Screening karcinomu plic. Rezervy jsou na straně lékařů i pacientů

Screening karcinomu plic existuje v České republice od roku 2022 a už oslovil zhruba 30 000 lidí, přesto se do něj zapojila jen asi třetina praktických lékařů. Rezervy jsou ale patrné i na straně pacientů a jejich ochoty podstupovat všechna návazná vyšetření. U karcinomu prostaty, jehož screening byl spuštěn teprve před rokem, se první data jeví o poznání lépe – dvě třetiny praktických lékařů už své pacienty testují. Podle vědeckého vedoucího Národního screeningového centra ÚZIS RNDr. Ondřeje Májka, Ph.D., však bude klíčové, aby pacienti s pozitivním testem opravdu dokončili všechna doporučená vyšetření. Právě to totiž bývá „Achillovou patou“ všech screeningových programů.

• Kromě tří již zavedených onkologických screeningů se relativně nedávno rozjely dva nové programy na časný záchyt karcinomu prostaty a na časný záchyt karcinomu plic. Jak se jim podle prvních dat daří?

Screening karcinomu plic v České republice začal v roce 2022, takže máme data za něco přes dva roky. Za tu dobu bylo osloveno asi 30 000 mužů a žen. Problém a zároveň příležitost k dalšímu zlepšení vidíme v tom, že významná část oslovených bohužel se vstupem do programu nesouhlasí. Screening karcinomu plic může působit poměrně složitě, protože pacient, muž nebo žena, musí nejprve jít na vyšetření k pneumologovi, poté absolvovat samotný screeningový test – nízkodávkovou výpočetní tomografii, a zároveň by měl omezit kouření či úplně přestat kouřit, pokud kouří.

Z hlediska komunikace to může být náročné i pro praktického lékaře, který vyšetření nabízí. A z toho důvodu také zatím nesledujeme dostatečné zapojení praktických lékařů, protože přibližně jen třetina z nich dosud vykázala výkon související s programem. Rezerva tedy spočívá v tom, aby se do programu zapojilo víc lékařů, zejména praktických lékařů, a aby oslovení pacienti dobře zvážili svá rizika a opravdu absolvovali všechna návazná vyšetření. Jen tak bude mít program skutečný přínos.

• Kolik zatím bylo vykázáno vyšetření nízkodávkovaným CT a s jakým výsledkem?

Zhruba 10 000 pacientů už screeningový test – nízkodávkovou výpočetní tomografii – podstoupilo, ale protože se někteří vracejí, máme vykázáno kolem 12 000 výkonů. Ukazuje se, že jednotky procent z těchto pacientů mají skutečně pozitivní nález, který vyžaduje další multidisciplinární posouzení.

Čerpáme data z Národního onkologického registru, který má při hlášení určitý časový odstup, ale zatím evidujeme asi 80 pacientů s diagnózou, přičemž více než polovina z nich je diagnostikována v operabilních stadiích 1 a 2. To je výrazně lepší výsledek, než vidíme v běžné populaci, takže screening plic může v budoucnu velmi pomoci.

 VIDEO: Rozhovor s RNDr. Ondřejem Májkem, Ph.D., si můžete pustit také zde:

• Pokud jde o screening karcinomu prostaty, je to trochu jiný příběh. Zde jde vlastně o transformaci „šedého“ oportunního screeningu do podoby kontrolovaného programu. Jak to zatím postupuje?

Tento program začal v lednu 2024, takže máme jen úplně první čísla. Primárně jsme se dívali, jak se zapojují praktičtí lékaři, u nichž screening začíná – právě oni oslovují pacienty a odebírají krev pro vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA). A vidíme, že rychlost zapojení je tu mnohem vyšší než u screeningu karcinomu plic. Zhruba dvě třetiny praktických lékařů se už do programu zapojily a vykazují výkony v jeho rámci, což je dobrý příslib do budoucna.

Na detailnější výsledky, například jak pacienti procházejí celým screeningovým procesem, si ale ještě musíme počkat. Budeme to pečlivě sledovat, protože stejně jako u ostatních screeningových programů může být „Achillovou patou“ to, aby pacienti s pozitivním nálezem skutečně dokončili všechna doporučená vyšetření podle metodiky programu.

Rozhovor vznikl pro web OnkoTV v rámci kongresového zpravodajství z 48. ročníku Brněnských onkologických dnů.