Rizika neléčené nespavosti

Spánek je aktivním a nevyhnutelným procesem, který zasahuje všechny části těla a není za něj náhrada. Je to stav motorického a myšlenkového klidu, který je naprosto nezbytný pro optimální zdraví. V jeho průběhu probíhají klíčové procesy, které podporují obnovu těla, posilují imunitní systém a zlepšují kognitivní funkce.

„Kvalitní spánek ovlivňuje nejen fyzické, ale i duševní zdraví, emocionální stabilitu a celkovou kvalitu života. Dnes víme, že spánek je velice důležitý pro veškeré děje v těle, v důsledku jeho nedostatku dochází k obrovskému problému v mnoha systémech – od kardiovaskulárního, metabolického, hormonálního až po psychiku,“ uvedl MUDr. Brunovský.

Spánek je přítomen v celé zvířecí říši, u všech savců dochází k cyklickému střídání REM a NREM stadií. Potřeba spánku a jeho množství během 24 hodin vykazuje fylogeneticky značnou variabilitu, nicméně člověk je jediný savec, který spánek vědomě oddaluje. U živočichů může spánková deprivace vést až ke smrti, u člověka tomu tak není. I když jsou zaznamenávány rekordy (doložený rekord 11 dní), jak dlouho lidé vydrží být vzhůru, mozek člověka vždy ochrání – usne i přesto, že se snaží o opak. I když člověk na následky spánkové deprivace obvykle nezemře (pokud za ní nestojí závažné onemocnění), existují vzácné nemoci, jako je fatální familiární insomnie – dědičná porucha způsobená priony –, které vedou k postupné ztrátě schopnosti spát a nakonec i ke smrti.

Proč je potřeba dostatečný a kvalitní spánek

Nedostatek spánku může vést k závažným zdravotním problémům, včetně oslabení imunitního systému, psychických poruch, kardiovaskulárních, neurologických či nádorových onemocnění.

Imunita – v jedné studii bylo prokázáno, že studenti, kteří po očkování proti hepatitidě A nemohli jednu noc spát, měli po čtyřech týdnech až o 97 procent nižší koncentraci protilátek než ti, kteří spali normálně. V jiné studii vedla celonoční spánková deprivace k výraznému nárůstu počtu neklasických monocytů, které se podílejí na zánětlivých reakcích. Výzkumy ukazují, že lidé spící méně než šest hodin mají slabší imunitní odpověď, nedostatek spánku zvyšuje riziko infekcí a nemocí. Dlouhodobá spánková deprivace může vést ke vzniku chronických onemocnění, děti s poruchami spánku mají oslabený imunitní systém.

Hormonální vlivy – nedostatek spánku snižuje citlivost na inzulin, což vede k potížím s regulací koncentrace cukru v krvi a zvyšuje riziko diabetu 2. typu. Spánek také ovlivňuje množství ghrelinu, hormonu zodpovědného za stimulaci chuti k jídlu. Jeho zvýšené množství při nekvalitním či nedostatečném spánku vede k většímu pocitu hladu. Zároveň nedostatek spánku také snižuje množství leptinu, hormonu, který signalizuje tělu, že je syté. Nízké koncentrace leptinu vedou k přejídání a nárůstu hmotnosti.

Duševní zdraví – studie ukázaly, že lidé se špatným spánkem mají horší schopnost regulovat emoce. Jedinci s dostatečným REM spánkem mají lepší kontrolu nad negativními vzpomínkami a nižší míru intruzivních myšlenek. Kvalitní REM spánek pomáhá zbavovat se negativních, nežádoucích vzpomínek a přispívá ke zlepšení duševního zdraví.

„Z evolučního hlediska jsme jako živočišný druh nastaveni tak, že věnujeme větší pozornost negativním informacím než těm pozitivním. V minulosti nám totiž rychlé rozpoznání hrozby pomáhalo přežít – negativní podněty měly pro organismus zásadní význam. Tato tendence přetrvává dodnes, což se mimo jiné odráží i v tom, jak se na sociálních sítích daleko rychleji šíří negativní zprávy než ty pozitivní. Naše tělo však potřebuje rovnováhu. Jedním z přirozených mechanismů, jak se vyrovnáváme s negativními emocemi a vzpomínkami, je dostatek REM spánku. Právě během této fáze spánku hraje prefrontální mozková kůra klíčovou roli v tlumení negativních vzpomínek a emočního přetížení,“ vysvětlil MUDr. Brunovský.

