Přeskočit na obsah

Ambulantní specialisté mají výhrady vůči reformním návrhům

Stanovisko Rady Sdružení ambulantních specialistů ČR, o. s. (dále také jen SAS) k reformním záměrům Ministerstva zdravotnictví ČR, které byly představeny 7. 4. 2011

Stanovisko Radou SAS přijato 19. 4. 2011

Na základě informací získaných prostudováním

- současných verzí návrhů zákonů o zdravotních službách, specifických zdravotních službách, záchranné službě, zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění,

- prezentace ministra zdravotnictví na tiskové konferenci 7.4.2011 a na konferenci ČLK 16.4.2011.

je Rada SAS toho názoru, že:

-  zatím přednesené návrhy ke zlepšení systému zdravotní péče v ČR nepovedou a nepomohou ani k finanční stabilizaci v resortu.

-  z návrhů není vůbec jasné, jak vidí MZ kompetence jednotlivých oborů péče a pravidla spolupráce mezi nimi.

- některé z návrhů by mohly znamenat spíše až velmi výrazné omezení či ohrožení kvality zdravotní péče.

-  postrádá jasnou koncepci restrukturalizace lůžkové péče,

-    registruje, že návrhy financování nejsou nastaveny tak, aby pacient byl motivován všude tam, kde to dovolí jeho zdravotní stav, preferovat před hospitalizací péči ambulantní, jež vždy byla a bude levnější než lůžková při zachování její plné kvality. Při realizaci návrhů MZ hrozí, že pacient nebude subjektem, ale jen objektem zdravotní péče, že zcela vymizí již dnes jeho velmi málo vyznačená - ale žádoucí  - aktivní role v systému.

-           v návrzích zcela chybí kvalitní řešení dělení péče na standardní a pacientem částečně nebo plně hrazenou, chybí možnost se, na jinou péči, než ze zdravotního pojištění plně hrazenou, připojistit.

-           v návrzích zcela chybí provázanost reformy se sociálním systémem ČR a s plánovanou důchodovou reformou.

 

Jako příklady návrhů, které by vedly ke zbytečnému prodražení zdravotní péče se snížením její kvality a dostupnosti Rada SAS uvádí:

-           zbytečný nárůst administrativní zátěže zdravotnických zařízení, která je vyžadována návrhy zákonů o zdravotních službách a specifických zdravotních službách a to vždy pod sankcí pro zdravotnická zařízení až likvidačních pokut,

-           záměr novým zákonem (o zdravotních službách) všechna stávající zdravotnická zařízení žádat nově o registraci a tím zasáhnout do jejich dříve nabytých práv s rizikem i pro jejich smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami.

-           záměr zavést generickou preskripci, která by místo úspory financí znamenala nárůst nákladů na straně zdravotnických zařízení včetně lékáren, přičemž by došlo ke snížení bezpečnosti léčby a dostupnosti léků pro pacienty v ČR,

-           záměr navýšit regulační poplatky u ambulantního specialisty v případě, že k němu přijde pacient bez doporučení praktického lékaře, a to bez jakékoli věcné odborné diskuse o potřebnosti takového kroku. Za nezbytné považujeme zohlednit to, že   praktičtí lékaři již dnes nestíhají v plném rozsahu plnit funkce dané jim zákonnými normami a práce ambulantního specialisty není o nic dražší, než práce praktického lékaře, že výše poplatků u ambulantních specialistů musí být v takovém poměru vůči ostatním, aby pacient nebyl motivován preferovat pohotovostní ambulance nemocnic nebo krátkodobé hospitalizace, neboť v tom případě, by změna poplatků znamenala jen zbytečné prodražení péče.

-           záměr dát zdravotnickým zařízením povinnost odvádět peníze z regulačních poplatků zdravotním pojišťovnám, neboť to by při stávajícím systému financování (kapitace u praktických lékařů, pololetní limity vycházející z průměrných nákladů v předchozím období u ambulantních specialistů) znamenalo, že v případě péče o těžší pacienty by zdravotnické zařízení nedostávalo za tuto práci zaplaceno od zdravotní pojišťovny, ale naopak by samo zdravotní pojišťovně peníze odvádělo nebo by tuto péči muselo dotovat.

-           záměr negativně narušit již dnes nerovný vztah mezi zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami a tím snížit stabilitu sítě zdravotnických zařízení, např. tím, že by zdravotní pojišťovna měla právo dát zdravotnickému zařízení výpověď bez udání důvodů, což zní velmi nebezpečně zvláště ve spojitosti s návrhem, že by zdravotní pojišťovny mohly vlastnit zdravotnická zařízení. Je dopředu jasné, že by to vedlo jen k preferování (nejen v úhradách) vlastních zdravotnických zařízení před ostatními, pacient by z toho však žádný prospěch neměl.

Rada SAS k výše vyjmenovanému doplňuje, že v návrzích MZ registruje některé prvky typické pro stav českého zdravotnictví před rokem 1989 a v tomto smyslu je vnímá jako spíše protireformní.

Rada SAS vyzývá všechny kompetentní orgány včetně Parlamentu ČR, aby se zasadilo o zastavení prací na změnách, které by situaci českého zdravotnictví spíše zhoršily.

Rada SAS žádá, aby vláda i Parlament ČR konečně začaly pracovat na změnách, jež povedou k opravdovému zlepšení, přičemž jako hlavní kriterium doporučujeme prospěch občana - pacienta.

 

Rada SAS

 

 

Zdroj: Sdružení ambulantních specialistů

Sdílejte článek

Doporučené