Přeskočit na obsah

IKEM hlásí rekord, jeho lékaři transplantovali loni 459 orgánů

Ve 39 případech totiž transplantovali jednomu příjemci dva orgány najednou (pankreas, srdce, játra nebo Langerhansovy ostrůvky vždy v kombinaci s ledvinou). Rok 2013 se tak zapsal do dějin a potvrdil, že IKEM stále drží pozici největšího a nejvýkonnějšího transplantačního centra v České republice.

 

Oproti loňskému roku je to nárůst o 63 transplantovaných orgánů, což znamená, že v IKEM provádíme v průměru téměř devět transplantací týdně. „Historicky nejvyššího počtu výkonů se nám podařilo dosáhnout u jater, kde jsme dokázali transplantovat 87 jaterních štěpů a pak také u kombinace slinivky břišní spolu s ledvinou. Tady se nám počet vyšplhal na 30 zákroků. Ovšem celkově nejvyššího počtu, ostatně jako doposud vždy, jsme dosáhli u transplantací ledvin. Těch jsme loni provedli celkem 282, z toho 65 od žijících dárců, což je také nejvíce v historii tohoto programu,“ říká přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc.

Právě program transplantace ledvin od žijících dárců slaví v posledních dvou letech, kdy se naplno rozběhl i program párových výměn, rekordní úspěchy, což je pozitivní především pro pacienty, kterým ledviny selhaly. „Transplantace ledviny od žijících dárců mají významně lepší výsledky než transplantace od dárců zemřelých, orgán vydrží v průměru i 3x déle, tedy více než 20 let. Navíc provedení transplantace je možné ještě v době před zahájením dialyzační léčby, která je v dlouhodobém hledisku mnohem nákladnější než samotný zákrok. Nejčastějšími dárci jsou rodiče a sourozenci. V poslední době také partneři nebo například kamarádi,“ popisuje MUDr. Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM.

Dařilo se i programu transplantací jater - kromě absolutně nejvyššího počtu zákroků v historii si IKEM připisuje i řadu dalších mimořádných úspěchů, a to především v oblasti splitů (rozdělení) jater. „Těch bylo loni provedeno celkem čtrnáct, z toho v šesti případech pro dětské příjemce. I když je IKEM zaměřen především na dospělé pacienty, o ty dětské se rovněž dokážeme dobře postarat. Je u nich velmi náročná jak operační, tak pooperační péče. Jsme jediné centrum v republice, které transplantace jater u dětí provádí,“ vysvětluje přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc. Pro malé pacienty jsme plně vybaveni, máme pro ně přizpůsobeny všechny přístroje jak na sálech, tak na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče, kde navíc personál prošel vysoce specializovaným výcvikem.

IKEM si za rok 2013 připisuje také jeden světově významný unikát - podařilo se zde rozdělit jedna játra metodou splitu mezi dva dospělé, kteří byli v akutním stavu po otravě muchomůrkou zelenou. „Byli jsme v eticky velmi složité situaci - jedna játra, dva pacienti, dosud neprovedený, enormně technicky obtížný výkon, vše muselo být navíc provedeno co nejrychleji. Pokud bychom transplantovali jen jednoho, druhý by jistě zemřel. Při vědomí všech rizik jsem se rozhodl řešit situaci novou metodou, dodává MUDr. Jiří Froněk, PhD, FRCS. Nebýt okamžitého zásahu, mladý pár by se nedožil ani dalšího rána. Teď, čtyři měsíce od transplantace, se oběma zachráněným daří velmi dobře.

Aby transplantační programy fungovaly a zachraňovaly životy, vyžaduje to souhru desítek lidí. „Na záchraně života každého z našich pacientů, který čeká na transplantaci, spolupracují nejen lékaři, zdravotnický personál, koordinátoři, ale i řidiči sanitek nebo piloti – ti všichni uskuteční kvůli jednomu orgánu až 300 telefonních hovorů. Nic z toho by ale nebylo možné bez vynikající spolupráce s desítkami dárcovských nemocnic. Bez jejich vzorné péče o dárce orgánů by nemohl fungovat žádný z transplantačních programů,“ doplňuje vedoucí Oddělení odběrů orgánů a transplantačních databází doc. MUDr. Eva Pokorná, CSc.

