Zdravý životní styl proti karcinomu prsu

Mezi modifikovatelné rizikové faktory pro vznik karcinomu prsu patří postmenopauzální obezita, hormonální substituční terapie (estrogen s progesteronem) a konzumace alkoholu. Nemodifikovatelné rizikové faktory, které byly hodnoceny v rámci této studie, zahrnují rodinnou anamnézu karcinomu prsu, věk při první menstruaci a věk menopauzy, paritu, denzitu prsu, atypické hyperplazie a jednonukleotidové polymorfismy (SNP).

Aby mohli predikovat absolutní riziko vzniku invazivního karcinomu prsu, investigátoři vyvinuli model, který inkorporoval 92 jednonukleotidových polymorfismů a epidemiologické prvky (rodinná anamnéza, antropometrické charakteristiky a menstruační, reprodukční a lifestylové faktory životního stylu). Po zahrnutí všech těchto rizikových faktorů se průměrná hodnota absolutního rizika pohybovala od 4,4 procenta do 23,5 procenta. Pro třicetileté ženy činilo průměrné kumulativní riziko vzniku karcinomu prsu ve věku 80 let zhruba 11,3 procenta.

Zjistilo se, že ženy, které sice v důsledku neovlivnitelných faktorů vykazují nejvyšší riziko, avšak mají nízký index tělesné hmotnosti (BMI), nekonzumují alkohol, nekouří a neužívají substituční hormonální terapii, mají výsledné riziko srovnatelné s průměrem v obecné populaci.

Autoři odhadují, že téměř každému třetímu případu karcinomu prsu by bylo možné zabránit, pokud by byly maximálně využity ovlivnitelné rizikové faktory. Laila Samiianová z Section of Breast Surgery při University of Florida College of Medicine, Jacksonville, ve svém komentáři pro NEJM Journal Watch vyčetla studii řadu limitací, např. neúplná data k SNP, nezachycení rozdílných rizik u konvenční estrogenové hormonální terapie a u kombinované estrogen‑progestinové terapie, nedostatek dat u atypické hyperplazie a kojení.

„Nicméně je povzbudivé vidět, v jak velké míře může být riziko sníženo tím, že se udržuje svalová hmota a omezuje konzumace alkoholu,“ uvedla Samiianová. Poznamenala také, že v rámci redukce rizika karcinomu prsu je podle ní třeba individuálního přístupu k možnosti vysazení či omezení estrogen‑progestinové terapie. Požaduje ovšem validaci výsledků studie, než se přikročí ke změnám v klinické praxi nebo v screeningových doporučeních.

Maas P et al. Breast cancer risk from modifiable and nonmodifiable risk factors among white women in the United States. JAMA Oncol 2016 May 26

Zdroj: NEJM Journal Watch