Za úspěchem kongresu ČKS nejsou ani tak peníze jako tradice a kontinuita
* Registrace na výroční zasedání České kardiologické společnosti byla uzavřena koncem dubna, je tedy již možné hodnotit první informace o zájmu o kongres. Jak to letos vypadá?
Myslím, že velmi dobře. Pozorujeme mírně stoupající trend. Předběžných registrací bylo více než 3 000, dalších čtyři sta zájemců se obvykle zaregistruje na místě. Jsme také rádi, že přibývá sester, techniků a dalších pracovníků ve zdravotnictví.
* A zájem o aktivní účast?
Také ten roste. Programový výbor pečlivě analyzoval došlá abstrakta a z 355 jich bylo vybráno 213 jako ústní sdělení, 124 jako poster a 18 jich bylo odmítnuto. Počet prezentací se významně oproti loňsku zvýšil, přidáváme další tři sály, navíc sál E jsme rozšířili až na kapacitu šest set míst. Přesto ne všechna abstrakta programový výbor přijal, což je také pozitivní. Je dobré si vybírat.
* Která z pracovních skupin byla v tomto směru nejaktivnější?
Tradičně jsou velmi aktivní pracovní skupiny intervenční kardiologie a arytmologie, ty se skutečně do vymezeného časového prostoru vešly jen obtížně. Nemůžeme ale program udělat zcela disproporčně, kdy jedna problematika bude výrazně dominovat. Maximum je pět bloků na jednu skupinu.
* Bude se opakovat vysoká účast lékařů ze Slovenska?
Ano, bude. Letos jich přijede asi sedm set, opět více než v předchozích letech. Spolupráci se Slovenskou kardiologickou společností vítáme, i letos má v programu svůj blok. Recipročně jezdíme přednášet na její výroční sjezd, který se koná začátkem října v Bratislavě.
* Důležitými partnery kongresu jsou farmaceutické firmy a výrobci zdravotnických prostředků. I˙jejich management začíná více přemýšlet, kde a jak se bude firma prezentovat. Zaznamenali jste odliv sponzorů a vystavovatelů?
Zde je vývoj určitým způsobem ambivalentní. Některé významné firmy, jež jsme byli zvyklí vídat, účast odřekly. Svoji roli hraje i to, že na tomto trhu dochází k významné restrukturalizaci a často i k fúzím.
Obecně si však na nedostatek vystavovatelů nestěžujeme. Chceme také podporovat účast menších českých firem, které jsou na trhu nové a vyrábějí například vybavení ambulancí nebo standardních oddělení. Budou mít třeba skromný stánek, ale setkáme se s nimi. Podmínky pro vystavovatele jsme se snažili zachovat, museli jsme však kopírovat nárůst cen společnosti Brněnské veletrhy a výstaviště, který je každoroční, což mírné navýšení přineslo. Rád bych všem sponzorům poděkoval, že v této ekonomicky nelehké době byli ochotni podpořit hlavní cíl kongresu, což je postgraduální vzdělávání v co možná nejširší formě.
* Brněnské výstaviště neposkytuje úplně ideální zázemí pro takovou akci, ale asi už si na ně všichni zvykli. Dovedete si představit, že by se kongres konal jinde?
Dovedu, určité kapacity, jež by takový kongres umožňovaly, vznikají. Pokud výstaviště bude požadovat nerealistické ceny, budeme o tom uvažovat. Bohužel se potýkáme s tím, že za dvacet let od listopadových události nebyla Česká rebublika schopna postavit moderní flexibilní kongresové centrum, takové, jaké známe například z Mnichova, Vídně nebo Stockholmu. Byla by to investice, která by se velmi rychle vrátila, Praha na to potenciál určitě má. Že nejsme ochotni akceptovat jakékoli podmínky, ostatně pocítil už hotel Voroněž. Společenský večer jsme letos přesunuli do pavilonu G, kde se určitě pobavíme stejně dobře, ale jen za jídlo dáme o dvě stě tisíc korun méně. A nebude horší.
* Koncepce letošního výročního sjezdu ČKS zaznamenala několik inovativních prvků. Jedním z nich je využití poledního času pro firemní symposia? Proč tomu tak je?
Jde o důkaz dalšího přibližování kongresu k tomu, na co jsme zvyklí z velkých mezinárodních akcí. Tam je běžné, že odborný program začíná třeba v půl sedmé ráno pracovními snídaněmi a večerní symposia spojená s večeří končí po deváté večer. Mít v poledne hodinu a půl pauzu, kdy se neděje vůbec nic, je poměrně luxus. Ti, kdo o to stojí, by měli mít šanci tento čas aktivně využít. Ale samozřejmě se počítá s tím, že účastníci této části programu budou mít možnost se během sdělení najíst.
* Program sjezdu letos nově zahajuje série přímých přenosů z katetrizačních sálů. Co vás k tomuto ne úplně bezrizikovému kroku vedlo?
