Lékařské fakulty: Musíme lépe ohodnotit doktorandy
Se způsobem financování vědy na lékařských fakultách souvisí výuka nové generace odborníků. Neoddělitelnou součástí vědecké komunity jsou studenti postgraduálního doktorského studia.
„Jsou financováni z prostředků určených na vědu a výzkum. Pokud je nebudeme podporovat, nevyroste nám další generace špičkových odborníků, z nichž se rekrutují budoucí docenti a profesoři – tedy klíčové osoby jak pro výuku, tak pro kontinuální akademický rozvoj jednotlivých lékařských disciplín. Věda na lékařských fakultách je tedy přímou podmínkou kvalitní péče o pacienty v budoucnosti,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Pokud se však mladí lékaři věnují vědě či pedagogické práci, mají obvykle menší příjmy, než když pracují celým úvazkem v nemocnici. „Podle mzdových tabulek docent dosahuje výrazně nižšího platu než třeba atestovaný lékař v krajské nemocnici. Akademická kariéra tedy není příliš atraktivní a naším úkolem je najít cestu, jak u ní naše nejlepší adepty udržet,“ říká děkan.
Připomněl, že rozdělování prostředků na vědu a výzkum nelze oddělit od hodnocení výsledků. Metodika hodnocení vědy není ovšem po řadu let ustálená a je dosud místem konfliktů jak odborných, tak politických. „Zejména v podmínkách naší politické kultury je naprosto zásadní zohledňovat v hodnocení výsledků měřitelná a doložitelná kritéria a vyvážit je tak, aby nevedla k účelové produkci výstupů pro výstupy,“ uvádí prof. Šedo.
Diskusi o budoucím systému hodnocení vědy v ČR navíc v současnosti komplikuje skutečnost, že se zatím nedaří hodnotit ani podle současného, dohodnutého a vládou schváleného sytému (tzv. Metodika 2013). Údaje za období 2009–2013 totiž stále ještě nebyly zpracovány, protože se ani napodruhé nepodařilo vysoutěžit firmu, která by to mohla udělat.
1. LF UK je v medicínském výzkumu nejvýznamnější vysokou školou v ČR. Její výsledky představují 27 % sumy výsledků všech lékařských i jiných zdravotnických fakult v naší republice dohromady. Teoretická i klinická pracoviště se věnují jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu. Spolupracují s vědeckými pracovišti v celé ČR i v zahraničí.
„Velkým potenciálem fakulty je skutečnost, že přirozeně spojuje potenciál obou typů výzkumu,“ říká děkan Šedo. Zdůrazňuje, že základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby a – zejména v biomedicíně – jeden bez druhého nemůže smysluplně fungovat. „Při rozdělování státních dotací by se tedy neměl ani jeden z nich násilně upřednostňovat,“ míní.
V roce 2014 získala 1. LF na vědu a výzkum dotaci zhruba 350 milionů korun, z toho 150 milionů korun byly účelové prostředky. V porovnání s rokem 2010 se celkový objem peněz téměř nezměnil, ale změnil se poměr institucionální (210 mil. v r. 2010) a grantové (105 mil. v r. 2010) podpory.
Na 1. LF UK studuje v současné době v doktorských programech přibližně 940 studentů. Jde o lékaře v teoretických nebo klinických oborech, případně i absolventy jiných vysokých škol, kteří bádají v medicíně. Studium však kvůli náročnosti dokončí jen zhruba polovina z nich.
tisková zpráva 1. LF UK
Financování vědy v Čechách
„Základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby – jeden bez druhého nemůže fungovat. V biomedicínském výzkumu to platí dvojnásob.“
prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
děkan 1. LF UK
„Věda se hodnotit nedá, ale musí. Bez evaluace nelze totiž vědu rozumně financovat.“
doc. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.
prorektor pro vědu UK, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace – poradního orgánu vlády ČR
„Nelze doufat v přínos rychlovlaků bez kvalifikované péče o stav kolejí.
Ani v medicínských vědách.“
prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR
V České republice existují v zásadě dvě nejsilnější centra vědy a výzkumu – vysoké školy a Akademie věd ČR. Peníze „na vědu" pro tyto instituce lze rozdělit na „institucionální podporu" sloužící udržení jejich základního chodu a „účelové financováni", které výběrovým způsobem rozděluje konkrétním projektům Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR a agentury příslušných rezortů. Ve zdravotnictví je to Agentura pro zdravotnický výzkum ČR. Podpora výzkumu v lékařských vědách tvoří přibližně 11 % z celkového objemu peněz, které jsou ve státním rozpočtu ČR určeny na vědu a výzkum. Financování vědy a výzkumu privátní sférou zatím funguje jen omezeně. Vědci mohou získat pro svou práci peníze i z evropských a jiných zahraničních fondů.
Zdrojem údajů o výsledcích ve vědě a výzkumu je informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – rejstřík informací o výsledcích (RIV). Podle stanovené metodiky (zatím je platná metodika z r. 2013) se hodnotí odborné publikace, patenty, licence. V závislosti na dosažených výsledcích se poté rozděluje část peněz určených na financování vědy. Rozdělování prostředků nelze oddělit od hodnocení výsledků vědy a výzkumu. Metodika hodnocení vědy není ovšem po řadu let ustálená a je dosud místem konfliktů jak odborných, tak účelových a politických. „Zejména v podmínkách naší dosavadní politické kultury je naprosto zásadní zohledňovat v hodnocení výsledků měřitelná a doložitelná kritéria," připomíná děkan 1. LF UK prof. Aleksi Šedo, DrSc. Diskusi o budoucím systému hodnocení vědy v ČR navíc v současnosti komplikuje skutečnost, že se zatím nedaří hodnotit ani podle současného, dohodnutého a vládou schváleného sytému (tzv. Metodika 2013). Údaje za léta 2009-2013 totiž stále ještě nebyly zpracovány, protože se ani napodruhé nepodařilo vysoutěžit firmu, která by to mohla udělat.
