Sto čtrnáct nových léků za rok
Nové léčivé přípravky, které prošly loni posouzením EMA s doporučujícím stanoviskem: Nejvíc jich pomůže v onkologii, jsou mezi nimi i biosimilars.
V roce 2024 doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) k registraci 114 léčivých přípravků. Z toho bylo 46 přípravků se zcela novou účinnou látkou.
„Poprvé za 15 let doporučila Evropská léková agentura ke schválení více než 100 nových léčiv a preventivních přípravků během jediného roku,“ uvedla k tomu v tiskové zprávě Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Agentura například doporučila první lék k léčbě časné Alzheimerovy choroby, první bezjehlovou formu adrenalinu proti alergickým reakcím ve formě nosního spreje, první léčbu nádorů spojených s von Hippel-Lindauovou nemocí a dvě nová antibiotika k léčbě některých závažných infekcí.
EMA také doporučila několik nových vakcín, včetně jedné na ochranu proti tropickému virovému onemocnění chikungunya a včetně nové mRNA vakcíny proti onemocněním dolních cest dýchacích způsobeným respiračním syncyciálním virem (RSV). Také rozšířila použití vakcíny proti mpox na ochranu dospívajících ve věku od 12 do 17 let.
Stejně jako v předchozích letech byla nejsilnější terapeutickou oblastí onkologie s 28 doporučeními pro onkologické produkty.
V oboru hematologie bylo schváleno dvanáct přípravků včetně přípravku genové terapie Beqvez (fidanacogene elaparvovec) pro pacienty s těžkou hemofilií B.
Byla doporučena také první terapie plicní arteriální hypertenze zaměřená na původ onemocnění.
Proběhlo také 28 doporučení pro nové biosimilární produkty pokrývající širokou škálu onemocnění, včetně několika typů karcinomů, osteoporózy, makulární degenerace a autoimunitních onemocnění, jako je psoriáza, ulcerózní kolitida a Crohnova choroba. Biosimilars přinášejí snížení ceny, a tak i větší dostupnost léčby.
Výkonný ředitel AIFP David Kolář apeluje, abychom inovativní léky vnímali jako dlouhodobou investici, která přináší nejen zdravotní, ale i ekonomické přínosy. „Stát díky novým léčivům ušetří na snížení počtu a zkrácení hospitalizací nebo snížení dávek invalidních důchodů. Zároveň může profitovat ze včasnějšího návratu pacientů a jejich pečovatelů do zaměstnání. Hovoříme o úsporách v řádu stovek milionů korun každý rok,“ vysvětluje Kolář.