Studie: Autoexperimenty s LSD pomohly odborníkům rozšířit obzory

Právě takové jsou závěry studie, kterou nyní v prestižním vědeckém časopise Journal of Psychoactive Drugs publikovali PhDr. Petr Winkler a PhDr. Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Publikovaná studie je vůbec první, která  se tématu autoexperimentů s LSD u odborníků ve východním bloku systematicky věnuje.

Od rulíku k LSD

Psychedelika pozornost vědců přitahují dlouhodobě. S psychoaktivními látkami experimentoval například J. E. Purkyně, který popsal účinky rulíku zlomocného, muškátového oříšku, opia a dalších látek. Zajímavé byly rovněž pokusy s meskalinem, kterému se věnovala celá řada vědců, v Česku třeba Světozar Nevole, který jej využíval k hlubšímu pochopení vnímání a kreativity a zkušenost s meskalinem popisoval jako „zkušenost 4D“, přičemž věřil, že to, jak běžně vnímáme realitu, je jen jeden ze způsobů jejího nazírání. Psychedelické účinky LSD (Diethylamid kyseliny lysergové) byly objeveny  16. 4. 1943 – jeho objevitel Albert Hofmann se přitom touto látkou v laboratoři náhodou intoxikoval. Prvním psychiatrem, který na sobě LSD vyzkoušel vědomě, byl Werner Stoll.

„V Česku se LSD věnovali mnozí psychologové a psychiatři, např. Stanislav Grof a Jiří Roubíček, kteří oba vnímali zkušenost s LSD jako prakticky nenahraditelnou, neboť umožňuje z první ruky prožít to, co lékaři pozorují u svých pacientů. Roubíček si všiml, že prožitek intoxikace LSD vedl ze strany lékařů ke změně vnímání pacientů s psychózami,“ popisuje jeden z autorů studie, Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví.

K autoexperimentům však docházelo také z důvodů etických: vědci zkrátka nechtěli podávat „pokusným osobám“ látky, jejichž účinky na sobě předtím sami nevyzkoušeli.

Systematická studie doposud chyběla

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví si však všimli, že zcela chybějí systematické studie toho, jak zkušenosti s psychedeliky z dlouhodobého hlediska hodnotí právě odborníci, kteří na sobě provedli autoexperiment. Rozhodli se proto takovou studii uskutečnit a kontaktovali odborníky, kteří na sobě LSD testovali v době, kdy byly tyto experimenty v tehdejší ČSSR legální.

„Studie pracovala s respondenty, kteří podstoupili alespoň jeden autoexperiment s LSD v letech 1952-74.  Testování muselo být dobrovolné, provedené v klinických podmínkách a pod dohledem lékaře. Testovaný přitom musel být odborníkem v oblasti duševního zdraví, popřípadě tento obor studovat. Účastníci museli být rezidenty ČR v době, kdy se studie konala,“ popisuje postup doktor Winkler.

Z 29 oslovených se nakonec studie zúčastnilo 22 respondentů, z toho bylo 5 žen a 17 mužů. Mnoho z respondentů již v té době působilo na českých univerzitách. Respondentům kladli vědci třicet otevřených otázek. Prvním cílem bylo zjistit, zda se v dlouhodobějším horizontu u respondentů  neobjevily nějaké negativní důsledky. Druhým pak to, jaký vliv mělo dlouhodobé testování z autognostického  pohledu, třetím  zjistit jejich názory na využívání LSD pro autognostické a didaktické účely v klinických podmínkách.

Bez dlouhodobých negativních účinků, za hlubším poznáním

Nejčastější motivací pro autoexperiment byla zvědavost a zájem, někteří z respondentů se zajímali zejména o možnost využít LSD v terapeutické praxi. Žádný z respondentů nepozoroval nějaký dlouhodobý negativní efekt experimentu, naopak, 20 z 22 zmiňovalo efekt pozitivní, a to zejména v oblasti sebeuvědomění nebo bližšího vhledu do života lidí s duševním onemocněním. 19 respondentů uvedlo, že jejich zkušenost vedla k hlubšímu poznání sebe sama, 90 % dotázaných pak konstatovalo, že jim zkušenost pomohla v lepším porozumění duševně nemocným.

“Přínos zkušenosti s LSD spatřuji hlavně v tom, že člověk si uvědomí, kolik toho skýtá naše psýché.  Víme nebo si pamatujeme jen malou část celku: a přitom existuje tolik emocí, zkušeností a vzpomínek, které nejsou v běžném stavu vnímání přístupné. Přál bych tuto zkušenost ostatním, ale je třeba říct, že tento zážitek je jen pro zdravé jedince.  Pokud by člověk měl nějakou psychickou poruchu, zkušenost by mohla dopadnout velmi špatně,“ uvedl ve studii jeden z respondentů, odborník v oblasti duševních onemocnění.

S tím se ostatně ztotožňují i závěry studie, kdy většina respondentů by eventuální využívání LSD v dalším výzkumu či praxi schvalovala pouze za přísných specifických podmínek. To se ovšem v souvislosti s novou vlnou výzkumu terapeutických účinků psychedelických látek jeví jako znovu velmi aktuální.

Tisková zpráva z Národního ústavu duševního zdraví

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví