Cesta ke zdravému srdci vede přes regiony

I v letošním roce bude pokračovat projekt Cesta ke zdravému srdci. V jeho rámci se postupně uskuteční diskuse ve všech krajských městech České republiky, závěrečná konference pak proběhne v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Účastníky kulatých stolů budou zástupci poskytovatelů zdravotní péče, zdravotních pojišťoven, pacientských organizací i odborných lékařských společností. V každém kraji se budou vyhodnocovat lokální data o rizikových faktorech, prevalenci kardiovaskulárních chorob a dostupnosti péče a hledat cesty, jak v regionu péči zlepšit. Medical Tribune je hlavním mediálním partnerem projektu.

Kardiovaskulární onemocnění zůstávají i nadále jednou z největších výzev pro české zdravotnictví. Ačkoli v posledních letech došlo k poklesu úmrtnosti na tyto nemoci, představují stále hlavní příčinu úmrtí v České republice. Přitom se odhaduje, že až 80 % těchto onemocnění je preventabilních, což zdůrazňuje význam prevence ve zdravotní politice. Ve srovnání s Francií, Dánskem nebo Nizozemskem umírá na nemoci srdce na 100 tisíc obyvatel téměř o 20 procent Čechů více. Náklady na péči o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními byly v roce 2022 odhadovány na zhruba 125,5 miliardy korun. Kromě přímých nákladů, jako je léčba a hospitalizace, existují také nepřímé náklady, včetně ztrát produktivity a nižší kvality života pacientů. V roce 2022 se v ČR léčilo s kardiovaskulárním onemocněním 2,95 milionu pacientů, což představuje 12% nárůst za období 10 let. V důsledku kardiovaskulárních onemocnění bylo v roce 2019 ztraceno v České republice přibližně 7 663 let zdravého života na 100 000 obyvatel, což ukazuje, jak závažný je tento problém nejen pro zdravotnictví, ale i pro celou ekonomiku.

Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je nedostatečná prevence, a to přesto, že systém preventivních prohlídek je velkorysý a funguje relativně velmi dobře. Limity jsou však například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména u mladých lidí. Narůstající procento lidí s nadváhou nebo obezitou, nedostatek pohybu, vysoký podíl kuřáků a nevhodné stravování spolu s vysokou konzumací alkoholu jsou jednou z oblastí, kde je na tom Česká republika v mezinárodním srovnání extrémně špatně.

Projekt se vztahuje i k právě schválenému Národnímu kardiovaskulární plánu na období 2025–2035, na jehož vzniku se podíleli zástupci Ministerstva zdravotnictví, České kardiologické společnosti a Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Jeho vizí je zajistit všem obyvatelům ČR dostupnou prevenci kardiovaskulárních onemocnění a v případě jejich rozvoje nejvyšší možnou a dostupnou kvalitu péče bez ohledu na region či stadium nemoci. Cílem je snížit regionální nerovnosti. Např. Karlovarský kraj má smluvně 4,2 kardiologické ambulance na 100 tisíc obyvatel, ale pouze 1,7 úvazku. To je násobně méně než v Praze a Brně. Plán se zaměřuje na několik klíčových oblastí, jako je prevence (tj. podpora zdravého životního stylu, nové screeningové programy), zajištění dostatečných personálních kapacit a zajištění kvalitní péče. Pro zajištění kvalitní péče probíhá reakreditace kardiovaskulárních center, která bude vycházet z objektivních dat a indikátorů kvality péče. Systém sledování pacientské cesty systémem zdravotních služeb bude nově zahrnovat širokou škálu indikátorů, které zajistí maximální efektivitu poskytované péče.