Milan Kubek počtvrté prezidentem ČLK
Prezident České lékařské komory Milan Kubek obhájil na mimořádném sjezdu svůj post. Získal 176 hlasů z 292, a tak byl zvolen ve třetím kole volby na další pětileté funkční období.
Kubkův protikandidát Zdeněk Mrozek nabídl delegátům vizi komory méně konfliktní, spolupracující s dalšími lékařskými sdruženími, podporující všechny lékaře. „Musíme se umět uvnitř pohádat, vést bouřlivou vnitřní diskuzi, a navenek vystupovat jednotně,“ řekl ve svém kandidátském projevu. „Komora musí fungovat jako kulatý stůl pro všechny lékařské organizace.“ V představenstvu by podle jeho představy byla větší dělba práce, členové představenstva by měli více komunikovat s okresy, jezdit na shromáždění okresních sdružení a podpořit tak vnitřní komorový život. V klíčovém třetím kole volby dostal Mrozek 108 hlasů.
Kubek uvedl, že znovu kandiduje proto, že ještě má, co komoře nabídnout. Chce dokončit projekt Domu lékařů na Praze 9, který je v současnosti zkolaudovaný, zbývá vybavit nábytkem, nastěhovat komorové instituce a případně sehnat nájemce či zřídit lékařské muzeum. A také vyřešit pronájem nebo prodej stávajících kanceláří a lékařského bytu ČLK na Praze 5. „Sdílíme společnou vizi, vyšší cenu práce, lepší profesní podmínky pro všechny lékaře. Odmítám se smířit s porušováním zákoníku práce, ani s nedodržováním personální vyhlášky,“ uvedl v kandidátském projevu Kubek. „Prezident lékařské komory si nemůže dovolit být neviditelný a neslyšitelný,“ zmínil také.
Delegáti sjezdu diskutovali s kandidáty mimo jiné o tom, jestli razantní vystupování, jaké je prezidentu Kubkovi vlastní, komoře prospívá. V diskuzi několik delegátů ocenilo, jak Kubek hájí jejich zájmy. „Máme měnit, reformovat, to, co funguje? Nemyslím, že je nutná tato změna. Po pravdě, co se ve zdravotnictví reformovalo, ve velké většině se to zkazilo a zreformovalo se to k horšímu,“ řekla Jana Vedralová předsedkyně etické komise ČLK. Několik jiných delegátů ale vyslovilo obavu, že ostré vystupování prezidenta zavírá komoře dveře k některým jednáním a izoluje ji.
Další diskutovaný problém byla malá účast lékařů na shromážděních okresních sdružení a to, jak podpořit zájem mladých lékařů o dění v komoře. „Vztah lékařské komory a mladých lékařů je ve velmi špatném stavu, lékaři nás nevnímají jako něco, co by potřebovali, lékařská komora pro ně ztratila sexappeal,“ řekl v diskuzi například delegát sjezdu Jiří Matuška. „Apatie a nezájem je obrovský, mrzí mě to,“ řekla delegátka a senátorka Alena Dernerová.
Jedním z důvodů může být neochota lékařů angažovat se, když necítí bezprostřední problém, naznačil prezident Kubek. „Netěší mě, že se na okresní shromáždění dostavuje malé množství lékařů. Nechci se vymlouvat na to, že je teplo a že jsou všichni unavení. Není to ale jen mojí vinou, je to také obraz, jak je vnímána regionální komora,“ uvedl prezident Kubek. Lékaři navíc spíše přijdou na schůze, když vnímají, že je ohrožuje nějaký problém, než když se daří jejich zájmy prosazovat, dodal.
Kandidaturu Zdeňka Mrozka podpořilo slovy delegátky sjezdu Marie Duřpektové Sdružení ambulantních specialistů, jehož je místopředsedkyní. Vztahy komory a profesních sdruženích v posledních letech velmi ochladly. Prezident Kubek viní Sdružení ambulantních specialistů a Koalici soukromých lékařů z podrazáctví a nekolegiality kvůli odlišným názorům na způsob, jakým se mají zvyšovat úhrady. Sjezd Sdružení ambulantních specialistů loni rozhodl podat na Milana Kubka žalobu, protože se za své výroky neomluvil.
Milan Kubek byl poprvé zvolený prezidentem České lékařské komory v roce 2006, když tento post předčasně opustil David Rath kvůli nástupu do ministerské funkce. Podruhé pak byl zvolený na řádném sjezdu v roce 2010 a potřetí v roce 2015. Třetí funkční období prezidentovi skončilo loni, kdy byl ale sjezd zrušený kvůli pandemii covidu a protiepidemickým opatřením.
Sjezd ČLK volí také nové členy představenstva.
Na sjezd dorazilo 313 delegátů ze 417 zvolených. Před třetím kolem volby prezidenta ČLK proběhla diskuze o výkladu volebního řádu, ze kterého podle právního oddělení nebylo zcela zřejmé, za jakých podmínek se třetí kolo volby může konat. V prvním nebo druhém kole volby prezidenta může uspět kandidát jedině tehdy, když získá nadpoloviční většinu hlasů všech delegátů. Třetí kolo volby se koná pouze, když sjezd konání třetího kola schválí. Pochybnost byla o tom, jestli o konání třetího kola může rozhodnout většina přítomných delegátů, nebo je třeba většina všech delegátů. V předpisu se píše „většina delegátů“. Sjezd odsouhlasil výklad, že stačí nadpoloviční většina přítomných a za této podmínky konání třetího kola volby prošlo. Kdyby byla nutná nadpoloviční většina všech delegátů, hrozilo, že se třetí kolo konat nebude, prezident nebude zvolený a funkci prezidenta paradoxně převezme do dalšího mimořádného sjezdu viceprezident komory Zdeněk Mrozek.
Zdroj: MT
