MZ: Aktivita klíšťat je letos nadprůměrná

Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměrně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme. Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.

Ministerstvo zdravotnictví, které data o výskytu těchto onemocnění pečlivě sleduje, proto vydává souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.

Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.

Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně 500–800 lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno Flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, v tzv. přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší. Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného. Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním.

JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT PŘISÁTÉ KLÍŠTĚ?

1. Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.

2. Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.

3. Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.

JAK SE ÚČINNĚ CHRÁNIT PŘI POHYBU V PŘÍRODĚ?

* Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.

* Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.

* Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.

* Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.

Předpověď aktivity klíšťat zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví pravidelně na svých webových stránkách: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/predpoved-aktivity-klistat_1099_5.html

tisková zpráva MZ ČR

Zájem o očkování proti klíšťatům prudce stoupl

Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě v posledních letech významně roste. Ukazují to mimo jiné data Všeobecné zdravotní pojišťovny, která za první pololetí letošního roku vyplatila příspěvek na vakcínu už bezmála 75 tisícům klientů. To je dramatický nárůst vzestupného trendu oproti loňsku, kdy za celý rok stejný benefit využilo jen o 10 tisíc klientů více.

Ještě větší nárůst zaznamenala pojišťovna v částce, kterou klienti jako příspěvek na vakcínu loni a letos v prvním pololetí čerpali. Zatímco loni to za celý rok bylo 42 milionů, letos za prvních šest měsíců jde už o 45 milionů korun. Jedním z důvodů je i to, že zatímco loni byla výše příspěvku maximálně 500 korun, letos od března mohou klienti čerpat v rámci speciálního očkovacího programu až 650 korun.

Zájem klientů VZP o příspěvek na vakcínu proti klíšťové encefalitidě

                 Počet klientů Vyplaceno Kč

Rok 2014        83 850        41 902 510

Rok 2015        84 423        42 187 739

Pololetí 2016   74 221        45 088 445

 Průměrné náklady na léčbu jednoho nemocného s klíšťovou encefalitidou se pohybují kolem 14,5 tisíce korun ročně. Nemoc ovšem nezřídka zanechává vážné trvalé následky, jako je například ochrnutí, poruchy soustředění či snížení intelektuálního výkonu. S tím pak souvisejí další náklady v sociální a zdravotní oblasti.

Mgr. Oldřich Tichý

vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí VZP

Zdroj: MZ ČR, VZP