Ačkoli se na začátku roku 2013 zdálo, že IKEM bude muset vzhledem k velmi restriktivní úhradové vyhlášce omezit počty transplantací, nepříznivá situace se díky úsilí vedení a vyjednávání s pojišťovnami podařila zvrátit. „Rekordního počtu transplantací jsme mohli dosáhnout díky prosazení a zavedení tzv. transplantačních balíčků. Ty zahrnují veškerou péči před, během i po transplantaci a nastavují financování transplantací dle skutečného stavu. Jsem velmi rád, že jsme se o jejich zavedení do praxe zasloužili a mohli tak pomoci ještě více pacientům, vysvětluje ředitel Institutu MUDr. Aleš Herman, Ph.D.

Díky pojišťovnám, s největším podílem VZP, se IKEMu dlouhodobě daří počty zákroků zvyšovat. „Jsme si vědomi, že není snadné vtěsnat do tabulek a vzorců tak specializovanou péči, jakou poskytuje právě IKEM. Proto jsme se pro loňský rok dohodli na balíčkových cenách, díky kterým VZP za transplantace uhradila IKEM o 145 milionů korun více, než kolik jí za tutéž péči nařizovala zaplatit úhradová vyhláška. I letos počítáme s navýšením celkových plateb, a to i přes to, že VZP ubylo pojištěnců, a vlastně by tak měla platit za méně péče. Zatímco loni VZP zaplatila IKEM celkem zhruba 1,55 miliardy, letos počítáme s 1,61 miliardy korun. Považovali bychom za vhodné, aby nás v tom následovaly i ostatní zdravotní pojišťovny,” říká náměstek ředitele VZP pro úsek zdravotní péče MUDr. JUDr. Petr Honěk

Důkazem toho, že funkční a živé transplantační programy mají smysl, je i příběh paní Lenky, které selhala játra. Onemocněla už jako dítě. Nová játra dostala v šestnácti letech. Díky transplantaci a tomu, že jí lékaři vrátili do života, narodilo se jí ve dvaceti letech přirozenou cestou dítě. Dnes už má dvě - starší dívku a mladšího chlapce. Kromě toho, že musím brát léky, necítím žádná zásadní omezení. Ten první rok po transplantaci jsem musela držet striktní dietu, potom už nic. Co se týká sportu, teď můžu dělat všechno rekreačně. Fyzická zátěž je pro mě sice náročnější, než pro ostatní, ale jinak, co se týká stravy a sportu, všechno můžu dělat v rozumné míře. Nebýt transplantace, nebyla bych tady já, natož pak mé děti, které jsou pro mě v životě to nejdůležitější. Za to patří lékařům velký dík. Nezachránili jeden, ale rovnou tři lidské životy," líčí paní Lenka.

Institut klinické a experimentální medicíny má pro rok 2014, jak se zdá, mnohem slibnější startovní pozici. Podle odhadů by se vzrůstající tendence počtu provedených transplantací měla dařit přinejmenším udržet. „K tomu je ale potřeba zároveň rozšiřovat kapacity. Proto máme do budoucna hned několik cílů – prvním z nich je vybudovat nový operační sál právě pro Kliniku transplantační chirurgie. Zároveň bychom rádi letos začali s přípravami stavby nového pavilonu G1, G2. Ten by měl odlehčit hlavní budově, ve které by tak mohlo vzniknout například více ambulancí, jež se starají o pacienty po transplantacích. Jejich počet se totiž rok od roku skokově zvyšuje. Například jen po transplantaci ledviny je v naší péči aktuálně více než 2200 pacientů, kteří chodí na pravidelné kontroly na Kliniku nefrologie,“ uzavírá MUDr. Aleš Herman, Ph.D., ředitel IKEM.

tisková zpráva IKEM

Zdroj: IKEM

Sdílejte článek

Doporučené