Adolescent a genderová identita. Výzva k včasné diagnostice genderové dysforie

Přednáška byla na 19. kongresu primární péče zařazena v bloku o výzvách zdraví v adolescenci. „Otázky spojené s genderovou identitou nabývají v adolescenci obzvlášť na významu. Toto období je klíčové pro utváření sebepojetí a psychického zdraví. V souvislosti s rostoucí společenskou i odbornou diskusí o transgender problematice je nezbytné, aby praktičtí lékaři rozuměli moderním diagnostickým přístupům i možnostem péče,“ uvádí primář Broul.

Základem je uvědomit si rozdíl mezi biologickým pohlavím jako biologickým základem definovaným chromozomy XX a XY, a genderem, který je sociokulturní a psychologickou složkou identity a souvisí se společenskými rolemi. Genderová identita nemusí vždy odpovídat přidělenému biologickému pohlaví.

Pohlavní identita má svůj vývoj. V dětství se pocit příslušnosti k opačnému pohlaví, než jakému odpovídá tělesné vybavení jedince, projevuje zájmy a sklony, které jsou typické pro opačný gender, a vyhledáváním společnosti dětí opačného pohlaví. Základní pocit „jsem kluk“ nebo „jsem holka“ se u většiny dětí ustavuje už ve školkovém věku, uvedl ve své přednášce primář Broul. V pubertě se prohlubuje sebereflexe a rozvoj identity, včetně té genderové. Mohou se objevovat pochybnosti a nejistoty ohledně vlastní identity. V dospělosti je u většiny lidí genderová identita stabilní, u některých může přetrvávat pocit nesouladu.

Genderová identita může nabývat různých podob variačního spektra. Jako cisgender se označují lidé, kteří jsou v souladu se svým přiděleným pohlavím, a těch je většina. Menší část populace se identifikuje opačně, než je jejich biologické pohlaví, ti spadají pod pojem transgender. Jsou také osoby, u kterých se může jejich genderová identita v průběhu času měnit, genderfluid. Někteří lidé se neidentifikují ani jednou z binárních pozic genderu, jsou nebinární.

„Pojem transgender označuje osoby, u kterých se genderová identita liší od pohlaví připsaného při narození. Nejedná se o duševní onemocnění, jde o variaci ve vnímání a prožívání genderu,“ upozornil Broul.

Genderová dysforie je stav psychického nepohodlí a stresu z nesouladu mezi vnímanou genderovou identitou a přiděleným pohlavím, pokračoval Broul. Pokud je dysforie dlouhodobá a závažně narušuje život člověka, je indikována odborná péče. Je potřeba rozlišit transgender identitu od odlišné sexuální orientace nebo od oblékání podle opačného genderu.

Jak rozpoznat genderovou dysforii u pacienta v ordinaci? Podle primáře Broula mohou dospívající prezentovat úzkosti, sebepoškozování nebo sociální stažení, které mohou být projevem potíží s identitou. Nejistota ohledně pohlavní identity může vyjít najevo při citlivém dotazování a empatickém přístupu, i když ji pacient původně nezmínil. Velmi častými komorbiditami genderové dysforie jsou deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy nebo sebepoškozování. „Včasné rozpoznání a poskytnutí podpory může významně snížit riziko závažných psychických problémů,“ uvedl Broul. Proto odborníci aktuálně kladou důraz na včasnou detekci a komplexní hodnocení genderové dysforie u adolescentů.

Terapeutická podpora u genderové dysforie začíná diagnózou. Další etapou je život v cílové pohlavní roli, spojený s hormonální terapií a změnou jména na neutrální. Další etapou mohou být chirurgické zákroky a změna matričního pohlaví.

Chirurgická léčba pomáhá zlepšení kvality života a celkové psychosociální adaptace. Chirurgické možnosti zahrnují například mastektomii, rekonstrukční operace genitálu či úpravy sekundárních pohlavních znaků. Pokroky v technikách sice rozšiřují dostupné spektrum výkonů, zůstávají ale některá omezení – zejména ve specializovaných kapacitách či dlouhých čekacích dobách, uvádí Broul.

Domovská nemocnice primáře Broula, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, nedávno otevřela nové pracoviště rekonstrukční a plastické chirurgie. To se kromě jiného věnuje i chirurgické léčbě transsexualismu. Lékaři se tedy mohou na toto nové oddělení v otázce takzvané gender-affirming surgery obracet.

Péče o transgender adolescenty vyžaduje spolupráci praktických lékařů se sexuology, endokrinology, psychiatry, psychology a plastickými chirurgy. Role praktických lékařů je nejen ve včasné diagnostice, ale také v kontinuální péči o duševní a fyzické zdraví mladých transgender pacientů, uvádí primář Broul.

Další zpravodajství z 19. kongresu primární péče 2025 čtěte v medisekci Kongres primární péče.