AI systém za přítomnosti regulátora testovat. Dostane pak výstupní zprávu a díky tomu projde proces posouzení shody rychleji. Je to podpora výrobce a každá taková podpora by tu měla být.

• Z certifikace MDR víme, že nestačí mít organizaci, která posuzuje shodu a vydává certifikáty, ale je důležité, aby měla také dostatečnou kapacitu.

Od prosince 2023 máme kromě ITC Zlín i druhý oznámený subjekt pro MDR, a to Český metrologický institut (ČMI). Díky tomu, že už máme dva oznámené subjekty a že ČMI má velké množství odborníků, situace se zlepšila. Výrobci, kteří o posouzení shody podle MDR žádají v jiných evropských zemích, hlavně na západ od nás, mohou narazit na delší čekací doby než u nás.

• Když mluvíte s českými výrobci zdravotnických prostředků s AI, co by jim pomohlo, aby byli silní a konkurenceschopní?

V Česku máme dobré výzkumné instituce, nápady, extrémně šikovné lidi. Máme už i úspěšné startupy, které můžeme dávat za příklad, jako je Carebot, Aireen nebo Kardi AI… Je důležité mít příklady, které dokazují, že to jde. Problém je, podobně jako v jiných menších státech, sehnat kapitál. Snažíme se proto nastavit dlouhodobou finanční podporu inovativním firmám ze strany státu na výzkum a vývoj. Připravili jsme například dotační program TWIST, zaměřený na strategické technologie, tedy umělou inteligenci, polovodiče a kvantové technologie. To je klíčový program, který by tyto technologie mohl podporovat vedle známého programu na podporu průmyslového výzkumu TREND. Dalším důležitým faktorem je čitelné regulatorní prostředí, jak jsme o něm mluvili. Denně jednám s někým ze startupů nebo jejich asociací. Všichni říkají totéž: Rychle vytvořte pravidla a orgány, ať víme, že to Česká republika myslí vážně. To je podle mě v tento moment zásadní. Důležité je mít také inovační centra nebo akcelerátory, jako je síť European Digital Innovation Hubs, který pomáhá inovativním startupům, a další. Také bude důležité dát důraz na reálnou implementaci Národní strategie umělé inteligence. To také spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Myslím, že strategie je dobře napsaná, a teď bychom se chtěli zaměřit na realizaci jednotlivých implementačních kroků.

• Digitální zdravotnické prostředky mohou mít přínos nejen pro ekonomiku, ale mají také potenciál zlepšit efektivitu nebo kvalitu veřejného zdravotního systému. Mohly by s ohledem na to dostávat zdravotnické startupy zvláštní podporu?

Netýká se to výhradně zdravotnických prostředků, ale jeden z problémů, který se u nich hodně projevuje, souvisí s jejich certifikací. Je drahá a pro startupy je to zatěžující. Nejde jen o samotnou platbu za certifikát, která může být řádově od milionu korun. Náklady na přípravu na certifikaci a na přípravu potřebných dokumentů mohou být daleko vyšší. Celkem můžou náklady na vývoj zdravotnického prostředku a jeho certifikaci snadno překročit deset milionů korun. Podle mě by bylo užitečné mít nástroj, který by podpořil právě certifikace. Taková výzva už v minulosti proběhla a měli bychom diskutovat, jestli takový program zase nespustit.

• Už jste také zmínil, že je pro tyto startupy i pro jiné výrobce zdravotnických prostředků zásadní dostat se na širší evropský nebo světový trh, aby se jim investice do vývoje vrátily…

Podpoře exportu se snažím věnovat. Byli jsme na veletrhu Arab Health, kde jsme podpořili jednání mezi našimi výrobci a tamními distributory. Další velký veletrh podporovaný státem je MEDICA Düsseldorf v listopadu. MPO poskytuje výrobcům na veletrzích společný stánek. Kromě toho mohou probíhat i individuální mise. Chtěl bych oslovit firmy ze sektorů medtech, biotech a AI a naplánovat investiční fórum ve Spojených arabských emirátech.

• Jak jsou na tom čeští výrobci zdravotnických prostředků v mezinárodním srovnání třeba na velkých veletrzích? Drží v inovacích konkurenceschopnost?

Věřím, že ano, ale výhled je znepokojující. Jestli chceme krok udržet, musíme v podpoře přidat. USA ohlásily vysoké investice do umělé inteligence, Čína představila svůj AI velký jazykový model DeepSeek. Pokud nechceme hrát ve vývoji druhé housle, musíme využít potenciál, který tady máme. Máme tu špičkové vědce, ale málo investujeme a necháváme se příliš svázat byrokracií.

• Co ještě chcete v nejbližších měsících stihnout?

Byl bych rád, kdyby se podařilo napsat zákon o umělé inteligenci, abychom měli připravenu adaptaci nařízení AI Act, a vytvořit související infrastrukturu. Musíme co nejdříve začít shánět kvalifikované lidi do regulačních orgánů. Byl bych rád, kdybychom schválili a začali plnit akční plán k Národní strategii umělé inteligence. A musíme nastavit dlouhodobé financování dotačních programů pro nové technologie. V oblasti startupů jsou velkými tématy zaměstnanecké akcie, usnadnění zaměstnávání kvalifikované pracovní síly ze zahraničí a také digitalizace státní správy.