Zásadní poznámky k lymské borelióze pro pacienty a jejich ošetřující lékaře
Určit tuto diagnózu pacientovi s těmito symptomy tedy vyžaduje i dokonalou znalost progrese tohoto onemocnění a specifických detailů měření protilátek.
U drtivé většiny pacientů je infekce LB spojená s klasickou růžovou vyrážkou kůže. Kousnutí klíštětem, které není nasáklé krví a je odstraněno do 24 hodin zpravidla k nakažení nevede. LB se objeví maximálně u jedné pětiny lidí, kteří jsou kousnuti nakaženým klíštětem.
Zhruba jeden člověk ze čtyř má v ČR k LB pozitivní protilátky. Velmi často jde o následky infekce, se kterou si imunitní systém již dříve poradil. Protilátky se ale mohou vytvořit i v souvislosti s jinými chorobami. Jejich existence však sama o sobě neznamená aktuální existenci onemocnění. U některých pacientů se navíc protilátky objeví až 30 dnů po infekci. Proto má měření protilátek při akutní fázi LB – tj. do měsíce, omezený smysl.
Vzhledem k různé variabilitě při tvorbě protilátek i ve standardizaci laboratorních přístrojů k citlivosti organizmu na LB je vždy třeba pozitivní výsledek protilátek ověřit druhou laboratorní metodou (klasicky nejprve ELISA pak konfirmační Western blot).
Protilátky k LB zapadají do dvou subtypů: IgG a IgM. Nárůst IgM souvisí s akutní infekcí, ale jeho měření je spolehlivé pouze do prvních 30 dní po infekci – všechny protilátky proti LB mohou totiž zůstat zvýšené na dobu neurčitou, a to bez ohledu na úspěšnou antibiotickou léčbu!
U omezených případů mohou symptomy LB setrvat i po antibiotické léčbě. Příčinou jsou ale vedlejší imunologické procesy, nikoliv stále aktivní infekce. Četné mezinárodní studie jasně dokázaly, že další antibiotická léčba, zvlášť prodloužená, pro léčení symptomů tzv. chronické LB či tzv. post–LB syndromu nemá žádný smysl, je neefektivní a navíc nebezpečná.
MUDr. Martin Jan Stránský, M.D., FACP, primář neurologie, Yale School of Medicine, ředitel Polikliniky Na Národní, Praha 1 s poděkováním MUDr. Petrovi Smejkalovi, primáři infekčního oddělení UVN, Praha
Zdroj: MT