Známe recept na zvýšení efektivity v nemocnicích?

Hlavním tématem této akce, kterému se z různých úhlů pohledu věnovaly jednotlivé diskusní bloky, byla strategie zdravotních pojišťoven a nemocnic v roce 2014.

Na konferenci se diskutovalo mj. o dopadech připravované úhradové vyhlášky, o kompetencích zdravotních pojišťoven při zajišťování místní a časové dostupnosti zdravotní péče či kultivaci systému DRG. Pozvaní odborníci se dotkli také problematiky omezení přesčasové práce lékařů nebo změn, které pro pacienty, poskytovatele i plátce přinese nový občanský zákoník (pokud projde avizované schválení jeho účinnosti od 1. ledna 2014).

Prostor pro výměnu zkušeností a hledání věcných řešení

Nutnost hledání věcných řešení, která by nemusela brát ohled na mantinely určované politiky, byl jeden z častých požadavků, který rezonoval ve vystoupení mnohých řečníků. Jako příklad neblahého vlivu politiků na zdravotnictví bylo zmíněno násilné prosazování změny struktury sítě nemocnic, jehož jsme byli před časem svědky. Podle Ing. Zdeňka Kabátka, ředitele VZP, však funkční změna ve struktuře sítě poskytovatelů může nastat jen po vzájemném konsensu jak zřizovatelů, tak poskytovatelů a plátců zdravotní péče. Upozornil také, že neshody mezi zdravotnickými zařízeními a pojišťovnami by neměly mít dopad na poskytování péče pacientům.

Nepřekvapí, že v úvodu konference byl velký prostor věnován aktuálnímu tématu číslo jedna, úhradové vyhlášce. Představitelé zdravotních pojišťoven připomněli, že při vznášení požadavků na navýšení plateb v různých segmentech zdravotnictví je třeba vždy vycházet z ekonomické reality a finančních možností systému. Zaznělo také mnoho kritických komentářů. „Politikům chybí koncepčnost při prosazování opatření, která mají zásadní vliv na zdravotnictví. Na jedné straně do systému přidáváme finance v podobě zvýšených plateb za státní pojištěnce, na druhé straně se uvažuje o zrušení tzv. regulačních poplatků, které budou představovat výpadek příjmů v řádu miliard,“ upozorňuje např. Ing. Michal Čarvaš, předseda představenstva Nemocnice Prachatice. MUDr. Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute k tomu dodává, že přestože zrušení poplatků je líbivé politické heslo, samotní pacienti z něj nejspíše velký prospěch mít nebudou. Mohou na to naopak doplatit právě starší nemocní a chroničtí pacienti, jak ukazují zkušenosti ze Slovenska, kde zrušené poplatky nahradily různé netransparentní pololegální platby, jež nejvíce dopadají právě na pacienty, kteří lékaře navštěvují velmi často. Na rozdíl od současného stavu by v takovém případě nemocné nechránily žádné sociální limity, při jejichž překročení již poplatky neplatí.

Ke stabilitě přispívá kontinuita a předvídatelnost

Jak zaznělo od ředitelů nemocnic, důležité pro stabilitu celého systému je nejen to, aby změny chystané v úhradové vyhlášce pro příští rok nebyly příliš radikální a šly spíše cestou postupné kultivace, ale také to, aby v příštích letech byla zajištěna kontinuita a systém byl jak pro plátce, tak pro poskytovatele více čitelný. Změny DPH v kombinaci s restriktivní úhradovou vyhláškou pro rok 2013 dopadly na všechny poskytovatele zdravotní péče, nicméně ne všechny nemocnice jsou kvůli tomu v červených číslech. Jak upozornila Mgr. Ivana Stráská, první náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje, který je zřizovatelem osmi nemocnic, zdravotnická zařízení v tomto kraji postupně zavedla mnohá úsporná opatření, díky nimž je dnes sedm z nemocnic v kladných číslech. Pro ilustraci, za pomoci souboru úsporných opatření ve všech zdravotnických zařízeních kraje se podařilo dosáhnout celkové úspory cca 200 milionů korun. Vyžadovalo to však důsledné jednání s dodavateli zboží a služeb, organizační změny, vyjednávání s plátci i zaměstnanci atd. „Přilévat jen dodatečné finance do systému bez toho, aniž by se prováděla nutná úsporná opatření, není řešení, protože každý ví, že zdravotnictví má obrovskou absorpční kapacitu a je schopné spotřebovat tolik financí, kolik se do něj vloží,“ připomíná Mgr. Stráská s tím, že podle jejího názoru poskytovatelé stále ještě nevyčerpali všechny možnosti úspor.

