Optická koherenční tomografie jako prediktor budoucí disability
Devátý výroční kongres Evropské neurologické společnosti (EAN 2023) se konal 1. – 4. července v Budapešti. K hlavním tématům patřila i roztroušená skleróza (RS). Zajímavou práci zde uveřejnil kolektiv autorů pod vedením profesora Gabriela Bsteha (Univerzita ve Vídni). Zkoumali tloušťku peripapilární vrstvy nervových vláken sítnice (pRNFL) a vrstvu makulárních gangliových buněk a vnitřní plexiformní vrstvu (GCIPL) pomocí optické koherenční tomografie (OCT) z hlediska predikce progrese disability u pacientů s relabující roztroušenou sklerózou (RRS). [1]
Optická koherentní tomografie (OCT) není v Česku neznámou metodou. Používá se jak k potvrzení diagnózy RS, tak pro sledování účinnosti léčby a progresi aktivity onemocnění. [2] První literární zmínky o OCT u RRS pocházejí z devadesátých let minulého století [3]. Petzold s kolegy v roce 2010 uveřejnil v časopise Lancet Neurology systematický přehled nálezů na OCT u pacientů RS [4]. Další práce z roku 2018 popisuje, jak časné změny na OCT predikují změny visu u pacientů s RRS po optické neuritidě v déletrvajícím horizontu [5].
V Budapešti na EAN 2023 uveřejnili autoři [1] nové pozorování na základě prospektivní observační studie, do níž byli zařazení pacienti s nově diagnostikovanou RRS, u nichž bylo provedeno OCT do 90 dnů po diagnóze RMS. Následně sledovali vliv tloušťky pRNFL a GCIPL na progresi EDSS.
Byly analyzovány výsledky u 231 pacientů s RRS (průměrný věk při vstupu do studie 30,3 let [± 8,1], 74 % žen). Medián doby sledování činil 61 měsíců (rozmezí: 12–93). EDSS ≥ 3 bylo dosaženo u 28 pacientů (12,1 %) po mediánu 49 měsíců (9–92).
Rychlejší progresi disability (EDSS ≥ 3) predikovala tloušťka GCIPL < 77 um (HR: 2,7; CI 95%: 1,6–4,2; p < 0,001) a tloušťka pRNFL ≤ 88 um (H:R 2,0; CI: 1,4–3,3, p < 0 ,001). Vyšší věk (HR: 1,4 za 10 let, p < 0,001), neúplná remise po první klinické atace (HR: 2,2; p < 0,001), ≥ 10 lézí na MRI (HR 2,0; p < 0,001) a infratentoriální léze (HR: 1,9; p < 0,001) byly spojeny se zvýšeným rizikem akumulace disability, zatímco vysoce účinná DMT měla protektivní účinky (HR: 0,6, p < 0,001). Typ první klinické ataky a přítomnost oligoklonálních pásů nejevily významnou korelaci.
Závěrem autoři tvrdí, že tloušťka vrstvy sítnice (GCIPL více než pRNFL) je užitečným prediktorem budoucí akumulace disability u RRS a nezávisle se podporuje již známé biomarkery.
Studie má i své slabiny: nebyly vyloučeny jiné faktory (glaukom, diabetické změny apod.), různá délka sledování pacientů, nemožnost provést časné OCT u pacientů s oboustrannou optickou neuritidou, nespolehlivost OCT u pacientů s myopií (4–6 dioptrií).
Nicméně závěry této studie bude nutné ověřit dalšími klinickými studiemi.
Zdroje:
[1] G. Bsteh, et al. Retinal layer thickness predicts disability accumulation in early relapsing multiple sclerosis. Abs. OPR-008, publikován 1. 7. 2023, EAN.
[2] V. Matušková et al. Použití optické koherenční tomografie u roztroušené sklerózy. Česk Slov Neurol N 2016; 79/ 112(1): 33–40.
[3] Parisi V, Man ni G, Spadaro M, Colacino G, Restuccia R, Marchi S et al. Cor relation between morphological and functional retinal impairment in multiple sclerosis patients. Invest Ophthalmol Vis Sci 1999; 40(11): 2520–2527.
[4] Petzold A, de Boer JF, Schippl ing S, Vermersch P, Kardon R, Green A et al. Optical coherence tomography in multiple sclerosis: a systematic review and meta- -analysis. Lancet Neurol 2010; 9(9): 921–932. doi: 10.1016/S1474-4422(10)70168-X.
[5] Sanchez Dalmau B, et al. Early retinal atrophy predicts long term visual impairment after acute optic neuritis. Mult Scler. 2018; 24:1196–1204.