Řada studií potvrdila, že nedostatek spánku souvisí s vyšším rizikem vzniku deprese. Lidé trpící poruchami spánku, například spánkovou apnoí, čelí depresivním stavům častěji. Je proto důležité si uvědomit, že léčba spánkových poruch může nejen zlepšit kvalitu spánku, ale také zmírnit příznaky deprese.

Paměť – spánek hraje klíčovou roli v procesu konsolidace paměti, kdy dochází k přenosu informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Studie ukazují, že kvalitní spánek zlepšuje výkon při úlohách vyžadujících zapamatování a učení. Dlouho se zdůrazňoval význam spánku po procesu učení, aby došlo k zafixování naučeného, nyní jsou již důkazy i o tom, že stejně důležitý je i spánek předchozí, kdy se mozek na přijímání informací připravuje. Různé fáze spánku, zejména REM a NREM, mají odlišné funkce při zpracovávání a ukládání vzpomínek.

Neurodegenerace, Alzheimerova nemoc (AN) – výzkumy ukazují, že během hlubokého spánku dochází ke zvětšení prostoru mezi neurony, což umožňuje účinnější odstraňování odpadních látek z mozku. Klíčovou roli v tomto procesu hraje tzv. glymfatický systém – cévní čisticí systém mozku, který je obdobou lymfatického systému v těle. Během hlubokého spánku dochází ke zvýšenému proudění mozkomíšního moku, který pomáhá odvádět různé toxiny, včetně beta amyloidu – bílkoviny úzce spojené se vznikem AN.

Studie zjistily, že u myší se beta amyloid odstraňuje dvakrát rychleji během hlubokého spánku než v bdělém stavu, což naznačuje důležitou roli spánku v udržování zdraví mozku. Tento objev vyvolává otázky o tom, jak může nedostatek spánku přispívat k neurodegenerativním onemocněním a zda zlepšení spánkové hygieny může pomoci v prevenci např. AN. „Dnes se vedou diskuse a provádějí studie o tom, zda nárůst výskytu Alzheimerovy nemoci, který v posledních desetiletích pozorujeme, nejde i na vrub snížení kvantity a kvality spánku, zejména hlubokého spánku u seniorů,“ upozornil MUDr. Brunovský.

Klinické symptomy nespavosti

Klinické symptomy nedostatku spánku jsou široké a zasahují různé systémy těla. K těm nejčastějším patří:

• podrážděnost, náladovost a disinhibice,
• frontální syndrom – apatie, ochuzená řeč, poruchy paměti, zpomalené myšlení, porucha plánování, exekutivních funkcí,
• neodbytná spavost – již po jedné probdělé noci se objevuje mikrospánek (5–10 s), který způsobuje výpadky pozornosti, usínání při inaktivitě, hypnagogické halucinace apod.

„Dostupná data ukazují, že potřeba spánku u dospělého člověka je průměrně 8,2 hodiny. Nicméně, zatímco ještě v 60. letech jsme spali v průměru 7,5–8 hodin, dnes je to pouze 6,5–7 hodin. Tato redukce spánku má pak nejen zdravotní následky,“ upozornil MUDr. Brunovský. K signifikantnímu poklesu psychomotorického výkonu dochází již při zkrácení obvyklé doby spánku o dvě hodiny. Po několika nocích s pěti hodinami spánku si většina lidí neuvědomuje svou patologickou ospalost. Dopad nespavosti je zřejmý nejen u dopravních nehod, ale je i častou příčinou např. lékařských omylů a konfliktů na pracovišti.

