Přeskočit na obsah

Bohatě prostřená tabule výsledků českého výzkumu nádorů

Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Ve druhé polovině listopadu v Olomouci proběhla výroční vědecká konference o výzkumu nádorů Czech Annual Cancer Research Meeting. Konala se ve spolupráci Evropské infrastruktury pro translační medicínu a potřetí v řadě také ve spolupráci Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Zúčastnilo se jí více než 350 zástupců české i zahraniční vědy a biomedicínského výzkumu a během tří dnů zaznělo na 60 přednášek.

Významná byla účast zahraničních přednášejících. Dr. Jonathan Duke‑Cohan z Dana‑Farber Cancer Institute, Boston, USA, hovořil o využití pacientových vlastních, ex vivo upravených T buněk v léčbě. Její výsledky nejsou obecně tak úspěšné, jak by se dalo očekávat při vynikající specificitě, s jakou savčí αβ T buňka dokáže rozlišovat „cizí“ peptidy prezentované hlavnímu histokompatibilnímu komplexu (MHC) od vlastních peptidů. Příčinou může být zatím nedostatečné porozumění molekulárním interakčním vlastnostem αβ T buněčného receptoru (αβTCR) s komplexem peptid‑MHC.

Další zahraniční přednášející měli společné to, že působí v Mezinárodním odborném dozorčím a poradním orgánu NÚVR, český výzkum rakoviny tedy dobře znají, mnohdy i ze vzájemné spolupráce.

Dr. Asta Förstiová z Deutsches Krebs­forschungszentrum, Heidelberg, Německo, představila výsledky mezinárodní studie genetických variant s nízkou penetrancí představujících vyšší riziko vzniku mnohočetného myelomu. Byla identifikována varianta CCND1 c.870G>A jako první konstitutivní genetický faktor spojený s rizikem specifické chromozomální translokace t(11;14) (q13;q32).

Prof. Petr Jarolím z Dana‑Farber Cancer Institute, Boston, USA, obrátil pozornost k troponinu I a T a natriuretickým peptidům, tedy zavedeným biomarkerům akutního koronárního syndromu a srdečního selhání. Jejich využití roste i při sledování léčby onkologicky nemocných, zejména v souvislosti s vývojem vysoce citlivých testů, které umožňují odhalit nejen postupné kumulativní poškození srdce během chemoterapie, ale také včas diagnostikovat potenciálně závažné, nebo dokonce fatální fulminantní autoimunitní myokarditidy během léčby inhibitory kontrolních bodů imunitní odpovědi.

Prof. Viktor Umansky z Deutsches Krebsforschungszentrum, Heidelberg, Německo, prezentoval výsledky výzkumu myeloidních supresorových buněk (MDSC) – heterogenní populace, která se hromadí a aktivuje v nádorovém mikroprostředí za chronických zánětlivých podmínek. Byla zkoušena inhibice transkripčního faktoru STAT3, který organizuje akumulaci MDSC a pomáhá jim získávat imunosupresivní vlastnosti. U myších modelů melanomu inhibitor STAT3 zrušil schopnost MDSC potlačovat proliferaci T buněk. Myši vykazovaly akumulaci buněk prezentujících antigen infiltrujících nádor a aktivaci CD8 a CD4 T buněk, což bylo provázeno i prodloužením doby přežití.

Ochutnávka z pražského uzlu NÚVR

Z programu letošního CACR Meetingu jsme dále vybrali (opravdu spíše jen namátkou, protože program byl opravdu bohatý) prezentace alespoň některých výzkumných týmů institucionálně zapojených v NÚVR.

Z výsledků výzkumných skupin pražského uzlu NÚVR uveďme prezentaci MUDr. Petry Kleiblové, Ph.D., z 1. lékařské fakulty UK o výzkumu paralelního DNA/RNA sekvenování nové generace, které nahrazuje Sangerovu metodu, zvyšuje rychlost testování a snižuje náklady. Mgr. Martin Sztacho, Ph.D., taktéž z 1. lékařské fakulty UK, zase informoval o identifikaci kritické role fosfatidylinositol‑4,5‑bisfosfátu při vytváření funkční jaderné architektury kompetentní pro genovou expresi, což posouvá molekulární chápání rakoviny a nabízí nové možnosti pro včasnou diagnostiku a léčebné strategie.

Z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vzešla nová metoda enzymatické syntézy, která může být využita pro rychlou syntézu různých typů RNA s modifikovanými bázemi a XNA pro vývoj potenciálních nukleových kyselin s terapeutickým účinkem. Výsledky prezentoval prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc.

Nedávno vyvinutou makromolekulární protilátku 5D3, která vykazuje subnanomolární afinitu a vysokou specificitu pro prostatický specifický membránový antigen in vitro a in vivo a má potenciál v zobrazovacích metodách i léčbě karcinomu prostaty, představil RNDr. Cyril Bařinka, Ph.D., z Biotechnologického ústavu AV ČR.

