Čas se krátí a my přešlapuje na místě. Odborníci volají po změnách

Přešlapujeme na křižovatce a máme už jen málo času udělat potřebné změny. Jinak české zdravotnictví neudrží svou kvalitu a dostupnost při stárnutí populace. Tento apel na politiky zazněl na konferenci Medidays 2025.

Jedna z panelových diskusí nedávné konference Medidays 2025 s názvem České zdravotnictví – kam kráčíme? se věnovala výhledům českého zdravotnictví a medicíny. „Čeká nás růst kvality zdravotnictví, nebo naopak stojíme před pádem kvůli demografickému vývoji a potenciálnímu zhoršování kvality zdraví?“ uvedl diskusi její moderátor Martin Kočí, bývalý předseda spolku Mladí lékaři, který konferenci spolupořádal.

„Nejsme na dobré trajektorii, spíše směřujeme k horšímu stavu, ale máme ještě možnost s tím něco udělat,“ řekl k tomu Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který měl předtím na konferenci podrobnější přednášku o stárnutí populace. „Neklaďme si malé cíle,“ poznamenal také.

Hrozby, kterým bude ve třicátých a čtyřicátých letech čelit české zdravotnictví, jsou známé a popsané. Do dvaceti let se očekává prudký nárůst nemocnosti v souvislosti s chorobami vyššího věku. V roce 2040 budou lidé narození v nejsilnějším ročníku 1974 už seniory přes 65 let. Nejeví se přitom, že by na tom tato generace byla zdravotně lépe než ta předchozí. Demografická křivka se týká i lékařů a sester, i mezi nimi budou silné ročníky odcházet do důchodu. Samotné navyšování finančních zdrojů nemůže tlak na větší potřebu zdravotních služeb kompenzovat. Podle expertů je nezbytné zvýšení efektivity.

„Už dlouho říkám, že zdravotnictví je na křižovatce. V systému je jednou tolik financí než před deset lety a nevidíme, že bychom za to dostávali více,“ podotkla v diskusi Eva Karásková, předsedkyně sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory.

„Jsme na křižovatce a už dlouho na ní jen stojíme. Měli bychom se rozhodnout, ale my přešlapujeme,“ doplnil Aziz Jahič, marketingový ředitel skupiny EUC.

Podle ředitele FN Bulovka Jana Kvačka bychom potřebovali posouvat, jak vypadá síť zdravotních služeb a jak fungují zdravotní pojišťovny, k tomu by ale byla zapotřebí vůle v několika vládách po sobě. „Zdravotní systém je na vysoké úrovni, ale za poslední roky se zároveň zdražuje a zároveň se zhoršuje dostupnost péče. Pokud nebudeme dělat nic, dostupnost se bude dál snižovat. To by podle mého názoru vedlo k tomu, že se část péče organicky přesune z veřejného systému do komerčního, a to většina českých občanů nechce,“ myslí si Kvaček.

Potřeby se mění, nemocniční síť ne

Podobně jako v jiných diskusích o hledání efektivity zdravotnictví se i na Medidays mluvilo o nemocniční síti, která se jen málo přizpůsobuje měnícím se potřebám pacientů. V českém zdravotnictví je velký problém transformovat i oddělení, která mají nízkou obložnost a nedostatečné personální obsazení.

„Naše zdravotnictví je dostupné a s ohledem na to, kolik peněz do něj dáváme, není jeho výkon až tak špatný, ale ta trajektorie je špatná. Demografická křivka je neúprosná, dožíváme se čím dál vyššího věku, ale ne ve zdraví,“ souhlasí senátor Ondřej Šimetka. Co by podle něj pomohlo, je jednak více zaangažovat pacienta, motivovat jej, ale politici nejsou ochotni diskutovat o poplatcích. Jako další problém vidí právě nemocniční síť, ve které jsou i ty změny, které jsou dobře podloženy argumenty, těžko uskutečnitelné. „Zřizovatelé se chovají populisticky a nezruší ani ty porodnice, které nemají dostatek porodů k udržení kvality ani dost personálu,“ komentuje Šimetka.

Ředitel Kvaček zmínil, že ani Fakultní nemocnice Bulovka jako velká pražská nemocnice se stejným zřizovatelem jako dalších pět fakultních nemocnic v Praze nemá od zřizovatele ani od zdravotních pojišťoven jasnou dlouhodobou poptávku struktury zdravotních služeb, a tak je to do velké míry na vedení nemocnice, aby nastavilo nemocnici správnou roli. Zároveň musejí sami reagovat na změny u ostatních poskytovatelů, například rušení některých oddělení ve Středočeském kraji.

