Šonka: Praktici chtějí pacientům poskytnout co nejširší rozsah péče

Praktik je jediný lékař, který pacienta dlouhodobě zná a zná i jeho sociální a rodinné zázemí, říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR. Oboru prospívá postupné rozšiřování kompetencí praktických lékařů a spektra zdravotních služeb, které mohou poskytovat. S nedostatkem praktiků by mohla pomoci podpora sdružených praxí, ve kterých můžou lékaři pracovat na zkrácený úvazek a zastoupit se během nemoci a dovolené.

• Kam směřuje všeobecné praktické lékařství? Praktici pracují s novými přístroji a zapojují se do sofistikovanějších léčebných programů. Je praktik stále větším odborníkem?

Hlavní charakteristikou praktického lékaře zůstává to, že to je jediný lékař, který má velmi úzký a dlouhodobý vztah s pacientem. Mnohdy jejich vztah trvá do konce života – někdy pacienta, někdy lékaře… Role praktika je v tom, že pacienta zná, mluví s ním, ví o jeho rodinném zázemí a sociálním prostředí. To, že mu navíc může poskytnout péči, která nebude omezovaná, jako byla dřív, to je bonus. Základ je stále v dlouhodobém kontaktu s pacientem. Naším cílem je nabídnout pacientům co nejširší rozsah péče přímo v našich ordinacích.

• Jaký bude rok 2024 pro praktické lékaře a pro všeobecné praktické lékařství jako obor?

Věřím, že to bude dobrý a úspěšný rok. Poprvé máme úhradovou vyhlášku, která dává našemu segmentu vyšší růst než ostatním. Jsme za to vděčni. Ministerstvo zdravotnictví už řadu let říká, že je primární péče jeho prioritou. Teď se to odrazilo v úhradách, což oceňujeme. Úhradová vyhláška klade důraz na prevenci a na výkonovou složku platby, takže myslím, že to povede i k větší výkonnosti primární péče a větší účasti na screeningových programech a preventivních prohlídkách. Otevírají se nám v příštím roce i zajímavé nové kompetence. Začíná screening karcinomu prostaty u praktických lékařů. To vítám, už jen proto, že tu bujel šedý screening. Teď to dostane pravidla a řád, aby to dávalo smysl. Pro mě je velká satisfakce i to, že se rozjíždí projekt včasného záchytu osteoporózy v primární péči a zdá se, že úspěšně. Řada kolegů investuje nemalé peníze a pořizují si přístroje DEXA. Brzy budeme mít prvních dvacet praktických lékařů s kostním denzitometrem. Kdyby mi někdo před dvaceti lety řekl, že to zažiju, vypsal bych mu žádanku na psychiatrické vyšetření. Je to paráda.

• Budeme v roce 2024 znovu debatovat o sdružených praxích a jejich podpoře? A bude se také dál mluvit o zapojení praktiků do pohotovostních služeb?

Obě ta témata budou podle mě celý rok slyšet. Sdružené praxe jsou pro další vývoj primární péče zásadní věc a jsme přesvědčeni, že se bez nich neobejdeme. Mrzí mě, že jsme letos nepochodili s konceptem, který jsme navrhovali do úhradové vyhlášky. Uvidíme, jestli se nám nepodaří přesvědčit alespoň některou ze zdravotních pojišťoven, aby to zapracovala do individuálních dodatků. Rádi bychom celý koncept podpory sdružených praxí příští rok připravili lépe, aby se k němu všichni mohli přihlásit. Při dnešní feminizaci medicíny obecně a primární péče obzvlášť je nutnost dát kolegyním s dětmi rozumné pracovní podmínky. Sdružené praxe posílí kapacity primární péče.

VIDEO: Rozhovor s MUDr. Šonkou si také můžete pustit zde

• Když chce praktický lékař nabízet nové zdravotní výkony, jde s tím vždy ruku v ruce vzdělávání?

Je to tak. U nového programu záchytu osteoporózy je absolvování vzdělávání stejně nezbytnou podmínkou jako pořídit si na to přístroj. Rozšiřování kompetencí bez toho nejde.

• Dělí se praktici dnes na ty, kteří mají zájem o všechny možné novinky a rozšíření kompetencí, a ty druhé, nebo si spíš vybírá každý něco jiného, v čem se svým způsobem specializuje?

Zatím tu není nic, co by nebylo pro každého praktického lékaře a měl by se tomu věnovat jen někdo. Snad s výjimkou zmíněného kostního denzitometru, který budou zdravotní pojišťovny nasmlouvávat v počtu jednoho nebo dvou na okres. Předpokládá se, že praktický lékař nebo gynekolog, který tento přístroj bude mít, bude pomáhat i jako pracoviště, kam budou své pacienty odesílat i jeho kolegové. S touto výjimkou se ale snažíme, aby mohl lékař umět a provádět všechny dostupné výkony. Záleží to pochopitelně na velikosti praxe a dalších limitech. Ordinace v příhraničí, ve které je lékař sám na 4 000 registrovaných pacientů, určitě nebude moci dělat výkony navíc. Do budoucna se ale rozšiřování záběru praktických lékařů bude rozvíjet a musí se podporovat. Mladší kolegové se do něj hrnou s nadšením a je to pro mnohé z nich i důvod, proč do oboru jdou. Práce jim díky tomu přijde smysluplná a pestrá. Není to tak, že by od zítřka všichni praktici dělali všechny výkony, které dělat mohou. Je to možnost a prosazovat se bude postupně.

• Zároveň se postupně uvolňují preskripční omezení, praktičtí lékaři chtějí a postupně i mohou předepisovat stále více léků, které dřív byly vyhrazeny specialistům. Očekáváte v této věci nějaký průlom?

Co se týká léků, které už dnes praktičtí lékaři mohou předepisovat po „delegaci“ specialistou, myslím, že už nazrál čas na změnu. Není žádný racionální argument, který by toto omezení mohl zdůvodnit, a je s podivem, že přesto přetrvává. Máme od ministra zdravotnictví příslib, že ještě do konce letošního roku novelizuje příslušnou vyhlášku tak, aby preskripční omezení u léků s možnou delegovanou preskripcí už pro praktiky nebylo. Zatím pan ministr všechny sliby, které nám dal, dodržel.

Rozhovor vznikl u příležitosti výročí 30 let od založení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), které připadá na letošní rok.