Demlová: K personalizované léčbě míří 30 procent onkologických pacientů
Na 48. ročníku Brněnských onkologických dní jsme diskutovali o rozvoji výzkumného projektu GENESIS, zaměřeného na personalizovanou medicínu v onkologii. Jak projekt přispívá k centralizaci klinických a genomických dat o pacientech z různých onkologických center? Jaká je role Molecular Tumor Boards při doporučení léčby a jak se to propojuje s otázkami úhrady léčiv? O aktuálním stavu projektu a jeho výzvách hovořila doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu.
- Již druhým rokem v České republice běží výzkumný projekt GENESIS zaměřený na rozvoj personalizované medicíny v reálné onkologické praxi. Čeho se za tu dobu podařilo dosáhnout?
Já si myslím, že se toho podařilo hodně. V podstatě jsme vybudovali elektronickou platformu, která obsahuje jak patologický, tak klinický modul, a v rámci České republiky, konkrétně asi sedmi komplexních onkologických center, sbíráme data o pacientech, kteří prošli indikacemi a indikační komisí Molecular Tumor Boards. Cílem je centralizovat tato data v rámci České republiky, ať už jde o genomická data o sekvenování pacientů, nebo klinická data o jejich léčbě. Snažíme se rovněž sledovat, jak rychle a v jakém počtu se pacienti na základě doporučení těchto komisí dostanou k indikované léčbě. To má určitou souvislost i s úhradami léčiv a s využíváním paragrafu 16 zákona č. 48/1997 Sb. Diskutujeme také s pojišťovnami o přínosech této léčby. Aktuálně máme v registru více než tisíc pacientů.
VIDEO: Rozhovor s doc. MUDr. Reginou Demlovou, Ph.D., si můžete pustit také zde:
- Kolika nemocných se to tedy na základě zmíněných dat týká?
Je to přibližně 30 procent, což představuje poměrně významné číslo, protože řada pacientů nakonec není k léčbě vhodná – například kvůli rychlé progresi onemocnění. Někteří z nich se léčby dočkají, ale až s určitým časovým odstupem. Další skupina pacientů se potýká s tím, že léky jsou registrovány na základě fáze III klinické studie, avšak pro konkrétní mutaci nebo target nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. V takových případech mluvíme o využití paragrafu 16, což je výzva, kterou bychom chtěli s pojišťovnami na základě dat projednat.
- Jaké jsou plány na rozvoj projektu v nejbližším období? Čeho byste chtěli dosáhnout třeba během následujícího půl roku?
Určitě se budou zařazovat další pacienti, protože každý měsíc přibývají desítky nově indikovaných pacientů, kteří jsou průběžně zapisováni do registru, resp. do té elektronické platformy. Nyní nás čeká analýza již nasbíraných parametrů a také jednání s pojišťovnami a plátci o hrazení takovéto péče, což proběhne ve spolupráci s Českou onkologickou společností.
Rozhovor vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dní.