Zdravotní pojišťovny, respektive nejsilnější Všeobecná zdravotní pojišťovna přitom nemá silnou motivaci uzpůsobit nemocniční síť budoucím potřebám. Jak zaznělo v diskusi, ředitele VZP jmenují a odvolávají členové správní rady pojišťovny, vesměs politici, volení vládou a sněmovnou, kteří mají motivaci spíše bránit změnám, které by mohly být u voličů bezprostředně nepopulární. Podobně jako zřizovatelé, ať je to ministerstvo zdravotnictví, kraje, nebo dokonce města.

Jak konkrétně zlepšit efektivitu?

Jahič nabízí jako jeden z kroků ke zvýšení efektivity zaangažovat pacienta a nastavit mu jasnou cestu při řešení jeho zdravotního problému. V EUC na takovém systému disease managementu ambulantních pacientů pracují už několik let. „Pacient má mít jízdní plán, do kdy má mít jaké vyšetření a jaké má cílové hodnoty,“ říká Jahič. Podle něj je prevence, sledování rizikových faktorů a dobrá péče o chronicky nemocné tím, co může náš systém zdravotnictví zachránit před špatnou trajektorií.

Také podle Hlávky by přesnější řízení cesty pacienta s chronickým onemocněním mělo znatelné přínosy. Většinu nákladů zdravotního pojištění tvoří náklady na léčbu chronických onemocnění. Pacienti s nimi přitom procházejí systémem každý jinak v různých regionech nebo u různých poskytovatelů, upozorňuje Hlávka. Standardizovat u chronických pacientů s deseti nejvýznamnějšími diagnózami průchod systémem by proto podle něj mohlo mít významný vliv na náklady i kapacity. „Koordinátorem by měl být praktický lékař,“ řekl Hlávka.

Podle Karáskové je také chyba, jak se každoročně rozdělují úhrady za zdravotní služby – spíše na základě aktuálních potřeb poskytovatelů než s výhledem na budoucí poptávku pacientů nebo systémové priority. „Měli bychom mít dlouhodobou vizi, kam se vyvíjejí potřeby a jakou strukturu péče budeme potřebovat za deset, dvacet let,“ říká Karásková.

Podle Kočího jsou zjevné rezervy v efektivitě v rozdělení kompetencí v týmech. Vzhledem k tomu, že poskytování zdravotních služeb stojí na rozhodování lékařů a práci sester, měli bychom tyto kvalifikované pracovníky co nejlépe využít. „Plýtváme časem mediků i lékařů, měli bychom přehodnotit kompetence,“ říká.

Podobně to vidí Kvaček. Vzhledem k tomu, že potřebujeme v blízké budoucnosti poskytovat více zdravotních služeb, měli bychom podle něj lépe zacházet s lidským kapitálem. „Měli bychom snížit administrativní zátěž zdravotníků, část jí přenést na administrativní pracovníky, ale také sdílet kompetence a zjednodušit vzdělávání zdravotníků,“ uvedl Kvaček.

Jahič věří, že by vyšší efektivitě mohla pomoci digitalizace. „Digitalizace může pomoci přenastavit procesy a pomocí digitálních nástrojů odebrat zdravotníkům některé opakující se činnosti,“ řekl Jahič.

Doktor Martin Vavruša v diskusi z publika připomněl, že lékaři primární péče by mohli hrát významnější roli, kdyby nebylo tolik omezené spektrum výkonů, které jim zdravotní pojišťovny hradí, a stále ještě i léky, které mohou na úhradu pojišťovny předepsat.

V místech, kde není racionální udržovat nepřetržitý provoz akutních nemocničních lůžek, je nutné lidem nabídnout dobrou alternativu, jak se k péči dostanou, připomněl v diskusi Dalibor Veselý ze Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Nejenže se s takovými pacienty musí někde kapacitně počítat a oni by měli dostat jasnou informaci, kam mají jet, ale také jsou možnosti, jak jim zlepšit dopravní dostupnost.

V debatě se také objevilo téma vlivu odborných společností, který je významný a ne vždy se jejich pohled shoduje s tím, co by bylo racionální pro celý systém.