Táborský: Telemedicínu umíme a brzy začneme i hradit

• Blížíme se k tomu, že budou digitální služby zahrnuty do běžné klinické praxe medicíny?

Určitě ano. Máme technické i medicínské předpoklady pro to, aby byly zahrnuty. Na druhé straně pracujeme intenzivně na úhradách těchto služeb. To je také jeden z hlavních úkolů Pracovní skupiny pro telemedicínu na Ministerstvu zdravotnictví České republiky.

• Je z tohoto pohledu ustavení ministerské pracovní skupiny klíčové?

Určitě ano, protože pracovní skupina zahrnuje odborníky napříč celou medicínskou praxí, zahrnuje plátce zdravotní péče, pacientské organizace, technologické firmy a další, čili široké spektrum odborníků. Jsem velmi rád, že jsme na nikoho nezapomněli a že má každý možnost se svobodně vyjádřit k tomuto postupu. Prvním úkolem je vytvoření určitých standardů pro úhrady, standardy budou vytvořeny ve formě klinických doporučených postupů pro telemedicínu. S kolegy na nich intenzivně pracujeme v širokém konsorciu. Budou prezentovány na jaře příštího roku. Na základě těchto klinických doporučení – spolu s dalšími aspekty jako IT security, legální aspekty a tak dále – budou vytvořeny první návrhy na úhrady výkonů tak, jak je určily jednotlivé odborné společnosti.

• Do standardních úhrad by se tedy mohly telemedicínské výkony dostat kdy?

Když to dobře dopadne, když je v roce 2022 pečlivě připravíme, tak od roku 2023.

• Jaké výkony jsou zatím odbornými společnostmi vytipovány?

Každá z odborných společností byla oslovena a definovala skupinu onemocnění, kde je evidentní ze světových zkušeností, že právě telemedicína přináší největší benefit. Za kardiologii řeknu třeba příklad pokročilého chronického srdečního selhání, kdy pacienti, kteří mají velice složitou prognózu, často mají mnohočetnou terapii farmakologickou i nefarmakologickou, a hlavně vyžadují kontinuální sledování. To je klasický příklad toho, kde telemedicínské principy určitě pomohou zlepšit prognózu pacientů.

Video: Kdy se dostanou telemedicínské služby do běžné klinické praxe? Prof. Miloš Táborský, vedoucí Národního telemedicínského centra FN Olomouc 

• Jaké odbornosti jsou v tomto směru kromě kardiologů hodně aktivní?

Určitě odborné společnosti praktických lékařů. Jsem rád, že už mají své doporučené postupy. Dále jsou to diabetologové, pneumologové, nefrologové… Je to celá řada odborných společností a jsme za to vděční.

• Zmínil jste, že má vzniknout registr pacientů telemedicínských služeb. Co má být jeho účelem?

Účelem tohoto registru je mít přehled o tom, kolik pacientů a s jakými diagnózami využívá telemedicínské služby. Troufnu si říci, že jednoduchým způsobem přispět do tohoto registru má být také podmínkou úhrady, abychom věděli, jaký typ pacienta a s jakou diagnózou péči čerpá. Chceme sledovat četnosti ambulantních návštěv, a především četnosti rehospitalizací pacientů s chronickým onemocněním. Víme, že rehospitalizace pro zhoršení základního onemocnění bývá pro pacienta prognosticky nepříznivá. Cílem telemedicínských řešení je právě zlepšit prognózu a snížit počet nutných hospitalizací pacienta pro jeho základní diagnózu.

• Co je obsahem analýzy, kterou připravujete s Vysokou školou ekonomickou?

Cílem je analyzovat výchozí bod telemedicíny v České republice, co je cílem, kolik máme providerů, jaké máme technologie. Cílem je laické veřejnosti přiblížit telemedicínu a její principy a úkoly do budoucnosti.