Lékaři žádají ministra o řešení situace pacientů po poranění mozku
Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví ve věci zlepšení péče o pacienty po poškození mozku
V Praze dne 15. 10. 2010
Vážený pane ministře,
dovolujeme se na Vás obrátit s žádostí o pomoc při řešení velmi neutěšené situace v oblasti dostupnosti péče a rehabilitace pro pacienty po poranění nebo jiném získaném poškození mozku v České republice.
V roce 2009 bylo v České republice hospitalizováno 32 589 osob s poraněním mozku (nitrolební poranění) a 46 635 osob s cévním onemocněním mozku[1]. Poranění mozku je nejčastější příčinou úmrtí u osob do 45 let (převážně mužů) a obě tyto diagnózy jsou současně příčinou významné disability u daných skupin obyvatel. Z těch pacientů, kteří přežijí, přibližně 10 -15% zůstává s těžkým funkčním postižením vyžadujícím dlouhodobou rehabilitaci a podporu sociálních služeb.
V současnosti se značnému počtu těchto pacientů nedostane adekvátní rehabilitace a péče. Mnoho pacientů je po záchraně života a výborné a drahé akutní péči místo na specializované rehabilitační oddělení nesystematicky překládáno z oddělení na oddělení, často se ocitají v léčebnách dlouhodobě nemocných anebo jsou propuštěni domů bez zajištění návazné rehabilitace a jakékoli podpory rodině, a to i přesto, že mají stále významné funkční postižení a rehabilitační potenciál. Tato roztříštěnost vede nejen ke zhoršování výstupů léčby, snižování kvality života pacientů, ale také ke značné pacientské turistice a zvyšování celkových nákladů na léčbu těchto pacientů.
České republice chybí jakákoli ucelená koncepce systému péče, která by upravovala optimální postup pacienta po poškození mozku systémem péče až k jeho sociální/pracovní integraci. Významného pokroku bylo dosaženo v péči o pacienty po cévních mozkových příhodách (definována ve Věstníku z 1. března 2010), nicméně i zde je řešena primárně akutní a včasná péče a zcela chybí kritéria následné rehabilitace prováděné v tzv. 3. stupni péče. Současně neexistuje žádný předpis upravující péči a postup pacienta po traumatu nebo jiném poškození mozku (nádory, hypoxie atp.) systémem péče.
Dostupnost a platby za rehabilitaci
V dnešní době neexistují komplexní rehabilitační centra na úrovni krajů, která by poskytovala specializovanou multidisciplinární rehabilitaci pro pacienty s těžšími funkčními deficity. Tito pacienti vyžadují podstatně více ošetřovatelské péče, ale i rehabilitace (terapie kognitivních funkcí, poruch řeči, chování), než kolik mohou v dnešní době rehabilitační zařízení poskytovat. Důvodem nepřijímání pacientů s těžkými deficity je to, že komplexní péče a rehabilitace, kterou tito pacienti potřebují, není proplácena ze zdravotního pojištění. Systém úhrad za rehabilitaci (dle výkonu/lůžkodne nebo DRG) vychází z fyzické závislosti jakožto hlavního faktoru pro výpočet nákladů a úhrad výkonů a neodráží skutečné náklady spojené s rehabilitací neurologických onemocnění (potřeba zvládání kognitivních a behaviorálních potíží či specializovaná ošetřovatelská a lékařská péče). Současně je však i velmi obtížně dostupná rehabilitace v komunitě. Pacienti často cestují za rehabilitací do rehabilitačních ústavů i přes půl republiky.[2] Tyto ústavy byly navíc primárně určeny pro rehabilitaci pacientů s motorickými problémy a ne vždy jsou schopny poskytovat rehabilitaci v takovém rozsahu, v jakém ji potřebují pacienti po poškození mozku. Na takto nastavený systém opět doplácejí ti těžce postižení pacienti, kteří rehabilitaci potřebují nejvíce.
