Dopad přesunu poloviny komplexní lázeňské péče do režimu příspěvkové

TISKOVÁ ZPRÁVA SVAZU LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČR, 12. dubna 2011

Dopad přesunu poloviny komplexní lázeňské péče (KLP) do režimu příspěvkové (PLP)

Dle údajů ÚZIS je v ČR 25 410 lázeňských lůžek (údaj z roku 2009), přičemž SLL představuje se svými více než 20 tis. lůžky 79 % této kapacity. Optikou poskytování lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění je ale na lůžkách lázní sdružených do SLL realizováno celých 95 % této péče.

To znamená, že mimo svaz stojících 5 tisíc lůžek poskytuje téměř výhradně péči nehrazenou z veřejných zdrojů. U členů SLL pak rozložení lázeňské péče vypadá následovně: 57% lázeňské péče (pobytových dnů) představují pobyty KLP dospělých a dětí, dalších 4,7% pobyty PLP a až zbývajících 38,3 % poskytnuté péče připadá na samoplátce.

Přímá daňová výnosnost na lůžko SLL (vypočtená na základě údajů poskytnutých 2/3 členů SLL jako součet daně z příjmu právnických osob, jejich zaměstnanců a odvodů do zdravotního i sociálního pojištění) činila v roce 2009 48 501 Kč, v roce 2010 vystoupala na 60 302 Kč.

V přepočtu na celé léčebné lázeňství tak přínos z těchto přímých daní činil v roce 2009 1,2 mld. Kč, v roce loňském pak 1,5 mld. Kč.

Nepřímá daňová výnosnost, spočtená jako součet neuplatněného DPH, na lůžko SLL činila v roce 2009 18 924 Kč, v roce loňském pak 16 965 Kč. V přepočtu na celé léčebné lázeňství je možno konstatovat, že lázně si z daňového systému nevyzvedly v roce 2009 481 mil. Kč, v roce loňském pak 431 mil. Kč.

Pokud bude zhruba polovina indikací přesunuta z KLP do PLP, pak lze přepokládat pokles stávajícího počtu ošetřovacích dnů KLP z 2,8 mil. na zhruba 1,4 mil. a nárůst PLP ze stávajících více než 300 tis. na necelý 1 mil.. Ze zrušených 1,4 mil. ošetřovacích dnů KLP se do PLP přesune totiž jen zhruba polovina pacientů, respektive ošetřovacích dnů. Vedle růstu osobních nákladů za tím stojí i změna režimu z neschopnosti do dovolené.

V léčebných lázních (LL) by tak došlo k poklesu ošetřovacích dnů o zhruba ¼, a pokud domyslíme, že pobyty hrazené zdravotními pojišťovnami (ZP) představují v LL stále 57 % tržeb, šlo by o výpadek zhruba 1/8 tržeb. Ten ještě zvýrazní výpadek regulačního poplatku a nejrůznějších příplatků za nadstandard z doplňkové služby.

Při ziskovosti 5-6% a fixních nákladech ve výši zhruba 70% to bude znamenat – i přes propuštění zhruba 1/6 zaměstnanců a růstu efektivity těch ostatních - dlouhodobější výpadek zisku LL a díky tomu i daní pro stát. Za chybějící ošetřovací dny přijdou lázeňská místa o lázeňský poplatek v úhrnné výši zhruba 11 mil. Kč.

Zdravotní pojištění tedy na lázeňské péči (LP) ušetří zhruba 1 mld. Kč.

Na druhé straně ale vydá více za rehabilitaci v místě bydliště a za spotřebu léků. Současně přijde o zdravotní pojištění od zaměstnavatele a zaměstnanců lázní, kteří přišli o místo. Oproti 3 000 Kč za jednoho z nich bude od státu dostávat 790 Kč. Podle studie VŠE však o místo nepřijdou jen zaměstnanci LL, nýbrž i zaměstnanci v sekundární a terciární sféře v lázeňských oblastech. I po těchto propočtech bude toto opatření pro zdravotní pojištění pozitivní.

Pro státní rozpočet však rozhodně pozitivní nebude: z něj totiž všichni zaplatíme nejen zdravotní pojištění za propuštěné zaměstnance, ale i podpory v nezaměstnanosti a to - s ohledem na míru nezaměstnanosti v pohraničních lázeňských regionech - nejspíš po celých 6 měsíců. Vedle toho i pak různé rekvalifikace apod. Po 6 měsících pak s koncem podpory zase vzrostou náklady na prevenci kriminality apod.

Podle propočtu SLL překročí výdaje ze státního rozpočtu o 20-30 % úsporu ve veřejném zdravotním pojištění.

CASE STUDY: Léčebné lázně Jáchymov

LL Jáchymov mají roční tržby ve výši 482 mil. Kč, přičemž z veřejného zdravotního pojištění to činí 191 mil. Kč; státu pak lázně odvedou na dani ze zisku 8,1 mil. Kč a spolu se svými 605 zaměstnanci dalších 17 mil. Kč na zdravotním pojištění a 36,8 mil. Kč na sociálním pojištění. Na lázeňské taxe vybere stát, resp. obec 2,8 mil. Kč, průměrná mzda zaměstnance činí 17 800 Kč.

Při v.u. změnách (převedení poloviny KLP do PLP) klesnou tržby od ZP o 67 mil. Kč, čímž dojde i k daňové ztrátě: na zdravotním pojištění se odvede o 3,5 mil. Kč méně a na lázeňské taxe o 600 tis. Kč méně; LL Jáchymov propustí 110 zaměstnanců, zákazníky z ciziny ve větší míře nezíská díky evropské konkurenci (zahraniční výnosy navíc stále více znehodnocuje sílící koruna, která za 5 let posílila o 5 Kč) a ekonomická krize spolu s rostoucí DPH sníží kupní sílu tuzemců. Chybějících 40 tisíc ošetřovacích dnů odpovídá obsazené kapacitě komplexu Curie se 150 zaměstnanci. Lázně jej ale nebudou moci zavřít díky faktu, že tamní kuchyně a balneo obsluhují i hosty z jiných menších objektů.

Dle VŠE ostatní místní podnikatelé propustí dalších 220 zaměstnanců.

Zdroj: Svaz léčebných lázní