Barokomora se z FN Plzeň stěhuje do Národního technického muzea
Zakladatelem tohoto oboru byl zcela nedávno zesnulý doc. MUDr. Rudolf Barcal, CSc. K němu byla tehdy hned po promoci přiřazena profesorem Sovou současná senátorka Parlamentu ČR, paní docentka Milada Emmerová, která vedla dané pracoviště od roku 1979 celých 36 let. „Dalšími mými kolegy, kteří se zasloužili o zavedení této léčby ve fakultní nemocnici, byl pan docent MUDr. Milan Hadravský z Biofyzikálního ústavu Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Ani ten už není mezi námi, ale přínos všech zakladatelů nadále pomáhá při léčbě mnoha nemocných,“ doplňuje docentka Emmerová.
V letech 1970–1985 byla v borské části FN na Interní klinice umístěna komora jednomístná. Od roku 1986 fungovala k provádění hyperbaroxie na I. interní klinice FN Plzeň Lochotín střední baroko mora s předkomorou, která byla také plněna vzduchem, a nemocný vdechoval stoprocentní medicinální kyslík patentovaným přístrojem, tzv. Hadravského ústenkou. Průměr komory činí 180 cm, celková délka včetně předkomory je 350 cm, hmotnost více jak 2000 kg. Do komory lze nahlížet skleněnými kulatými průhledy, je vybavena podávací komůrkou, klimatizací a telekomunikací. Do barokomory bylo možné umístit jednoho ležícího nemocného na výsuvném lůžku a sedícího na zvláštním křesílku. Součástí celého zařízení je ovládací pult, který dovoluje obsluhu většiny funkcí barokomory. Technické detaily přesunu barokomory popisuje technickou – provozní náměstek Bc. Milan Topinka, MBA: „Pro transport celé technologie bylo zapotřebí provedení demontáže několika oken budovy, včetně části venkovního zdiva. Samotné vyjmutí bylo provedeno autojeřábem s vysokou nosností.“
Účinek hyperbaroxie vysvětluje docentka Milada Emmerová: „Léčebný efekt hyperbaroxie je založen na principu rozpustnosti plynů v krvi. S nárůstem tlaku vzduchu na 3 ATA (0,3 MPa) dochází nejen ke stoprocentnímu nasycení červeného krevního barviva kyslíkem, pokud je současně vdechován stoprocentní medicinální kyslík, ale zároveň dochází k jeho rozpuštění v krvi, a to v takovém množství, které pokryje průměrnou kyslíkovou potřebu tkání. Podávání nadbytku kyslíku je doporučováno ve všech případech, kdy jde o podkysličení (hypoxii) celého organismu, tj. například při otravách oxidem uhelnatým anebo v případě jakéhokoliv typu šokového stavu. Hyperbaroxie působí jako důležitá léčba také při hypoxii pouze některého z tělesných orgánů, například při vzniku otoku mozku, který bývá nejčastěji po úrazech hlavy, ale i při mozkové mrtvici. Dalšími léčebnými postupy, kdy je využíváno účinků hyperbaroxie, je například léčba tzv. diabetické nohy či jiných kožních defektů. Kyslík má hojivé účinky a zároveň působí i proti některým přítomným bakteriím. Posiluje účinky užité antibiotické léčby a podporuje růst tzv. granulací, kterými se přítomný, často rozsáhlý defekt, vyplňuje a překrývá kůží. Metoda je absolutně indikovaná také v případech výskytu vzduchových bublin v krevním oběhu (dekompresní nemoc potápěčů), které působí jako překážky v těch cévách, kde se usídlily. “
Plány s pořízením nové technologie představuje ředitel FN Plzeň MUDr. Václav Šimánek, Ph.D.: „Činnost této barokomory byla z bezpečnostních a organizačních důvodů ukončena 31.března 2015, a výhledově předpokládáme, že nový přístroj bude součástí traumatologického centra v připravovaném pavilonu chirurgických oborů. Podobná barokomora, i když mladší, s vybavením dle evropského standardu, funguje stále v borské části FN Plzeň na Oddělení klinické farmakologie.“
Za 45 let činnosti pracoviště na I. interní klinice bylo léčeno více jak 5 000 nemocných, z toho cca 3 000 pacientů s otravou oxidem uhelnatým. Tento počet nemocných představuje prvenství našeho pracoviště v celosvětovém srovnání, zároveň i léčebné úspěchy jsou ve stejném srovnání vynikající.
„Tato unikátní technologie byla přepravena do Národního technického muzea v Praze, kde bude představovat jeden ze zásadních exponátů výstavy Člověk v náhradách, aneb technika slouží medicíně. Výstava bude otevřena pro veřejnost ve dnech 9.5.2017 - 28.2.2018 a jsem velmi rád, že i touto netradiční formou se může Fakultní nemocnice Plzeň představit široké veřejnosti, “ dodává ředitel Václav Šimánek.
Zdroj: FN Plzeň