Apolinář – historická porodnice s moderní vizí

I ve 150 let „staré“ porodnici U Apolináře jsou lékaři schopni dělat špičkovou medicínu, vědu a výuku, nicméně kapacity jsou vyčerpány. Dárkem ke 150. narozeninám je chystaná výrazná rekonstrukce a modernizace, která  má historickou budovu porodnice zařadíit mezi ta nejmodernější zařízení.

Modernizace a dostavba areálu má umocnit její prestiž v ČR i v Evropě. Za 150 let se zde narodilo 660 000 dětí. Porodnice U Apolináře – dnešní Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze, která byla otevřena 22. dubna 1875 jako Královská zemská porodnice, je výjimečnou historickou a architektonickou památkou. Dnes zajišťuje špičkovou zdravotnickou péči a je současně největším vzdělávacím a vědeckým centrem v oboru gynekologie a porodnictví v ČR. V mnoha oblastech udává trendy i v mezinárodním měřítku a je vyhledávaným veřejným prostorem, který ročně navštíví 100 000 návštěvníků.

„Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie U Apolináře je naprosto klíčovým zařízením, které nejen přivádí na svět mnoho dětí, ale vzhledem ke svému statutu perinatologického centra tak činí i u komplikovaných případů a zachraňuje mnoho životů při porodu i po něm. Tamní zdravotníci patří mezi českou i světovou špičku nejen v lékařské, ale i akademické oblasti a pro Ministerstvo zdravotnictví je její kvalita a další rozvoj jasnou prioritou,“ uvedl ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc.

Zemská porodnice se hned po svém otevření stala klíčovým zdravotnickým zařízením pro matky a novorozence nejen v Praze, ale i v Čechách. V době svého otevření byla kapacita porodnice plánována na 3 000 porodů ročně. Počet narozených dětí často zásadně ovlivnily nejen demografické změny, ale také historické události. V roce otevření zde přišlo na svět 2 180 dětí, pokles na 1 683 porodů ovlivnila I. světová válka, nárůst na 6 500 porodů přišel během první republiky. Enormní nárůst počtu dětí přinesl začátek II. světové války, v roce 1939 se U Apolináře narodilo dokonce přes 9 000 dětí. Jedním z důvodů byla snaha lidí vyhnout se nuceným pracím v zahraničí prostřednictvím sňatků a zakládání rodin. V následujících letech se počet porodů pohyboval mezi 3 000 a 5 000 dětí, v současnosti se na klinice rodí kolem 3 500 dětí ročně.

I historická nemocnice může být moderní

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je součástí historického centra města a aktivně se zapojuje do plánování a rozvoje jeho současné i budoucí podoby. Jak na konferenci konané ke150. výročí založení porodnice U Apolináře uvedl ředitel VFN prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., do konce letošního roku vypíše VFN architektonickou soutěž na dostavbu historické budovy. Tehdejší Královská zemská porodnice navržená architektem Josefem Hlávkou je jednou z nejstarších porodnic v Evropě, a přestože památková ochrana budovy její rekonstrukci komplikuje, ředitel Feltl je přesvědčen o tom, že nemocnice do centra města patří.

„Nemocnice stejně jako jakákoli jiná služba patří tam, kde žijí lidé. A pokud chceme, aby žili i nadále v centru města, patří tam i zdravotnické zařízení. Není to debata o tom, jestli tam patří, nebo nepatří, ale jak má vypadat, jakou má mít obslužnost atd. Je důležité sladit potřeby zdejších obyvatel, naší nemocnice i 1. lékařské fakulty UK s ohledem na dopravní režim oblasti a s důrazem na památkovou hodnotu staveb a jejich modernizaci. Moderní nemocnice nemusí nutně znamenat nově postavená. Je to taková, která vyhovuje potřebám současné medicíny. A tyto potřeby se vyvíjejí,“ uvedl prof. Feltl, který je přesvědčen, že nemocnice má být raději veřejným prostorem než ghettem s betonovým plotem na kraji města, kam se člověk bojí vejít a kam ani pěšky nedojde. Má být součástí města, kde se normálně žije, a být mnohem přátelštější a ve finále vůči hospitalizovaným a jejich blízkým podstatně lidštější. „Místo bourání – rekonstrukce a modernizace. Moderní nemocnice může zestárnout víc a rychleji než ta historická,“ dodal. Inspirovat se chce například u berlínské Charité, kde se také podařilo historické budovy propojit s moderními.

V tom, jak by měla vypadat moderní nemocnice, má jasno i přednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN prof. MUDr. David Cibula, CSc., podle něhož má být příjemným prostředím, které neděsí pacienty, ale pomáhá při jejich léčbě. „Měla by být efektivní, aby pohyb pacientů, lékařů, mediků, léků, prádla i například jídla byl co nejúspornější. Klinika musí vyhovovat všem hygienickým, bezpečnostním a požárním požadavkům. Ale hlavně, její prostory by měly odpovídat aktuální poskytované péči. Vzhledem k tomu, že se péče neustále proměňuje, musí být schopna flexibilně reagovat na změny,“ říká.