Kvalita našich intervenčních pracovišť. Je tak dobrá, že si můžeme dovolit ukázat v reálném čase, jak pracují ve své běžné klinické praxi. Je připraveno několik zajímavých a inovativních kardiologických výkonů. Kolegové z I. interní kardiologické klininy FN u sv. Anny ukáží velmi komplikovaný zákrok na koronárním řečišti. Lékaři II. interní kliniky VFN v Praze předvedou stenting abdominální aorty. Hned dva týmy se připravují v pražském IKEM - měly by provést katetrizační náhradu aortální chlopně a katetrizační ablaci fibrilace síní. Myslím, že tento program může být atraktivní i pro kolegy, kteří pracují v ambulancích. Lépe si představí, kam své pacienty odesílají, a budou je moci lépe edukovat.
* Není to z hlediska organizátora trochu moc adrenalinu navíc?
Může se stát samozřejmě cokoli, riziko vyplývá už z povahy zvolených výkonů. Při katetrizační náhradě chlopně například může velmi rychle dojít k rozvoji kardiogenního šoku a nutnosti kontrapulsace, což, doufám, neuvidíme. Nezačínáme na zelené louce. Tradici přímých přenosů jsme zahájili už při Kardiologických dnech v Nemocnici Na Homolce. Zde to však bude technicky náročnější, protože je nutné kooordinovat několik týmů v různých nemocnicích.
* Už tradiční součástí sjezdu ČKS je program pro sestry. Je to náhoda, že se letos dostal z K ongresového centra, které je poněkud stranou, blíže do středu sjezdového dění?
Není to úplně náhoda. Práce sester, techniků a ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků si nesmírně vážíme a opravdu nechci, aby to znělo jako fráze. Chtěli jsme jim vytvořit takové podmínky, jež odpovídají jejich postavení našich nejbližších spolupracovníků. Jejich program je integrální součástí sjezdu. Je potěšitelné sledovat, k jak obrovskému posunu v kvalitě zde dochází a jak se zde rozvíjí živá diskuse. Máme celou řadu vzdělaných sester s manažerskými schopnostmi, tak si myslím, že je na čase, abychom jim do jejich odborné komunikace my lékaři přestali zasahovat.
* Novinkou je program pro veřejnost zaměřený na problematiku resuscitace, který bude na náměstí Svobody. Co si od toho slibujete?
Tak velký kongres nemůže být izolovanou aktivitou. Má žít i ve městě a něco mu přinést. Výuka kardiopulmonální resuscitace je příkladem toho, co můžeme městské populaci předat. Na náměstí vznikne stan, kde záchranáři budou na modelech ukazovat, jak se chovat v případě srdeční zástavy. Přítomní si to budou moci vyzkoušet. Rovněž se tam bude aktivně prezentovat i pacientská organizace arytmologicky nemocných a ze svého pohledu příchozí seznámí s touto problematikou. Širokou veřejnost chceme oslovit rovněž prostřednictvím médií, proto sjezdu předchází tisková konference v Praze. Usilujeme o to, aby pak v Brně novináři našli skutečně funkční tiskové středisko, které jim poskytne maximální a profesionální podporu. Tato otevřenost okolí se projeví i na výstavě, kde bude bohatší zastoupení některých neziskových organizací, které se věnují propagaci zdravého životního stylu. Mohu jmenovat například Nadační fond
Srdce Hané, jenž zde bude mimo jiné prezentovat nordic walking jako ideální aktivitu pro kardiaky. V prostorách expozice se také našel důstojný prostor pro prezentaci českého kardiovaskulárního lázeňství. Považuji za důležité, abychom byli o tomto segmentu péče informováni. Náš zájem o pacienta by neměl skončit s konkrétním výkonem, navíc zde máme některé nové indikace lázeňské léčby, například u pacientů po angioplastikách.
Dokončení na str. C2
* Kardiologie dlouho byla podoblastí interny a na počet specialistů rozhodně nejde o největší obor. Proč je její sjezd s velkým náskokem největší tuzemskou odbornou akcí? Není to tím, že v kardiologii jsou prostě peníze?
Nemyslím si, že je to otázka peněz, spíše tu jde o tradici a kontinuitu. Česká kardiologická společnost je druhá nejstarší profesní kardiologická organizace na světě. Vznikla v roce 1929 a již od třicátých let pořádala své konference, které byly zasazeny do mezinárodního kontextu. Ani později nebyl kontakt se zahraničím úplně přerušen, zde je jistě na místě zmínit pana profesora Lukla staršího, jenž byl řadu let předsedou Evropské kardiologické společnosti. A další věc je, že česká kardiologie, bez ohledu na vnější podmínky, se vždy snažila být dopředná a inovativní. Také díky tomu se v posledních letech dostala na velice slušnou evropskou úroveň, což platí zejména pro intervenční kardiologii a elektrofyziologii.
