Pandemie COVID-19 a léčba roztroušené sklerózy
Vzhledem k neexistenci dostatečné evidence, jaké riziko představuje COVID-19 pro léčené pacienty, uvedl profesor Giovannoni zkušenosti transplantologů, jejichž pacienti jsou na imunosupresivní terapii trvale, protože reakce štěpu proti hostiteli nebo odhojení transplantovaného orgánu při vysazení imunosuprese představuje mnohem vyšší riziko než riziko infekce SARS-CoV-2 při dodržení protiepidemických opatření a zásad přísné osobní hygieny.
Přitom ze zkušeností italských neurologů a italského registru pacientů s RS, kteří se infikovali, vyplývá, že COVID-19 pro léčené DMD nepředstavuje vysoké riziko. Jiné práce zase poukazují na to, že například interferony a fingolimod se zkoušejí jako protivirové léčivé přípravky.
Vlastnosti SARS-CoV-2 vzbuzují obavy, jaký bude efekt vakcíny, jak dlouho přetrvává imunitní odpověď i jaké mohou být dlouhodobé následky COVID-19. Vakcínu pro celou populaci není možné očekávat dříve než za 12–18 měsíců, píše profesor Giovannoni. Do té doby není myslitelné přestat léčit pacienty s RS. Je prokázáno, že účinná léčba co nejdříve po stanovení diagnózy má rozhodující význam pro následnou aktivitu a průběh RS.
Zásadním opatřením by tedy mělo být snížení rizika infekce SARS-CoV-2 individuálně nastavenými opatřeními, která závisí na faktorech, jako je kouření, pohyblivost, hmotnost a komorbidity. Před osobní návštěvou center je vhodné dát přednost (pokud to je možné) telefonické kontrole nebo telemedicíně.
Jednotlivé DMD jsou zatíženy různým stupněm rizika: důležitým kritériem je počet T lymfocytů (zejména CD8+ cytotoxických T lymfocytů a NK buněk). Z tohoto pohledu může být imunorekonstituční terapie ve fázi poklesu počtu T (i B) lymfocytů rizikovým obdobím. Celkový počet lymfocytů pod 1 100/mm3 zvyšuje riziko infekce a pokles pod 800/mm3 představuje vysoké riziko infekce. Při pulsní imunorekonstituční terapii může (ale nemusí) přetrvávat snížený počet lymfocytů 6–12 měsíců. Tyto DMD zatím nebyly systematicky zkoumány v souvislosti s COVID-19, upozornil profesor Giovannoni.
Natalizumab tím, že brání přestupu lymfocytů přes hematoencefalickou bariéru, může selektovat neurotropní viry. Natalizumab navíc redukuje počet lymfocytů přestupujících do střeva, a tak může přispívat k šíření viru stolicí.
Závěrem profesor Giovannoni upozornil, že je nutné postupovat vždy individuálně a zvažovat všechny okolnosti včetně aktivity onemocnění, individuálního rizika infekce i regionální epidemiologické situace.
Zdroj:
Giovannoni G, et al. The COVID-19 pandemic and the use of MS disease-modifying therapies. Multiple sclerosis and Related Disorders 39 (2020) 102073. https://doi.org/10.1016/j.msard.2020.102073
Zdroj: MT