Potřeby péče se proměňují a je potřeba na ně reagovat

Nové prostory potřebuje hlavně oddělení pečující o nedonošené děti, které by podle ředitele Feltla mohlo stát do pěti nebo šesti let. Přípravné práce včetně 3D zaměření trvaly tři roky. „Naším cílem je zmodernizovat a dostavět apolinářskou kliniku s pokorou k současnému stavu, ale i s výhledem na dalších 100 let existence," doplnil. Nemocnice podle něj potřebuje kromě nových prostor pro neonatologii také zlepšit logistické návaznosti zásobování nebo provozů, kde se potkávají různé typy pacientů.

V posledních letech klinika postupně přizpůsobuje svoje prostory měnícím se požadavkům na péči o ženu. „Otevřeli jsme pacientské centrum, kde se pacientky setkávají s dobrovolníky. Připravili jsme simulační centrum pro výuku mediků a trénink zdravotnických pracovníků. Brzy otevřeme moderní centrum pro ženy po porodu, které umožní, aby maminky po císařském řezu mohly být spolu s dítětem okamžitě po porodu,“ uvedl prof. Cibula.

Spojením ultrazvukových vyšetřoven klinika také zajistila tzv. „one-stop“ vyšetření pro onkologické pacientky, které jsou nyní kompletně připraveny k léčbě během jednoho dne. Nově otevřené porodní centrum rodičkám přineslo širokou paletu možností pro porod včetně porodní vany, porodního gauče a ošetření novorozence po císařském řezu za stálého kontaktu s rodičkou. Aktuálně se připravuje modernizace onkologického stacionáře, kde pacientky během celého dne podstupují náročnou ambulantní léčbu a potřebují větší soukromí.

Kliniku zároveň čeká adaptace centra jednodenní chirurgie, která zajistí navýšení kapacity a zkrácení doby pobytu v nemocnici. „Jedná se o pozitivní změny. Kapacita současného objektu postaveného před 150 lety pro účely porodnice však nevyhovuje všem požadavkům současného porodnictví, ke kterému přibyla péče o předčasně narozené děti a celá gynekologická péče o ženy od puberty až po stáří. Projekt na rekonstrukci a rozvoj Apolináře, který jsme s vedením VFN připravili, by měl tato omezení vyřešit,“ vysvětlil prof. Cibula.

Je neuvěřitelné, že v budově, která byla postavena a dimenzována jako porodnice pro 3 000 porodů, i po 150 letech probíhá zhruba 3 500 porodů ročně, což však představuje pouhou třetinu její činnosti. Klinika má dnes tři hlavní oblasti, každá z nich je rozsáhlá a čítá řadu center a vědeckých týmů:

Porodnictví:

• Perinatologické centrum
• Porodní centrum
• Centrum prenatální diagnostiky a fetální medicíny
• Oddělení rizikového těhotenství
• Prekoncepční ambulance
• Diabetologická a interní ambulance
• Nutriční ambulance
• Těhotenské kursy

Gynekologie:

• Onkogynekologické centrum
• Urogynekologické centrum
• Centrum minimálně invazivní chirurgie
• Mamologické centrum
• Centrum pro léčbu endometriózy
• Dětská gynekologie
• Centrum asistované reprodukce

Neonatologie:

• Novorozenecká jednotka intenzivní péče
• Novorozenecká jednotka intermediární péče
• Oddělení fyziologických novorozenců
• Laktační poradenství

Nicméně tato rozsáhlá léčebná péče je jen jednou součástí práce tohoto zařízení – klinika je zároveň velkým výukovým centrem, v oboru největším v republice, a zároveň i velkým vědeckým centrem. „Je také největším centrem nejmenších a nejdříve narozených dětí v kategoriích pod 1 000 g. Je to obrovská část péče, takové miminko spolu s maminkou u nás nestráví 14 dní, ale několik měsíců, než mohou jít domů,“ říká prof. Cibula.

Jak připomněl ministr Válek, zdejším lékařům se také podařilo získat ceny Agentury pro zdravotnický výzkum dva roky po sobě, a to nejen ve stejném oboru, ale dokonce na stejném pracovišti. „Jedná se o jedno z největších vědecko-výzkumných center, které patří mezi evropskou a zřejmě i světovou špičku onkogynekologie. Například zdejší ultrazvukové metody se staly standardem nejen v ČR, ale i v EU. Aby něco fungovalo 150 let ke stejným účelům, ke kterým to bylo vybudováno, stále se rozvíjelo a modernizovalo, není běžné ani v ČR, ani jinde ve světě,“ uvedl ministr Válek.

Vedle rekonstrukce a modernizace porodnice U Apolináře plánuje VFN do konce roku 2025 dokončit rekonstrukci domu Voračických v ulici Ke Karlovu pro nové psychiatrické stacionáře. Schválena byla i dotace na opravy Neurologické kliniky ve Viničné ulici, kterou čeká zateplení a oprava fasády. Nemocnice také požádala o dotaci na opravy budov dětské kliniky a urologie, které stojí v ulici Ke Karlovu souběžné s magistrálou. Novinkou je, že by se letos měla dočkat také heliportu. „V následujících pár týdnech bude vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. Pevně věřím, že by do konce roku mohlo být hotovo," uvedla náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija.