Záchranářům roste naděje na předčasný důchod
Permanentní vystavení zvýšené psychické zátěži, neustávající stres. To jsou hlavní důvody, proč by se měli zdravotničtí záchranáři zařadit po boku hlubinných horníků – tedy k těm, kteří mohou „beztrestně“ odejít dříve do starobního důchodu. Příslušná vládní novela prošla v Poslanecké sněmovně prvním čtením a poté ji jednomyslně podpořil i sociální výbor.
Předčasné odchody do důchodu bez následného krácení penze by se měly dle předložené novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, týkat zdravotnických záchranářů, lékařů výjezdových skupin, řidičů vozidel záchranné služby, operátorů zdravotnického, resp. pomocného operačního střediska a také záchranářů horské služby. Na všech těchto uvedených pozicích v současnosti působí přibližně 6 500 osob. Ty jsou podle zákonodárců vystaveny prakticky konstantní psychické zátěži, činnost některých z nich je navíc současně se stresem spojena i s nezanedbatelnou fyzickou zátěží.
Nárok až po dvaceti letech dřiny
Češi v současnosti mohou odcházet do řádného starobního důchodu v 65 letech a po alespoň 35 letech účasti na důchodovém pojištění. Pokud nejsou zrovna hlubinní horníci, tak jakýkoli předčasný odchod do penze má za následek zkrácení starobního důchodu. Podle vládní novely by měli záchranáři získat právo na „beztrestný“ předčasný odchod do důchodu po odpracování 4 400 směn v dané profesi, což znamená přibližně 20 let v praxi. Jakmile záchranář splní zákonném definovaný počet odpracovaných směn, sníží se mu důchodový věk o 30 měsíců, tj. 2,5 roku. Za každých dalších 74 směn pak záchranář získá právo odejít dříve o další měsíc. Záchranáři by však dle novely zákona mohli dosáhnout na maximálně pětileté zkrácení důchodového věku – tedy přibližně za 30 let práce v oboru. Pro srovnání – hlubinným horníkům se v současnosti zkracuje důchodový věk o sedm let za 3 300 směn v podzemí.
Větší odpovědnost i zaměstnavatelů
Předčasné odchody do důchodu u další profesní skupiny budou mít pochopitelně dopad na důchodový systém, resp. ovlivní příjem finančních prostředků z důchodového pojištění. Z tohoto důvodu je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU‑ČSL) v novele zákona zakotvena i participace zaměstnavatelů na nákladech této změny. „Návrh zákona obsahuje i zvýšení sazeb pojistného na důchodovém pojištění, které budou platit v té části odvodů zaměstnavatelé. Jedná se o nastavení určité participace zaměstnavatelů na krytí finančních nákladů a finančních dopadů na důchodový systém. Tím to alespoň částečně vyrovnáváme, abychom nevytvářeli další výrazný deficit důchodového systému,“ vysvětlil Jurečka.
Zaměstnavatelům záchranářů s právem na předčasný odchod do důchodu by se tedy měla postupně do roku 2026 zvedat sazba důchodového pojištění, která je v současnosti nastavena na 21,5 procenta. „Navýšení by bylo celkem o pět procentních bodů. V roce 2023 se sazba zvýší o dva procentní body, v letech 2024 až 2026 potom po jednom procentním bodu. Zvýšení se bude týkat jen pojistného ve vztahu k těm profesím, jichž se týká snížení důchodového věku. Netýká se tedy všech zaměstnanců,“ upozornil ministr Jurečka.
Snížení důchodového věku záchranářů poznamená výdajovou stránku státního rozpočtu. Podle důvodové zprávy lze v prvních letech po zavedení změny očekávat výdaje jen v řádu nižších desítek milionů korun. Tito profesionálové totiž tvoří jen 0,1 procenta všech zaměstnanců. Celkové náklady na administraci nových záchranářských důchodů se v tuto chvíli odhadují na přibližně 200 až 300 milionů korun.
Dlouhodobý konsensus
Na předčasných odchodech záchranářů do důchodu panuje dlouhodobě široká politická shoda. Současná podoba novely zákona vychází z konceptu tzv. náročných profesí, které v minulém volebním období představila Komise pro spravedlivé důchody (dále jen Komise) spolu s někdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD). V Komisi tehdy byly zastoupeny všechny parlamentní politické strany, odborníci a zástupci dalších zainteresovaných skupin. Současná vládní novela, resp. změna, kterou přináší, tedy nemá mezi poslanci žádného přímého odpůrce. Přesto se předkladatelům nepodařilo novelu schválit již v prvním čtení. Projednání ve zkráceném režimu vetovali poslanci hnutí ANO a SPD. Poslanecký klub hnutí ANO chce podle poslance Aleše Juchelky uplatnit pozměňovací návrh, který by měl řešit především administrativní nedostatky, nikoli měnit smysl novely zákona. Pozměňovací návrh SPD by se měl týkat navázání počtu odpracovaných směn na délku snížení hranice důchodového věku a jeho zastropování. „Domníváme, že by bylo vhodnější jiné nastavení, které nepoškozuje ty záchranáře, kteří odpracovali v systému více než 30 let, i velkorysejší snížení důchodového věku pro ty, co zde odpracovali oněch základních 20 let,“ vysvětlila poslankyně Lucie Šafránková pohnutky SPD. Diskuse o „spravedlnosti“ přepočtu směn zaznamenal prý i Vít Kaňkovský (KDU‑ČSL). „Tak, jak my jsme si to zatím analyzovali, nemyslíme si, že by tam byla disproporce, jestli se počítá podle směn, nebo podle hodin,“ odpověděl na výtku SPD Kaňkovský s tím, že stále probíhají diskuse jak s Asociací zdravotnických záchranných služeb, tak v rámci odborného zázemí Ministerstva práce a sociálních věcí. Jisté je, že dle dosavadních prohlášení zástupců politických stran a zatím hladkého průchodu této novely zákona legislativním procesem jsou naděje záchranářů na předčasný odchod do důchodu velké. U ostatních náročných profesí ve zdravotnictví i jinde však dosud nebylo dosaženo politické shody.