„Zápas o financování vědy a inovací je nikdy nekončící a vysoce kompetitivní proces, který uspokojivě nevyřeší usnesení, úředníci ani politici, neboť nejsou tvůrčí silou. Ti mohou řešení jen usnadňovat nebo komplikovat,“ uvádí prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Věda a výzkum na 1. LF UK
1. LF UK je v medicínském výzkumu nejvýznamnější vysokou školou v ČR. Její výsledky představují 27 % sumy výsledků všech lékařských i jiných zdravotnických fakult v ČR.
Na 1. LF UK se věnují teoretická a klinická pracoviště jak základnímu, tak aplikovanému výzkumu. Spolupracují s vědeckými pracovišti v celé ČR i v zahraničí. „Velkou devizou fakulty je právě ta skutečnost, že přirozeně spojuje potenciál obou typů výzkumu,“ říká prof. Šedo. Zdůrazňuje, že základní a aplikovaný výzkum jsou spojené nádoby a – zejména v biomedicíně – jeden bez druhého nemůže smysluplně fungovat. „Při rozdělování státních dotací by se tedy neměl ani jeden z nich násilně upřednostňovat. Je nutné najít ty správné proporce,“ míní děkan.
Finance
Finanční prostředky fakultě plynou v zásadě ze dvou zdrojů – 65 % rozpočtu tvoří dotace na základní činnost a odvíjí se od počtu studentů v jednotlivých studijních oborech, přibližně 35 % z celkového objemu finančních prostředků dostává fakulta jako institucionální podporu vědecké činnosti z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR prostřednictvím rektorátu Univerzity Karlovy. Přibližně 80 % těchto peněz se rozděluje v Programu rozvoje výzkumných organizací UK (PRVOUK), 10 % prostřednictvím UNCE (Univerzitní centra excelence) a stejným objemem je dotován SVV (Specifický vysokoškolský výzkum). Další prostředky získává fakulta na vědu a výzkum z účelově získaných prostředků – grantů. V rostoucí míře se jí daří získávat i zahraniční dotace.
V roce 2014 získala 1. LF na vědu a výzkum dotaci zhruba 350 milionů korun, z toho 150 milionů korun byly účelové prostředky. V porovnání s rokem 2010 se celkový objem peněz téměř nezměnil, ale změnil se poměr institucionální (210 mil. v r. 2010) a grantové (105 mil. v r. 2010) podpory. Podle proděkana pro vědu a výzkum prof. MUDr. Aleše Žáka, DrSc., je tento trend pro dlouhodobé výzkumné záměry nevýhodný, protože granty se udělují pouze na omezenou dobu (např. na tři roky). „Pro fakultu by bylo mnohem výhodnější, kdyby měla k dispozici pro výzkum více institucionálních prostředků – tedy dlouhodobě zajištěnou určitou výši objemu peněz, s nimiž lze z hlediska rozvoje instituce strategicky pracovat v dlouhodobém horizontu,“ říká prof. Žák.
Výsledky
Vědci z 1. LF publikují v posledních několik letech ročně přibližně 600 článků v odborných impaktovaných časopisech. Citovanost prací autorů z 1. LF každým rokem roste – v r. 2013 podle citační databáze Science Citation Index (SCI) byli citováni 26 304krát. Fakulta se v letech 2010–2014 stala vlastníkem celkem 11 patentů (léčiva, nádorové markery, využití nanovláken atd.)
Nejdůležitějšími obory, v nichž 1. LF UK dosahuje významných úspěchů, jsou především onkologie, kardiovaskulární medicína, neurovědy a dědičné metabolické poruchy. Vědci se zde rovněž zabývají výzkumem mitochondriálních poruch, obezitologií, endokrinologií a dalšími obory.
Postgraduální doktorské studium
Na 1. LF UK studuje v současné době v doktorských programech přibližně 940 studentů. Jde o lékaře v teoretických nebo klinických oborech, případně i absolventy jiných vysokých škol, kteří bádají v medicíně. Studium však kvůli náročnosti dokončí jen zhruba polovina z nich. Stipendia pro doktorandy se podle ročníku pohybují v rozmezí od 6.300 do 8.800 měsíčně, další peníze studenti mohou dostávat z výzkumných grantů svých školitelů.
„Je nutné si uvědomit, že z prostředků, které jsou určeny na vědu a výzkum, jsou financováni i postgraduální studenti. Když je nebudeme podporovat, nevyroste nám další generace špičkových odborníků, z nichž se rekrutují budoucí docenti a profesoři – tedy klíčové osoby jak pro výuku, tak pro kontinuální akademický rozvoj jednotlivých lékařských disciplín. Politici si občas neuvědomují, že věda na lékařských fakultách tak není jen jakýmsi akademickým folklórem, ale že je přímou podmínkou kvalitní péče o pacienty v budoucnosti,“ dodává děkan Šedo.
Zdroj: 1. LF UK