Včasná diagnostika chronického žilního onemocnění může účinně zabránit jeho progresi
Chronické žilní onemocnění (CVD) je zánětlivé onemocnění žil postihující více než 50 % celosvětové populace. Ačkoli nevykazuje vysokou mortalitu, morbidita je naopak velmi výrazná. Často je spojena se sníženou kvalitou života pacienta, zejména ve vyšších stadiích nemoci. Prodleva mezi prvními příznaky, včasnou diagnostikou a zahájením léčby s sebou nese riziko progrese onemocnění, například vznik bércového vředu.
Včasný záchyt a následná léčba v iniciálních stadiích onemocnění jsou proto zásadní. Zde mohou sehrát kruciální roli praktiční lékaři.
Praktičtí lékaři v hlavní roli průzkumu CVDcontrol II
V roce 2022 proběhl projekt CVDcontrol II (Registr chronického žilního onemocnění) zacílený právě na ordinace praktických lékařů . Navazoval na výsledky předchozího projektu CVDcontrol I z roku 2019 uskutečněného mezi specialisty – dermatovenerology, angiology a cévními chirurgy. Průzkum tehdy prokázal prodlevu mezi prvními příznaky CVD a zahájením léčby u mužů i žen všech věkových kategorií – symptomy jsou podceňovány hlavně u mladších pacientů (ve věku 15–20 let to bylo celých 70 %) – a otevřel potřebu časnější diagnostiky tohoto onemocnění.
Hlavním úkolem průzkumu CVD II bylo shromáždit aktuální informace o symptomech, stadiích, diagnostice a léčbě CVD v reálné praxi českých praktických lékařů. Sekundárním cílem byla potřeba komparace údajů získaných od specialistů (CVDcontrol I) se zjištěními u praktických lékařů (CVDcontrol II).
Důležitou roli při včasné diagnostice hraje adekvátní vyšetření: Zlatý standard zde představuje duplexní ultrasonografie, která hodnotí povrchové i hluboké žilní řečiště a další funkce – přesto metoda byla použita pouze u 47 % pacientů s CVD.
Samotná léčba pak byla u 30–55 % pacientů (v závislosti na věku) zahájena se zpožděním. Průzkum CVDcontrol II tak potvrzuje u praktických lékařů podobné závěry jako u specialistů u předchozího výzkumu.
Mezi nejčetnější důvody iniciace léčby CVD patřily varixy, pocit těžkých nohou, bolesti, otok nebo křeče.
Konzervativní léčba napříč stadii choroby
Nejčastější preskripční léčbu reprezentovala venofarmaka.
Z odborných studií i z mezinárodních guidelines vyplývá, že právě aplikace venofarmak je potenciálně přínosná ve všech stadiích CVD, ať už samostatně nebo v kombinaci s dalšími léčebnými postupy.
Nejověřenější účinek v různých klinických situacích (zahrnujících i bércové vředy) má mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF®. Detralex®). Tuto léčbu je díky medikamentózním vlastnostem použitých látek (venoprotektivní, antiinflamatorní a antiedematózní účinky) doporučeno aplikovat dlouhodobě a bez nutnosti přerušení.
Navazuje tak na aktualizované doporučené postupy pro léčbu chronických žilních chorob vydané v roce 2024 Českou angiologickou společností ČLS JEP pro všeobecné praktické lékaře, podle kterých má být léčebná strategie dlouhodobá, kontinuální a komplexní zahrnující konzervativní i intervenční metody.
MUDr. Petra Zimolová,
Kardiologická klinika 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Praze – Motole.
Celou akreditovanou přednášku lze absolvovat on-line na stránkách EDUMEDIC zde.
Malý R., Zafarová Z. Výsledky epidemiologického průzkumu CVDcontrol II aneb jak jsme na tom s léčbou chronického žilního onemocnění v ambulancích praktických lékařů. Causa subita 2023; 26 (2): 46–50.