Diskuse se také opakovaně dotkla plánovaných změn úhradových mechanismů. V této souvislosti MUDr. Pavel Frňka, předseda zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, upozornil, že nemáme přesný přehled o tom, jaké jsou skutečné náklady nemocnic na danou péči. Národní referenční centrum se sice snaží správně nastavit systém DRG, nicméně má pro to jen omezené množství dat z malého počtu referenčních nemocnic, které nejsou reprezentativním vzorkem celé nemocniční sítě. Nastavení DRG je z toho důvodu podle mnohých manažerů nemocnic vychýlené a vyžaduje další kultivaci.

„Pokud systém klasifikace produkce, kterou nemocnice vytvářejí v podobě poskytování zdravotní péče, bude jasně čitelný a srozumitelný, tak se bude lépe pracovat jak pojišťovnám, tak nemocnicím, protože se budeme schopni snáze domluvit,“ doplňuje Ing. Zdeněk Kabátek.

Budoucnost přináší poskytovatelům i plátcům mnohé výzvy

Problémy ve financování zdravotní péče nejsou jen na příjmové straně, ale také na výdajové. Zdravotní systémy obecně nejsou schopny se dobře vyrovnat s financováním a správnou organizací péče pro vzrůstající skupinu chronických pacientů, mezi které dnes řadíme i některé pacienty s nádorovými onemocněními.

„Poskytovaná léčba je většinou epizodická – nejčastěji v rámci hospitalizace, v případě, že má pacient konkrétní problém spojený s dekompenzací jeho nemoci. Po stabilizaci stavu je však provázanost mezi nemocniční a ambulantní péčí minimální. Přitom řada zdravotních problémů, jež se u chronických nemocných vyskytují a které vedou k drahým hospitalizacím, je preventabilní. Proto je potřeba více investovat do preventivní péče, ale nejen v dnešním klasickém pojetí, které zahrnuje podporu očkování a screeningových programů. V moderních zdravotních systémech se v současnosti pomalu stírají hranice mezi prevencí a léčbou. Je potřeba integrovaným způsobem přistupovat k těm pacientům, kteří jsou nejvíce ohroženi dalším zhoršováním svého zdravotního stavu. V tomto přístupu sehrávají důležitou roli hlavně zdravotní pojišťovny,“ připomíná MUDr. Hroboň a dodává, že otázka chronických nemocí není do budoucna řešitelná bez větší podpory prevence, a proto by úvahy o oslabení preventivních fondů zdravotních pojišťoven mohly být z dlouhodobější perspektivy velmi škodlivé. Pojišťovny by podle něj měly naopak uvažovat o zavedení pobídek pro pacienty, aby alespoň částečně změnili svůj nezdravý životní styl, sledovali odborná doporučení a pravidelně užívali správně indikované léky.

„Potřebovali bychom zvýšit zájem našich klientů o jejich zdraví a vtáhnout pacienta aktivněji do procesu léčby,“ souhlasí Ing. Ladislav Friedrich, CSc., generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, s tím, že pacient musí také nést svůj díl odpovědnosti. Diskutující se dotkli také kontroverzního a současně velice etického problému poskytování nákladné péče pacientům s infaustní prognózou v posledních měsících a týdnech jejich života. Změna v přístupu k podávání této inovativní nákladné léčby však vyžaduje širší celospolečenský konsensus a neměla by se odehrávat dominantně na úrovni vedení nemocnice či příslušné kliniky.

Ceny pro nejlepší nemocnice

Na závěr konference byly představeny výsledky průzkumu finančního zdraví nemocnic a projektu Nemocnice České republiky 2013, v rámci něhož se HCI snažila vedle hodnocení finančních parametrů nemocnic zmapovat pomocí dotazníkového šetření také spokojenost hospitalizovaných pacientů, spokojenost ambulantních pacientů a spokojenost zaměstnanců nemocnic. Pořadí nejlepších nemocnic i podrobnosti k dotazníkovému šetření jsou k dispozici na stránkách HCI.

Zdroj: Medical Tribune