* Dalo by se říci, že česká kardiologie je objektivně mnohem lepší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám České republiky - jmenujme například kvalitu péče o pacienty s infarktem myokardu, ale nejen ji. Proč se to na mezinárodním poli ztrácí?
Stačí se třeba podívat na výbory připravující výroční kongres Evropské kardiologické společnosti. Čech tam není ani jeden Nemyslím si, že se ztrácíme. Například nyní je velice dobrá šance, že se profesor Kautzner ujme funkce sekretáře Evropské kardiologické společnosti, já pracuji ve strukturách European Heart Rhythm Association. Pro lidi, kteří jsou teď na vrcholu, tedy řekněme pro generaci čtyřicátníků a padesátníků, je v našich podmínkách velmi obtížné spojit vlastní klinickou práci s vědeckými aktivitami a intenzivní mezinárodní komunikací. Osobností, jež jsou toho schopny, není mnoho. Mezi mladými kolegy je však zhruba deset kardiologů, kteří mají zkušenosti s delším pobytem v zahraničí, publikují, přednášejí. Do pěti let se o nich bude vědět i na mezinárodním poli.
* Ani brněnský kongres není odtržený od globálního dění, o čemž svědčí vystoupení několika kardiologů světové extratřídy. Jak probíhala komunikace s těmito zahraničními experty?
Především probíhala dlouho, protože pokud se v Brně chceme sejít se skutečně špičkovými osobnostmi světové kardiologie, musíme je oslovit včas. Jejich diář je plný na více než rok dopředu. Letos se nám to podařilo. Přijede například profesor J. Camm z L ondýna, profesor G. L ip z Birminghamu nebo profesor G. Hindricks z L ipska. Chtěl bych všechny poprosit, aby se na prezentace našich hostů přišli podívat. Trochu se obávám ostudy prázdného sálu, přece jenom naši lékaři jsou někdy líní poslouchat a diskutovat v angličtině, třebaže mnozí anglicky umějí velmi dobře.
* S˙velikostí kongresu souvisí i to, že účastník má podobný problém jako na velkých evropských nebo světových akcích. Program běží v mnoha sálech najednou a je těžké zvolit, kam jít. Jak řešíte, aby tento neklid byl co nejmenší?
Programový výbor se vždy snaží, aby ve stejný čas neběžela sdělení, která si svým obsahem konkurují. Myslím, že v úsilí odlišit jednotlivé cílové skupiny je velmi úspěšný.
* Do jaké míry se daří, aby zde byla prezentována originální sdělení?
Určitě ano, já si myslím, že sdělení založená na vlastních datech dokonce převažují, dřívější trend přehledných přednášek se omezuje na jednu či dvě takové prezentace v úvodu každého bloku.
* Pokračuje určitý programový posun od konzervativní léčby směrem k technologiím?
Určitě ano, ve skladbě programu je prudký rozvoj nefarmakologické léčby znát, což však neznamená potlačení problematiky konzervativní terapie. Určitě se s velkým zájem setkají sdělení o některých novinkách v oblasti farmakoterapie, na které jsme po určitém období stagnace čekali, velmi aktuální jsou zde například nové antikoagulační přípravky.
* Kde by podle vás měla být laťka sdílnosti jednotlivých prezentací? Jinými slovy, s jakým publikem by měli přednášející počítat - specializovaný kardiolog, kardiolog, internista, lékař obecně?
Moc bych se přimlouval za co největší důraz právě na sdílnost. Sjezd má přinášet přehled, co se v kardiologii aktuálně děje, a přenášet poznatky z center až do praxe praktických kardiologů, internistů i praktických lékařů. Jinými slovy, jde tu o penetraci informací do co nejširší odborné veřejnosti. Výměna poznatků mezi několika lidmi věnujícími se úzké specializaci zde není naprostou prioritou, i když samozřejmě i ta je užitečná.
* Co máte v programu zaškrtáno vy?
Mám svůj obor, jehož program absolvuji celý. Ale jinak počítám s neustálým pohybem mezi sály. Cítím se zodpovědný za to, aby vše proběhlo hladce - znamená to kontrolovat, zda neselhává technika, jestli se dodržuje časový harmonogram, a nebo třeba i to, zda je dostatek baget na poledních symposiích a jsou tam odpadkové koše.
* Co se na kongres z časových důvodů nevešlo, ale vy byste to tam rád měl?
Pro příští rok by podle mého názoru bylo dobré vyhlásit jedno nové nosné téma, a to zobrazovací metody v kardiologii. Považuji za velice důležité, aby došlo k integraci pohledů na standardní echokardiografii s výpočetní tomografií, magnetickou rezonancí, metodami nukleární medicíny, elektrofyziologií a intervenční diagnostikou. Potřebujeme vytvořit koncept komplexního přístupu k moderním technologickým postupům. V tom vidím velkou budoucnost.
Zdroj: Medical Tribune