Celosvětový nárůst vážných poruch srdečního rytmu vyžaduje pozornost

Den pulsu, který každoročně připadá na 1. březen, slouží mimo jiné i jako upozornění na to, že každý třetí člověk je v průběhu života ohrožen rozvojem vážné poruchy srdečního rytmu. Celosvětově je tento den inspirativní výzvou k veřejnosti, aby podnikla jednoduché, ale účinné kroky k ochraně zdraví svého srdce.

Přestože se u jednoho ze tří lidí během života vyvine potenciálně život ohrožující porucha srdečního rytmu, povědomí veřejnosti o tomto problému zůstává kriticky nízké. Vzhledem k rychlému nárůstu případů kardiologové z Evropské asociace srdečních rytmů (EHRA) vyzývají komunity a zdravotní systémy, aby v Den pulsu, který připadá na 1. března, podnikly jednoduché kroky ke zvýšení povědomí o těchto vážných, ale často přehlížených stavech.

Poruchy srdečního rytmu, známé také jako srdeční arytmie, nastávají, když selže elektrický převodní systém srdce, což způsobuje, že srdce bije příliš rychle, pomalu nebo nepravidelně. Zatímco některé poruchy srdečního rytmu jsou neškodné, jiné, pokud se neléčí, mohou vést k závažným komplikacím, jako je cévní mozková příhoda, srdeční selhání nebo zástava srdce.

Nejběžnější porucha srdečního rytmu, fibrilace síní, zaznamenala výrazný nárůst celosvětové prevalence z 33,5 milionu případů v roce 2010 na 59 milionů v roce 2019. Prognózy naznačují, že by se jejich počet mohl v roce 2050 dále zvýšit o více než 60 procent.

„Poruchy srdečního rytmu jsou tichou epidemií. Jejich prevalence se dramaticky zvyšuje, ale mnoho lidí si stále neuvědomuje rizika a příznaky,“ varuje profesor Julian Chun, předseda výboru pro vědecké iniciativy EHRA.

Jak upozorňuje prezident EHRA prof. Helmut Pürerfellner, velmi rozšířené jsou mylné představy o tom, koho mohou tyto problémy postihovat. „Existuje běžný mýtus, že poruchy srdečního rytmu postihují pouze starší dospělé, ale to je daleko od pravdy. Tyto stavy se mohou rozvinout u lidí všech věkových kategorií a úrovní zdatnosti, často bez varování. Takové mylné představy mohou zpozdit diagnostiku a léčbu a ohrozit životy,“ vysvětluje.

V tomto kontextu uvádí ESC ve svém prohlášení příběh 25letého pacienta Marcina Rucinského, který náhle po příchodu domů ztratil vědomí. Následně u něho byly zjištěny závažné abnormality v srdečním rytmu a později mu byla diagnostikována fibrilace síní a tachykardie. Postupem času se s léčbou a podporou odborníků a blízkých naučil se svou arytmií žít. „Život s arytmií byl nepřetržitý boj, ale je také jedním z mnoha vítězství. Když se teď ohlédnu zpět, vidím diagnózu jako začátek cesty k lepšímu životu s větší sebepéčí a zdravotním povědomím. Díky své léčbě mohu normálně fungovat, věnovat se svým vášním a užívat si života. Proto vyzývám všechny, kteří mají podezření, že s jejich tepem není něco v pořádku, aby jednali rychle. Vaše zdraví je váš největší poklad a vy máte sílu o něj bojovat!“ říká Marcin Rucinski.

Odborníci proto upozorňují na význam kontroly pulsu „Jednou z nejjednodušších a nejúčinnějších akcí, které můžete udělat, je kontrolovat si puls. Typická srdeční frekvence by se měla pohybovat mezi 60 až 100 tepy za minutu. Pokud si všimnete neobvykle vysokého, nízkého nebo nepravidelného rytmu, nemějte obavy – existuje mnoho možných příčin těchto odchylek, z nichž ne všechny jsou spojeny s vážnými srdečními chorobami. Je však důležité konzultovat další vyšetření se zdravotnickým pracovníkem, protože včasná detekce a intervence mohou pomoci minimalizovat potenciálně závažné komplikace v pozdějším životě,“ říká Dr. Melanie Gunawardeneová, hlavní kardioložka Asklepios Hospital St. Georg v Hamburku v Německu. Jak zdůrazňuje, včasné rozpoznání příznaků pomocí kontroly pulsu může znamenat velký rozdíl v ochraně budoucího zdraví.