Za rekordní mortalitu chřipkové epidemie může nízká proočkovanost

O letošní chřipkové epidemii se hovoří jako o středně rozsáhlé. Celkový počet nemocných sice odpovídal běžné situaci, rekordní však byl počet závažných případů. „Je jich několikanásobně více než v letech minulých, čímž je letošní sezona opravdu neobvyklá,“ prohlašuje epidemiolog MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., ze SZÚ Praha. Proč tomu tak bylo, o tom se v odborné veřejnosti vedou dlouhé diskuse. Nejzjevnější příčinou je velmi nízká proočkovanost populace. Do problému se už vmísila i Evropská unie.

V chřipkové sezoně 2012/2013 bylo k 2. dubnu hlášeno celkem 532 závažných případů chřipky; z tohoto počtu 124 osob zemřelo (odhad celkového počtu onemocnění chřipkou v letošní sezoně je na úrovni 1,5 mil. obyvatel). Onemocnění byla způsobena převážně virem chřipky A (H1N1) a u většiny pacientů (88 %) byl v anamnéze uveden některý z rizikových faktorů. „Nejčastěji se jako rizikový faktor projevilo kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění dýchacích cest, diabetes mellitus a zhoubné nádory,“ říká hlavní hygienik České republiky a náměstek ministra zdravotnictví, MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Nemocní s kardiovaskulárním onemocněním umírají na chřipku a zápal plic až 52krát častěji než zdraví jedinci. Mezi další rizikové faktory patří bezesporu obezita, která se vyskytovala u 26 % případů, a kuřáctví, které bylo zjištěno ve 20 procentech. Průměrný věk pacientů se závažným průběhem chřipky byl 49 let (nejmladšímu byl 1 měsíc, nejstaršímu 97 let).

Kriticky nízká proočkovanost v České republice

Jak tuto nepříznivou situaci do budoucna zlepšit? Hlavní hygienik ČR má jednoznačný názor: „Nesporný preventivní význam má očkování proti sezonní chřipce. To může zmírnit průběh nemoci a v extrémním případě i zachránit život, zejména u osob starších 65 let a osob s chronickým onemocněním. Těmto dvěma kategoriím je navíc očkování hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Musí se také zvýšit proočkovanost lékařů a sester pracujících na jednotkách intenzivní péče, transplantačních i onkologických odděleních a na všech místech se zvýšenou možností přenosu infekce na nemocné s oslabenou imunitou.“ Zde by jistě pomohl tlak ze strany ministerstva na management nemocnic. Proočkovanost proti sezonní chřipce zůstává v České republice ve srovnání s ostatními státy stále nízká. U celkové populace se pohybuje kolem 5 %, u seniorů pak kolem 20 procent. Pro srovnání – v USA je to 46 procent.

Využití antivirotik

Česká republika se v počátku letošní chřipkové epidemie potýkala s nedostatkem antivirotik v běžné distribuční síti. „Vzhledem k absenci antivirotik, která mohou být použita pro léčbu zvlášť závažných chřipkových onemocnění, uvolnilo ministerstvo v polovině ledna ze svých zásob 1 440 balení antivirotika Relenza a 9 000 balení Tamiflu,“ upřesňuje náměstek pro zdravotní péči MUDr. Ferdinand Polák. Léky byly do zdravotních zařízení distribuovány prostřednictvím lékáren vybraných fakultních nemocnic. K léčbě byla použita bezmála polovina těchto uvolněných léčiv, k 2. dubnu to bylo 4 007 balení.

Kritické stavy i u mladých pacientů

V souvislosti s rychle rostoucím výskytem případů chřipky s velmi komplikovaným průběhem zajistilo ministerstvo zdravotnictví 9. ledna 2013 nepřetržitou konzultační telefonní linku pro ošetřující lékaře z celé republiky. V průběhu chřipkové epidemie na ní byly poskytnuty desítky konzultací. „V 25 případech se jednalo o konzultace přímo z ARO, tedy u pacientů v kritických stavech. U nich se ve více než 70 % potvrdila nákaza virem H1N1. Všichni pacienti měli selhání plic ve smyslu ARDS a byli na umělé plicní ventilaci,“ vysvětluje Ferdinand Polák. „Po první konzultaci bylo podle jeho slov 12 pacientů převzato do ECMO center v Praze a Olomouci. Z nich nakonec 10 muselo být napojeno na mimotělní oxygenaci a jen díky této vysoce specializované péči jich 8 přežilo.“

Rada Evropské unie přijala v prosinci 2009 „Doporučení Rady o očkování proti sezonní chřipce“, jehož účelem je podpora vakcinace u starších osob a zdravotnických pracovníků. Tento dokument si klade mimo jiné za cíl, aby do zimního období na přelomu let 2014/2015 bylo dosaženo 75% proočkovanosti u starších lidí. Nástrojem ke zvýšení proočkovanosti má být Národní akční plán s tím, že členské státy mají poskytovat zprávy komisi o dosažené proočkovanosti proti sezonní chřipce u cílových skupin populace. Na základě zmíněného doporučení přijala vláda ČR usnesení č. 600/2011 k Národnímu akčnímu plánu na zvýšení proočkovanosti proti sezonní chřipce v ČR (dále NAP). Ekonomická argumentace pro jeho naplňování je jednoznačná.

Očkování proti chřipce snižuje hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 30 až 70 % a riziko úmrtí až o 80 procent. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je v České republice očkování proti sezonní chřipce hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění u pojištěnců nad 60 let věku, u pojištěnců po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, u pojištěnců, kteří trpí závažným farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest i ledvin nebo diabetem, u pojištěnců umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé péče nebo v domovech pro seniory anebo pro osoby se zdravotním postižením či v domovech se zvláštním režimem. Ostatní zájemci zaplatí za vakcínu včetně aplikace kolem 300 korun. Koho jiné argumenty nepřesvědčí, pro něj máme vyčísleny náklady na chřipkové onemocnění v korunách: celkové náklady na 1 zaměstnance 58 696 Kč = ztráta HDP 32 182 Kč + náklady zaměstnavatele 19 935 Kč + náklady pacienta 4 134 Kč + náklady zdravotnictví 2 445 Kč.

Hlavní úloha praktiků a specialistů

Na nezájmu lidí o očkování se nepochybně podílí skutečnost, že řada z nich podceňuje vážné zdravotní důsledky, které může tato infekce způsobit. K tomu podle odborníků přispívá podceňování chřipkového onemocnění i v řadách zdravotnických pracovníků, a to nejen praktických lékařů, ale i specialistů. U chronických pacientů by právě oni měli stát v roli informátorů o nebezpečí chřipky a propagátorů očkování proti ní v první linii. Na ně především budou cílit edukační kampaně chystané ministerstvem zdravotnictví. Už nyní je třeba připravit pacienty na to, že by na podzim letošního roku (ideálně v říjnu) měli s očkováním počítat. Klíčový význam přístupu zdravotníků dokazuje i následující šetření. Bylo zjištěno, že 60 % pacientů by se nechalo očkovat, kdyby jim to jejich lékař doporučil. S tím kontrastují výsledky ankety mezi studenty 6. ročníků lékařských fakult, z nichž 55 % je přesvědčeno, že primární prevence je záležitostí výhradně pacienta. Samozřejmě se chystají informační a propagační kampaně ve všech typech médií. Známé osobnosti, včetně politiků i ředitelů nemocnic, už v podobných kampaních u nás i ve světě sehrály svou pozitivní úlohu. Ta hlavní však bude vždycky patřit praktickým lékařům a specialistům.

Zdroj: Medical Tribune