Zkušenosti s telemedicínou by bylo chybou nevyužít

V současné době se zdravotnictví potýká s několika výzvami. Jejich úspěšné zvládnutí je může výrazně posunout vpřed rozvojem elektronizace při poskytování zdravotní péče a její vyšší efektivitou.

První výzvou je využití zkušeností, které byly získány v souvislosti s dopady pandemických opatření, jež si prakticky vynutila výrazné rozšíření distančních konzultací zdravotního stavu praktickým lékařem nebo ambulantním specialistou. Na situaci reagovaly i zdravotní pojišťovny, které operativně zavedly výkony, které problematiku distančních konzultací řešily, ovšem tyto výkony jsou nyní rušeny v rámci pominutí důvodů, jež k jejich zavedení vedly.

Bylo by však chybou takto získané zkušenosti nevyužít i v běžném provozu zdravotnických zařízení. Telemedicína, tedy poskytování lékařských služeb na dálku, může zlepšit dostupnost a flexibilitu zdravotní péče, zvýšit spokojenost pacientů a snížit zatížení odborného zdravotnického personálu. Samozřejmě před plnohodnotnou implementací telemedicíny do běžných zdravotnických procesů bude potřeba nastavit jasná pravidla, na jejichž specifikování nebyl v době pandemie časový prostor.

Poskytovatel zdravotní péče, který využívá telemedicínu, je povinen jednoznačně identifikovat pacienta, o provedeném vyšetření vytvořit záznam do zdravotní dokumentace pacienta dle platného zákona a zároveň vytvořit zdravotní zprávu lékaře. Dále je nutné zajistit navazující péči pro takto ošetřeného klienta, aby nedocházelo k narušení kontinuity diagnostiky a léčebného procesu.

Nelze však také zapomínat, že nejde jen o vymezení pojmu a zajištění kvality distanční zdravotní péče, ale je nutné zároveň vyřešit finanční hodnocení a úhradu takto poskytovaných služeb, aby byla poskytovatelům řádně ohodnocena a zdravotní pojišťovny měly náklady na její poskytování zahrnuty ve svých zdravotně pojistných plánech. Doufejme proto, že v roce 2023 bude úhradová vyhláška s nějakými telemedicínskými výkony počítat, tak jak se před časem zamýšlelo.

Vztahy a elektronická komunikace s pacienty i mimo covid-19

Další výzvou je další rozpracování vztahů s pacienty, které byly v průběhu covidové pandemie charakterizovány elektronickou komunikací s pacienty (elektronická žádanka, SMS a e-mailové notifikace, zasílání výsledků vyšetření covid-19, možnost elektronického objednání na odběrové místo apod.). Všechny výše uvedené možnosti lze v nějaké formě, přizpůsobené běžnému provozu, využívat i nadále, jistě ke spokojenosti pacientů i samotných zdravotnických pracovníků. Popsané komunikační kanály lze pak nově využívat i pro informování pacientské veřejnosti o možnostech preventivních programů, s kladným dopadem na zdravotní stav populace a úsporu nákladů při léčení již rozvinutých forem nemocí.

Posun je i to, že je elektronizace zdravotnictví zarámována i legislativně, a to v podobě zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví, ze srpna 2021, jehož účinnost bude nabíhat postupně v letech 2022 až 2025. Ten umožňuje používání plnohodnotné elektronické dokumentace a zabezpečenou výměnu dat mezi zdravotnickými zařízeními a také povoluje přístup k zdravotnické dokumentaci pacientům a jimi definovaným osobám.

Pavel Kurka, produktový manažer CNS a.s.