Standardizace cest pacientů zlepšuje onkologickou péči v Jihomoravském kraji

Optimalizace organizace péče a definování cesty pacienta hrají klíčovou roli ve zlepšení prognózy onkologických pacientů. Prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického ústavu, se podělil o kroky, které byly v této oblasti podniknuty na úrovni Jihomoravského kraje, včetně vydání brožury zaměřené na usnadnění přístupu k informacím a kontaktním bodům pro praktické lékaře i specialisty.

• Cesta ke zlepšení prognózy onkologických pacientů nevede ani tak přes dostupnost inovativní léčby jako přes optimalizaci organizace péče. K tomu patří definování cesty pacienta. Mohl byste zkusit popsat, co všechno jste v této souvislosti udělali na úrovni Jihomoravského kraje?

Naprosto souhlasím, že standardizace mimořádně komplexních a multioborových procesů je klíčová. Pokud nemáme jasně definovanou cestu pacienta od časné diagnostiky, například screeningem, přes léčbu až po doléčovací a paliativní péči, vzniká velký problém. Cesty pacienta by měly nejen popisovat průběh a nezbytná vyšetření, aby se neztrácel drahocenný čas, ale také zajišťovat dostupnost těchto vyšetření. Naše brožura se nesoustředí na detailní logistiku, ale na usnadnění přístupu k důležitým informacím pro praktické lékaře a ambulantní specialisty. Cílem je, aby měli co nejrychleji k dispozici kontakty pro odeslání pacienta s podezřením či potvrzením onkologického onemocnění. Ačkoli to v našem regionu může působit samozřejmě díky fungujícímu systému referování, v segmentu primární péče dochází k významné generační obměně.

VIDEO: Odpovědi prof. Marka Svobody si můžete pustit také zde:

Odcházejí nám starší kolegové a přicházejí noví, což platí jak pro ambulantní specialisty, tak pro některá onkologická pracoviště. Jakýkoli kontakt, který v tomto systému existuje, může být ztracen. Proto je důležité mít tuto brožuru. Naše brožura popisuje celou cestu pacienta – od zjištění genetické nebo dědičné predispozice k nádorům, přes prevenci až po diagnostikovaného pacienta. Zahrnuje také informace o místech, kde mohou onkologové z regionálních pracovišť konzultovat své případy, například prostřednictvím indikačních komisí. Do budoucna bychom rádi zahrnuli i doporučené časové intervaly, ale je to velmi složité. Každý systém je odlišný a tyto intervaly nemohou být modlou, protože stanovení diagnózy není tak jednoduché jako měření výšky nebo váhy. Vždy bude existovat skupina pacientů, u kterých nelze přesně stanovit diagnózu přesně v určitém časovém intervalu. Je důležité dvakrát měřit a jednou jednat. V první fázi chceme vydat kontakty a popsat proces tak, aby všichni – včetně praktických lékařů – věděli, kam a jak mají pacienta odeslat na příslušné pracoviště k došetření. V druhé fázi bychom ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky, ČVUT a kanceláří zdravotní pojišťovny chtěli u pěti až šesti diagnóz sledovat časovou dostupnost péče. Doufáme, že v příštím vydání, za rok či dva, budeme schopni pracovat s doporučenými časovými rámci, například pro první kontakt s onkologickým centrem nebo stanovení diagnózy. To však není cílem současné brožury. Ta si klade za cíl popsat aktuální stav a poskytnout kontakty, aby se neztrácel drahocenný čas. Nemusíme ztrácet čas hledáním informací na webu, když je máme v této komplexní brožuře.

Rozhovor a článek vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dní.