Medik Rychlý: O kvalitu ostravských absolventů se nebojím
Jak osobně vnímáte současnou situaci, kdy lékařská fakulta Ostravské univerzity aktuálně nemůže přijímat nové studenty do prvních ročníku oboru všeobecné lékařství?
Je to smutná zpráva jak pro fakultu, univerzitu, tak i pro celý Moravskoslezský kraj. Dopad na nás studenty je prozatím minimální, studujeme pod akreditací platnou do roku 2024. Komplikace by nastaly až v případě, že by se akreditaci nepodařilo získat ani v následujícím roce.
Nastal by problém s prodloužením studia u studentů, kteří by potřebovali přepsat předmět do dalšího roku nebo přerušit studium. To je ale ten menší problém, větší vidím v tom, že by případný konec oboru všeobecného lékařství v Ostravě vedl k odlivu vyučujících z fakulty a nemocnice. Často se to opomíná, ale ostravská lékařská fakulta učí mimo mediky i řadu nelékařských oborů, tedy všeobecných sester, záchranářů, porodních asistentek, laborantů a podobně, kterých je dvakrát více než studentů všeobecného lékařství. Odchod lékařů, vědců a všech dalších, jejichž práce je vázaná na lékařskou fakultu, by byla ztrátou jak pro výuku nelékařských oborů, na které se tito lidé spolupodílejí, tak pro nemocnice a celý kraj, který by o tyto osobnosti přišel.
Význam fakulty se ukázal i při nedávném nouzovém stavu, kdy jsme nemocnicím a jiným zdravotnickým zařízením poskytli přes 280 studentů a z toho 160 právě mediků. K mému překvapení se nám dobrovolníci sami hlásili i do malých krajských nemocnic, protože chtěli pomáhat přímo ve svých regionech. Když vezmeme v potaz, že v kraji zůstává po promocích okolo 80 % našich absolventů, jsou to právě ty důvody, kvůli kterým zde lékařská fakulta vůbec vznikla.
Kde se podle vás stala chyba, proč se akreditaci nepodařilo získat?
Závěry Národního akreditačního úřadu byly definovány jasně, primárně nedostatek docentů a profesorů a jejich úvazků. Jako nová fakulta, ze které teprve před čtyřmi lety vyšli první absolventi, jsme si zatím ani nemohli vychovat vlastní docenty a profesory, což je značně limitující. Problémy způsobené odvoláváním děkanů a soudními spory v posledních letech pak velmi zpomalily další personální zajišťování a práci na akreditačním spise. S těmi hlavními, které tížily fakultu nejvíce se už podařilo postupně vypořádat a soustředit tak energii na napravování připomínek komise NAÚ k akreditačnímu spisu. A ten vývoj spisu minimálně za posledního půl roku byl opravdu značný, i když to k obhájení akreditace nakonec nestačilo.
Zdá se, že jsou vztahy mezi vedením fakulty a vedením univerzity emotivní a vypjaté. Vnímáte to taky tak?
Ano, vztahy vypjaté rozhodně byly, ale minimálně ze svého pohledu vnímám značný posun. Myslím, že si začínají konečně všichni uvědomovat, že dokud nepotáhnou za jeden provaz, akreditaci nezískáme. Přestože to bude vyžadovat řadu ústupků a ochotu hledat kompromisy. Vznikla shoda na novém garantovi programu všeobecného lékařství, který na akreditačním spise udělal neuvěřitelný kus práce. Současný děkan pak oznámil svou abdikaci tak, aby mohly začátkem semestru proběhnout nové volby. Věřím, že se podaří najít kandidáta, který akademickou obec ještě více sjednotí a dotáhne proces žádosti o akreditaci do zdárného konce.
Vnímáte jako student nějaký problém s personálním zajištěním výuky?
Nebýt mého působení v senátu, neměl bych o nějakých personálních problémech ponětí a dovolím si tvrdit, že to tak má i drtivá většina našich studentů. Důvod je v tom, že tu hlavní část výuky vedou lékaři, doktorandi a odborní asistenti, kterých máme dostatek. Fakulta se snaží držet výuku co nejvíce individuální. Umožňuje jí to právě velký počet lékařů zapojených do výuky a velikost fakultní nemocnice vůči relativně malému počtu mediků. Od čtvrtého ročníku probíhá v nemocnici 90 % naší výuky a všechny pacienty si vyšetřujeme maximálně ve dvojici, což nám mohou kolegové z ostatních fakult mnohdy závidět. Nebojím se o kvalitu našich absolventů, ta není totiž až tolik závislá na počtech docentů a profesorů, jako na tom, co si z výuky student skutečně odnese, což se pak prokáže nejlépe v praxi. A faktem je, že zájem o naše studenty je už i během studia obrovský, ať už se osvědčili v nemocnicích během letních praxí nebo jako dobrovolníci během nouzového stavu, velká část z nich má už i v našem pátém ročníku nabídku budoucího zaměstnání, jakmile dostudují.
Proto je můj dojem takový, že výtky Národního akreditačního úřadu ohledně personálního zabezpečení nebyly mířeny k výuce, ale nedostatečné vědecké činnosti. Ta samozřejmě k roli vysoké školy patří, je nutné to respektovat a fakulta bude muset udělat maximum, aby tyto nedostatky napravila.
Zdroj: MT