Insomnie a moderní možnosti její léčby

Za chronickou insomnii označujeme opakované potíže s usínáním (déle než 30 minut), časté noční probouzení (více než 3× za noc), předčasné ranní probuzení s nemožností opět usnout nebo subjektivní pocit neosvěžujícího spánku – a to i přesto, že má člověk vhodné podmínky i dostatek času ke spánku. Tyto obtíže se musejí vyskytovat alespoň třikrát týdně po dobu minimálně tří měsíců a musejí být spojeny s narušením denního fungování, například ve formě únavy, podrážděnosti, skleslé nálady, celkového vyčerpání nebo zhoršené koncentrace a paměti.

Chronická insomnie je častější u starších lidí, u žen a u osob trpících depresivní poruchou. Mezi spouštěče patří dlouhodobý stres, nadměrný hluk, extrémní teploty, narušený režim spánku a bdění, změny prostředí, nežádoucí účinky některých léků či přítomnost jiných zdravotních obtíží. Základním principem léčby je odstranit, případně léčit příčinu, pokud je známa (bolest, hluk, směnný provoz atd.), a dodržovat zásady správné spánkové hygieny. „Dnes se klade obrovský důraz na to, aby se eliminovalo modré světlo, a to z různých přístrojů, které by proto neměly být používány v těsném období před spánkem. Také víme, že daleko lépe usínají lidé, kteří jsou ‚prosvětleni‘ přes den, proto má velký význam pobyt venku, a to minimálně hodinu při co největším denním světle. Důležitá je i nižší teplota v místnosti určené pro spánek. Tam, kde režimová opatření nepomáhají, nastupuje kauzální léčba za použití hypnotik,“ vysvětlil MUDr. Brunovský s tím, že obecným cílem léčby insomnie je zabránit její chronicitě, zabránit vzniku lékové závislosti a diagnostikovat a ovlivnit příčinu nespavosti.

V současné době existuje několik různorodých lékových skupin, které se ve spánkové medicíně k léčbě insomnie používají. V nedávné době bylo vydáno 2. aktualizované vydání Klinické psychofarmakologie, kde jsou obsažena léčiva, která jsou dnes celosvětově na trhu k léčbě insomnie k dispozici, bohužel v ČR jsou dostupná jen tři z nich: zopiklon 7,5 mg, zolpidem 10 mg a novinka, kterou je eszopiklon (1 mg, 2 mg, 3 mg).

„Za eszopiklon jsme velmi rádi, protože zatímco zopiklon a zolpidem jsou jen na iniciaci, navození spánku, tento lék díky delšímu biologickému poločasu a mechanismu účinku má dlouhodobější účinek než jiná Z‑hypnotika, a proto je vhodný jak k léčbě spánkové latence, tedy zkrácení doby spánku, tak udržení spánku po celou noc,“ vysvětlil MUDr. Brunovský (viz tabulku).

Jak MUDr. Brunovský připomněl, recentní metaanalýza170 studií zkoumajících efekt 36 farmakologických intervencí u téměř 48 000 účastníků s akutní a chronickou insomnií (Lancet 2022;400(10347):170–184) byla uzavřena s tím, že pouze eszopiklon a lemborexant (není v ČR na trhu) jsou určeny pro chronickou insomnii. Tyto léky prokázaly nejlepší profil v oblasti účinnosti, přijatelnosti a tolerability.

„Svým mechanismem účinku a prokázanými klinickými studiemi je eszopiklon jediné hypnotikum, které je indikováno i pro chronickou insomnii. Dosud dle SPC nebylo na našem trhu schváleno žádné hypnotikum pro období delší než čtyři týdny. To se nyní mění, protože eszopiklon (Esogno) má jako jediné hypnotikum dokázanou účinnost i pro chronickou insomnii, přičemž SPC umožňuje šest měsíců, data z USA dokumentují i mnohem delší použití. A to bez toho, aby vzniklo riziko závislosti. Je to lék nejen na navození spánku, ale i k jeho udržení po celou noc. Jako bezpečný se v praxi ukazuje i u seniorních pacientů s demencí, kteří mívají problém s opakovaným nočním probuzením,“ shrnul MUDr. Brunovský.     

Partnerem čláku je GL pharma.