Operace prasete v mimotělním oběhu přináší naději pacientům s onemocněním srdce

tisková zpráva

V rámci výzkumného programu Cardio 7 projektu FNUSA – ICRC proběhla na spolupracující Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno v pátek 12. dubna 2013 v Česku i v Evropě ojedinělá operace prasete v mimotělním oběhu. Cílem bylo zvládnout techniku takového zákroku. Ten je důležitý pro výzkum geneticky modifikovaných tkání a posouzení způsobu jejich degenerace v lidském organismu.

Každoročně probíhá na světě velké množství operací za účelem výměny poškozených srdečních chlopní. Ty se doposud nahrazují dvěma způsoby. Buď se nemocným implantují bioprotézy z biologických tkání (prasečích chlopní či hovězího osrdečníku) nebo mechanické chlopně.

Význam operace vysvětluje MUDr. Pavel Piler, vedoucí výzkumného týmu Cardio 7: „Biologické srdeční chlopně mají tu výhodu, že pacienti nemusejí užívat protisrážlivé léky, proto nejsou ohroženi vznikem krevní sraženiny nebo krvácením např. z žaludečního vředu či do mozku. Nevýhodou však je, že tyto chlopně degenerují, což znamená, že pacienti musí po nějakém čase (což je individuální, ale cca 10 – 15 letech) podstoupit další náročnou operaci. Druhá metoda využívá chlopní mechanických, které jsou sice trvalé, ale po jejich implantaci jsou pacienti doživotně odkázáni na antikoagulační léčbu (léky proti srážlivosti), což je omezuje v řadě činností a snižuje kvalitu jejich života. Pokud by se podařilo prokázat, že srdeční chlopně z geneticky modifikovaných prasat degeneraci nepodléhají, mohly by v budoucnu nahradit nejen ty klasické, ale také mechanické chlopně, což by znamenalo značný benefit pro pacienta. Aby toto bylo možné prokázat je třeba tyto geneticky modifikované tkáně implantovat jiným živočichům a potom zkoumat jejich např. imunologickou odpověď. Taková implantace vyžaduje provézt zákrok v mimotělním oběhu se zastaveným srdcem“.

Tomáš Kára, vedoucí lékař ICRC, dodává: „Speciální biologický kmen prasat, jejichž chlopně mají velmi podobnou antigenní strukturu jako chlopně lidské, vyvinul tým prof. Christophera McGregora z Mayo Clinic. Vývoj této špičkové biotechnologie stál k dnešnímu dni 80 milionů dolarů. Česká republika je po USA a Velké Británii třetí zemí, které bude poskytnut k této technologii přístup“.

Spolupráci s prof. McGregorem na vývoji této nové technologie navázal právě doc. Tomáš Kára, a to ještě během svého působení na Mayo Clinic v roce 2006. Podařilo se mu získat důvěru jeho amerických kolegů pro zapojení ICRC do jejich výzkumného projektu. Prof. McGregor působí v současné době jako přednosta kardiochirurgie na University College London a současně má stále úvazek na Mayo Clinic.

Nezbytnou součástí výzkumu jsou operace využívající právě metodu mimotělního oběhu. Prasata, která se z živočichů nejvíce podobají lidem, však na mimotělní oběh reagují hůře než lidé, neboť mají složitější termoregulaci, křehčí tkáně, jinou srážlivost krve a také fyziognomii těla a zákrok s mimotělním oběhem velmi špatně snáší.

„Prase, které jsme v pátek operovali je již pátý den v dobrém zdravotním stavu. Máme velkou radost, že se nám podařil takto náročný výkon. Je to pro nás důležitý krok v našem výzkumu“ doplňuje doktor Pavel Piler.

Výzkum, financovaný z Evropské unie, probíhá ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně a Centrem kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno v rámci programu zaměřeného na tkáňové inženýrství. Do Brna se tak vrací špičkový výzkum na velkých zvířatech, jehož průkopníky byli prof. MUDr. Jan Navrátil, DrSc. působící ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, který provedl první operaci využívající mimotělní oběh v Československé republice, nebo v 80. letech centrum na katedře experimentální patologie, které se věnovalo výzkumu umělého srdce a srdečních podpor.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Mezinárodní centrum klinického výzkumu

Zdroj: FN v Brně