Tematická příloha: Onemocnění přenášená klíšťaty
Dosud bylo na celém světě popsáno 869 druhů klíšťat, která patří mezi pavoukovce, Arachnida, podtřída roztoči, Acaridae. Dělíme je na dvě velké skupiny: Ixodidae – hard tick, tzv. tvrdá klíšťata (mají chitinový štítek) a Argasidae – soft tick, měkká klíšťata neboli klíšťáky, kteří se v Evropě na přenosu nákazy na člověka významněji nepodílejí. Jednotlivé druhy klíšťat dávají přednost určitým biotopům, jež jsou podstatou tzv. rizikových lokalit. V České republice je nejčastějším vektorem i rezervoárem nákazy klíště obecné (Ixodes ricinus) a dále klíšťata z rodu Dermacentor, Rhipicephalus a Amblyoma species. Klíšťata mají tři vývojová stadia: larvu, nymfu a dospělce. Všechna se mohou podílet na přenosu nákazy. Krev saje jen samička, sameček se živí pylem. Pro přenos patogenů je důležitý počet sání během životního cyklu a množství hostitelů. Klíštata jsou trojhostitelská, to znamená, že během svého životního cyklu (1,5 až 4,5 roku) se musejí živit krví tří druhů rezervoárových zvířat. Patří sem drobní hlodavci (myši) a větší savci (zajíc, srnec, pes, kočka, koza). Člověk je jen náhodným hostitelem. Klíště potřebuje k životu vysokou vlhkost, vyskytuje se proto v travinách, křovinách a v okolí řek. Na vegetaci se vyskytují různé vývojové formy klíštěte v různých výškách – nejvýše dospělec kolem jednoho metru. Klíště není hmyz, ale roztoč, proto nekouše, neštípe, ale přisává se a pak se živí krví. Ve slinách nám předává látku podobnou lokálnímu anestetiku, takže jeho vpich necítíme. Klíště nás nevidí, ale cítí, neboť má mimořádně vyvinutý čich. Bylo zjištěno, že doba sání nutná k přenosu virů musí být nejméně dvě hodiny, předání bakterií trvá i více než 24 hodin. Virem klíšťové encefalitidy bývá promořeno 0,5 až 5 %, v endemických oblastech až 20 % klíšťat. U borrelií promořenost kolísá mezi 20 až 40 % klíšťat. Pouze 40 až 50 % nemocných udává přisátí klíštěte, ostatní většinou uvádějí jako možný zdroj nákazy jakýkoli bodavý hmyz. Během 30 let však nebyl potvrzen přenos borrelií jiným krev sajícím hmyzem, a to ani v experimentu. Klíště je ideálním přenašečem pro 15 bakterií (8 ricketsií, 3 ehrlichií-anaplasem, 4 genospecies Borrelia burgdorferi komplexu), 1 parazita (babesie) a 10 virů (z čeledi flavivirů, bunyavirů a hantavirů).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 20
Zdroj: