Bezdíčková: Rezidenčních míst pro praktiky je méně, dotace jsou nižší
„Mladí lékaři chtějí jistotu, že do regionu nejdou naslepo – nejde jen o plat, ale i o práci pro jejich partnera nebo školu pro děti,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková z IPVZ. Na 19. kongresu primární péče poukazuje na nekoncepční stav, kdy je ročně k dispozici jen 140 rezidenčních míst pro všeobecné praktiky a řada zájemců zůstává stranou. Navíc počet těchto míst během dvou let poklesl, navzdory stoupajícímu počtu absolventů lékařských fakult.
- Jak z pozice vedoucí Katedry všeobecného praktického lékařství IPVZ hodnotíte poslední vývoj kolem rezidenčních míst? Jakou podporu zde získáváte?
Bohužel musím konstatovat, že počet rezidenčních míst je spíše nižší než před dvěma lety. Momentálně jich máme sto čtyřicet ročně pro obor Všeobecné praktické lékařství. Výše dotace také oproti stavu před dvěma lety poklesla – činí jeden milion osm set tisíc na jednoho rezidenta na tříletý vzdělávací program. To bohužel nepokryje reálné náklady na vzdělávání mladého lékaře.
Pokud jde o školící ordinaci praktického lékaře, na kterou jako katedra nyní klademe větší důraz z hlediska kvality výuky, ta nemá kde získat další zdroje na školení rezidentů. Navíc v porovnání s nemocnicemi, jež nabízejí absolventům lékařských fakult lepší mzdy, se nacházíme v nerovných podmínkách. Taková situace pak vede k nekvalitnímu vzdělávání, protože mladí lékaři procházejí tím systémem mnohdy nekoordinovaně – třeba začnou v nemocnici a teprve po čase se rozhodnou přejít do oboru všeobecného praktického lékařství. Z pohledu kvality výuky to není ideální.
- Letošní rok je unikátní v tom, že poprvé bude výrazně navýšen počet absolventů lékařských fakult – snad až o 350. Je na to obor připraven?
My jsme kompletně připraveni, ale jak říkám, dotace na vzdělávání nestačí a mladí lékaři potřebují jistotu, že se do oboru dostanou. Problémem je také regionální rozvrstvení. Jako akreditační komise se snažíme rezidenční místa upřednostňovat tam, kde praktičtí lékaři nejvíce chybějí, jenže většina absolventů chce pochopitelně zůstat ve velkých městech. Nyní řešíme, jak je motivovat k působení i v méně atraktivních regionech – a právě na to by se měl zaměřit i grantový projekt, který jsme na IPVZ letos zahájili.
- Do jaké míry s mladými lékaři probíráte jejich preference a motivace? Opravdu jde jen o peníze, aby šli tam, kde nejvíc chybějí? Co potřebují kromě finančních podmínek, aby tam mohli spokojeně žít i s rodinou?
Primárně nejde o peníze – to víme bezpečně z dotazníků. Mladí lékaři hodně řeší práci pro partnera, pro děti, dopravní dostupnost a obecně infrastrukturu na venkově. To je problém napříč profesemi, nejen v medicíně. Je jasné, že finance nejsou jedinou a dostatečnou motivací. Přitom kvalitní vzdělávání v daném regionu je základ, aby tam mohl lékař po atestaci opravdu zůstat.
Když máme ročně sto čtyřicet rezidenčních míst, ale zájem ze strany studentů i školících ordinací přesahuje dvě stě, musíme některé odmítnout – jak pracoviště schopná vzdělávat, tak mladé lékaře, kteří by do oboru rádi šli. A v době, kdy nám praktičtí lékaři chybějí, je to jednoznačně špatně a nekoncepční.
Další zpravodajství z 19. kongresu primární péče 2025 čtěte v medisekci Kongres primární péče.