Validační studie výkonnosti sady polygenního rizikového skóre zahrnující 313 lokusů s nízkou penetrancí (PRS313) potvrdila potenciál použití v individualizované predikci rizika karcinomu prsu a personalizovaném klinickém managementu včetně načasování screeningu a preventivních opatření v české populaci. Tento výzkum prezentovala RNDr. Markéta Janatová, Ph.D., z 1. lékařské fakulty UK.

RNDr. Martin Gregor, Ph.D., z Ústavu molekulární genetiky AV ČR prezentoval výsledky genetické a farmakologické inaktivace plektinu, hlavního proteinu cytoskeletu. U buněk hepatocelulárního karcinomu (HCC) účinně potlačila iniciaci a růst buněk HCC i jejich metastatické šíření. Inhibitor plecstatin‑1 byl dobře snášen a byl schopen překonat rezistenci vůči léčbě HCC.

Ochutnávka z brněnského uzlu NÚVR

Mgr. Martin Bartošík, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu prezentoval spojení elektrochemické detekce nukleových kyselin s novými technikami amplifikace bez použití polymerázové řetězové reakce, které je základem vývoje testů pro detekci onkovirů HPV u karcinomu děložního čípku, dlouhých nekódujících RNA u karcinomu prostaty a bodových mutací DNA v onkogenech BRAF nebo KRAS u kolorektálního karcinomu.

Nádorová multiomika může vést k přesnější stratifikaci pacientek a k identifikaci drah a proteinů relevantních pro subklasifikaci triple‑negativního karcinomu prsu, které by potenciálně mohly sloužit i jako cíle biologické léčby, jak uvedl doc. Mgr. Pavel Bouchal, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty MU.

Z výzkumné skupiny prof. MUDr.  Mgr. Marka Mráze, Ph.D., v CEITEC MU pochází nový model ko‑kultury, který indukuje robustní proliferaci buněk chronické lymfocytární leukémie (CLL) prostřednictvím podpůrné buněčné linie exprimující CD40L, IL‑4 a IL‑21. Umožnil identifikovat inhibitory pan‑RAF a FOxO1, které mají výraznou protileukemickou aktivitu.

RNDr. Vendula Hlaváčková Pospíchalová, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty MU informovala o možnostech proteomické analýzy extracelulárních vezikul z ascitu, která může definovat buněčné složení nádorového mikroprostředí high‑grade serózního karcinomu vaječníků, vejcovodů a pobřišnice a vést k lepším diagnostickým a terapeutickým strategiím.

Kvantitativní analýza optimální signalizace dráhy mitogenem aktivované proteinkinázy (MAPK) v melanomových buňkách odhalila značnou rezervní signalizační kapacitu, které lze využít pro léčbu narušující vybrané mechanismy negativní zpětné vazby, přiblížil výsledky své výzkumné skupiny Mgr. Stjepan Uldrijan, Ph.D., z LF MU.

Ochutnávka z olomouckého uzlu NÚVR

Z Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP pocházejí výsledky výzkumu kyseliny 30‑oxobetulinové, která je vysoce cytotoxická pro nádorové buňky, ale také pro nenádorové fibroblasty. Tato nedostatečná selektivita souvisí s přítomností elektronově deficitní dvojné vazby (Michaelův akceptor). Doc. RNDr. Milan Urban, Ph.D., představil nově vyvinuté deriváty s oslabeným nebo zcela odstraněným Michaelovým akceptorem, které vykazovaly mnohem vyšší selektivitu k rakovinným buňkám než mateřská molekula.

V české ekologické studii vlivu opatření pro snížení kouření tabáku na incidenci a mortalitu karcinomu plic provedené v Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP byl pozorován významný a trvalý pokles incidence karcinomu plic u mužů a žen mladších 70 let, s bodem změny v roce 2016/2017. Jak uvedl doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., to časově koreluje se zavedením zákazu kouření ve vnitřních prostorách, ale také s uvedením elektronických cigaret na trh, k jejichž užívání řada kuřáků postupně přechází.

Výzkum možností proteomické analýzy kondenzátu vydechovaného vzduchu prezentovaný Mgr. Janou Václavkovou identifikoval 72 potenciálních biomarkerů, které mohou odlišit pacienty s karcinomem plic od pacientů s CHOPN a od zdravých jedinců. Metoda by mohla v budoucnu sloužit jako neinvazivní prostředek screeningu plicních onemocnění.

Abstrakta všech přednesených sdělení jsou k dispozici na webu cancermeeting.cz.   

Sdílejte článek

Doporučené

Šest novinek v roce 2025

23. 12. 2024

Pravidla pro telemedicínu, centrální evidence doporučených postupů, screening aneurysmatu břišní aorty, program pro děti ohrožené obezitou, nová…