Samostatnou kapitolou jsou pacienti vyžadující 24 hodinovou ošetřovatelskou a aktivizační péči. Těmto pacientům jsou určena oddělení OCHRIP/DIOP, jejichž dostupnost a kvalita se regionálně významně liší. Současně prakticky neexistují služby respitní péče, které by rodině pečující o těžce postiženého pacienta v domácnosti umožnila si od náročné péče odpočinout. Tato situace tak vede k neúměrnému a zbytečnému vyčerpání pečujících rodin.
Vážený pane ministře,
velmi si vážíme toho, že jako jednu ze svých priorit vláda označila zefektivnění systému zdravotnictví a zlepšení oblasti zdravotně-sociální a dlouhodobé péče a jejího financování. Jsme přesvědčeni, že nastavení pravidel pro poskytování rehabilitace těžce postiženým pacientům a její lepší dostupnost by přinesla podstatně větší efektivitu systému péče a následně i finanční úspory (omezení pacientské turistiky, lepší výstupy léčby vedoucí k vyšší soběstačnosti osob, vyšší návrat osob do pracovního procesu, nižší výdaje ze sociální sféry a v neposlední řadě zmírnění vyčerpání a nemocnosti pečujících) a především lepší kvalitu života pacientů po poškození mozku a jejich pečujících.
Vážený pane ministře,
dovolujeme si Vás tímto požádat o řešení výše zmíněných problémů a navrhujeme tyto body:
1) Vytvořit koncepci péče stanovující jakým způsobem by měl pacient putovat systémem, od péče akutní až po integraci do komunitní rehabilitace, či v případě těžce postižených pacientů po péči dlouhodobou.
2) Přesunout specializovanou rehabilitaci na úroveň krajů/regionů vytvořením regionálních specializovaných center komplexní rehabilitace, která by byla zřízena při krajských nemocnicích a mohla využívat komplementu těchto nemocnic.
3) Nastavit takové parametry proplácení multidisciplinární rehabilitace ze zdravotního pojištění (např. odklonem od současného modelu úhrad dle výkonů/DRG/lůžkodne k systému dle funkčního postižení a potřeby komplexnosti péče), které ji umožní poskytovat i těžce postiženým pacientům.
4) Definovat potřebný počet specializovaných rehabilitačních zařízení a zařízení dlouhodobé péče pro nejtěžší pacienty a jejich regionální/krajské pokrytí tak, aby byla dostupná pacientům daného kraje.
5) Spolupracovat s odborníky a s pacientskými organizacemi na tvorbě či připomínkování této koncepce.
Vážený pane ministře,
rádií bychom Vás informovali, že v rámci mezinárodního projektu jsme sestavili odborný tým, který připravuje Doporučení k organizaci systému péče a rehabilitace po poranění mozku v ČR. V listopadu 2010 a lednu 2011 se budou v prostorách Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR konat dva kulaté stoly, na kterých budou odborníci a zástupci relevantních ministerstev diskutovat navrhované modely regionální organizace rehabilitace a zdravotně-sociální péče a možnosti multizdrojového financování této péče.
Dovolili bychom si Vás tímto požádat o účast pověřeného kompetentního zástupce Ministerstva zdravotnictví u těchto kulatých stolů.
Děkujeme Vám za porozumění i za pomoc z Vaší strany.
S pozdravem,
Mgr. Marcela Janečková
ředitelka sdružení CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin
Otevřený dopis ministrovi zdravotnictví ve věci zlepšení péče o pacienty po získaném poškození mozku podporují a k podpisu se připojují:
doc. MUDr. Olga Švestková, PhD., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
prof. MUDr. Jan Pfeiffer, DrSc., zakladatel Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a České alzheimerovské společnosti
MUDr. Yvona Angerová, primářka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN
MUDr. Pavel Maršálek, primář Krajské zdravotní, a.s. - Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, o.z.
Ing. Josef Hendrych, MBA, ředitel Rehabilitačního ústavu Kladruby
MUDr. Marie Kulakovská, primářka Rehabilitačního oddělení RÚ Kladruby
MUDr. Karel Moses, rehabilitační lékař Rehabilitačního ústavu Kladruby
[1] Zdroj UZIS.
[2] Viz přiložená Analýza dostupnosti vybrané zdravotní péče a rehabilitace v ČR v roce 2010.
Zdroj: www.tribune.cz