Unikátní operační přístup i pro epilepsii nebo refrakterní deprese

tisková zpráva

(Olomouc, 21. 1. 2014) - Mnohem šetrnější, rychlejší a výrazně komfortnější operační výkony provádějí už více než rok neurochirurgové ve Fakultní nemocnici Olomouc u pacientů postižených Parkinsonovou nemocí. Jako první a zatím také jediní v České republice zavedli unikátní operační přístup NexFrame společnosti Medtronic, kdy při použití metody hluboké mozkové stimulace pacientovi neupevňují na hlavu nepříjemně stahující titanový rám, ale nahrazují jej pouze několika drobnými šrouby. Dnes takto operovali už dvacátého pacienta. Moderní přístup využívá zatím jen několik center v Evropě, ale jeho přínos pro nemocné je nesporný.

Metoda hluboké mozkové stimulace (DBS - Deep Brain Stimulation) se používá v léčbě pacientů, u nichž už na zmírnění projevů Parkinsonovy nemoci nestačí standardně užívané léky. „Zlepšení po provedeném výkonu a zahájení stimulace je velmi výrazné. Pacienta sice jeho nemoci nezbavíme, protože současná medicína ji bohužel vyléčit neumí. Umíme ale odstranit projevy pokročilého onemocnění, které jej jinak značně omezují, a výrazně tak zlepšujeme kvalitu života lidí s Parkinsonovou chorobou,“ říká prof. MUDr. Petr Kaňovský, CSc., přednosta Neurologické kliniky FN Olomouc.

Metodu hluboké mozkové stimulace používají olomoučtí specialisté od roku 2008. V celé České republice fungují pouze tři centra (VFN Praha, FN u sv. Anny v Brně a FN Olomouc), kde jsou pacienti tímto moderním způsobem léčeni. Při dosud používaném stereotaktickém chirurgickém výkonu byl pacientovi nejprve na hlavu pomocí čtyř šroubů ukotvených v lebeční kosti upevněn takzvaný stereotaktický rám z titanu. S jeho pomocí v kombinaci s moderními zobrazovacími metodami a špičkovou navigační technikou dokáže chirurg s přesností na desetiny milimetru umístit do mozku speciální elektrody. Ty jsou potom spojovacími vodiči vedenými pod kůží napojeny na stimulátor vložený chirurgicky do podkožní kapsy pod klíční kostí. Celé zařízení funguje velmi podobně jako kardiostimulátor.

Pacient je během operace většinu času při vědomí pouze s lokální anestezií, lékaři s ním v průběhu výkonu komunikují a ověřují si tak optimální umístění a maximální funkčnost elektrod. „Stimulátor vysílá slabé elektrické impulsy, které stimulují mozková jádra a zmírňují projevy onemocnění. Patří k nim především neovladatelný třes rukou i nohou, zpomalené nekoordinované pohyby, svalová ztuhlost atd. Při operaci spolupracují neurochirurgové s neurology,“ popisuje MUDr. Martin Nevrlý, Ph.D., lékař Neurologické kliniky FN Olomouc.

Olomoučtí specialisté metodou hluboké mozkové stimulace pomáhají přibližně dvaceti pacientům ročně. Jedná se o nemocné trpící Parkinsonovou chorobou nebo dystonií, což jsou rovněž onemocnění projevující se poruchami řízení pohybu. „Potlačení nepříjemných projevů nemoci bylo dosud u těchto našich pacientů velmi výrazné, jejich stav se v průměru zlepšil o sedmdesát procent,“ vypočítává Nevrlý. Současně dodává, že nový operační přístup NexFrame zkracuje dobu pobytu pacienta na sále takřka na polovinu. „Příprava včetně vyšetření na magnetické rezonanci se provádí už den předem. Pacient je v den operace více v klidu,“ dodává. Po zavedení elektrod je pak ještě v celkové anestezii během přibližně 45 minut voperován stimulátor do oblasti klíční kosti. „Dříve jsme tento výkon prováděli až další den, aby pacient nebyl tak zatížen nejprve tří a půl hodinovou operací s elektrodami a pak ještě další při umisťování stimulátoru. Teď nám voperování elektrod trvá necelé dvě hodiny, takže obě operace hned navazují a nemocný tak jde na sál pouze jednou,“ vysvětluje odb. as. MUDr. David Krahulík, Ph.D., zástupce přednosty pro vědu a výuku Neurochirurgické kliniky FN Olomouc, který tyto specializované výkony provádí.

Dnes olomoučtí odborníci operovali teprve čtyřiačtyřicetiletého Jiřího Juráska, který je posledních šest let v invalidním důchodu. „Dříve jsem pracoval ve speciálních složkách státu, ale příznaky Parkinsonovy nemoci se u mě začaly projevovat asi před osmi lety. Dosud jsem užíval léky, ovšem v poslední době se výrazněji začal projevovat svalový třes v pravé ruce a noze a ztuhlost těla. Musím tak chodit v mírném předklonu, což je pro mě velmi nepříjemné a v běžném životě mě to hodně limituje,“ popisuje pacient. V posledních letech se zabývá fotografováním přírody i uměleckou fotografií. „Při této závažné chorobě, kterou jsem onemocněl jako poměrně mladý, mi to psychicky velmi pomohlo. Kvůli třesu ale všechno musím fotit ze stativu a s dálkovou spouští,“ líčí. K operaci se odhodlal poté, co ji podstoupil jeho kamarád rovněž fotograf. „Když jsem viděl, jak mu v Olomouci pomohli, v jakém stavu byl před operací a jak teď funguje po ní, rozhodování netrvalo dlouho,“ dodává Jiří Jurásek.

Olomoučtí specialisté uvažují o tom, že tento typ operací začnou využívat také u dalších diagnóz, jako jsou závažné tiky, epilepsie nebo refrakterní deprese. „Tyto výkony jsou sice velmi nákladné, ale zásadně zvýší kvalitu života pacienta a zbaví ho příznaků, které jej jinak naprosto invalidizují. Navíc pacient dostává mnohem méně léků a odpadají také náklady na dalších léčebné procedury, což jsou úspory v systému zdravotnictví, které v konečném součtu rovněž mluví pro náročnou neuromodulační léčbu,“ uzavírá doc. MUDr. Miroslav Vaverka, CSc., přednosta Neurochirurgické kliniky FN Olomouc.

Bc. Egon Havrlant

tiskový mluvčí

Fakultní nemocnice Olomouc

Zdroj: FNOL