Z kongresu AHA ve zkratce
Příspěvkem k věčně zelené diskusi o významu užívání multivitaminových přípravků v prevenci (jakýchkoli) onemocnění byly výsledky jedenáctileté klinické studie, The Physicians’ Health Study (PHS) II, která sledovala téměř 15 000 mužů nad 50 let. Placebem kontrolovaná studie prokázala, že užívání multivitaminů je bezpečné (no harm), ale že nemá žádný účinek v prevenci kardiovaskulárních chorob. Nedošlo ke snížení rizika srdečního infarktu, iktu ani srdeční smrti.
Naopak jiná studie (taktéž placebem kontrolovaná) prokázala vliv probiotik na sérovou koncentraci LDL cholesterolu. Rozdíl mezi rameny studie byl statisticky významný, po devíti týdnech užívání snížila probiotika koncentraci LDL cholesterolu o 11,6 %, estery cholesterolu byly nižší o 6,3 % a estery nasycených mastných kyselin o 8,8 % v porovnání s placebem.
Od studie FREEDOM se očekávalo, že odpoví na otázku, který revaskularizační postup je vhodnější pro diabetiky s postižením několika koronárních arterií. Výsledky u 1 900 diabetiků prokazují, že bypass přináší lepší výsledky: 19 % pacientů postihl do pěti let od výkonu infarkt myokardu, iktus nebo u nich nastala srdeční smrt, zatímco ve skupině potahovaných stentů to bylo celých 27 procent.
Subanalýza studie FREEDOM prokázala, že z dlouhodobého hlediska je u diabetiků ekonomicky výhodnější použít v léčbě ICHS nákladnější bypass než potahovaný stent. Statistické hodnocení využívalo porovnání QALY (quality‑adjusted life year) u obou postupů. U bypassu činila hodnota QALY 8 132 USD, u stentů 50 000 USD. Je však otázkou, do jaké míry jsou výsledky této multicentrické studie (probíhala v 16 zemích, jen 19 % pacientů bylo z USA) aplikovatelné na české poměry.
O tom, že lze mnohdy udělat diagnózu „ode dveří“, vypovídá studie, která sledovala známky stárnutí celkem u 10 885 jedinců (z toho 45 % žen). K hodnoceným znakům patřily ustupující vlasová linie na spáncích (tzv. kouty), plešatění na temeni, rýhy na ušním lalůčku a viditelná xantelasmata na očních víčkách. U lidí, u nichž byly přítomny tři ze čtyř vyjmenovaných znaků, bylo o 57 % vyšší riziko infarktu a o 39 % vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění.
Studie OUTCOMES (taktéž současně publikovaná v New England Journal of Medicine) prokázala, že dalcetrapib zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu o 30 %, ale nesnižuje u pacientů, kteří prodělali srdeční příhodu, riziko dalšího infarktu, hospitalizace pro bolest na hrudi, iktu nebo srdeční smrti v horizontu dvou a půl roku.
Krevnímu tlaku mladých Američanů se nevěnuje dostatečná pozornost, prokázala analýza záznamů 13 593 mladých mužů a žen, kteří za po sobě následující tři roky alespoň dvakrát ročně navštívili pro neurgentní onemocnění svého lékaře a kteří splnili kritéria hypertenze. Ve skupině 18‑ až 24letých zůstalo nediagnostikováno 67 % hypertoniků, mezi 25‑ až 31letými 65 % se nedozvědělo o své hypertenzi a mezi 32 a 39 lety byla hypertenze skryta v 59 procentech. U šedesátiletých byla čísla jen o něco příznivější – správně nebylo diagnostikováno 54 procent. Zřejmě na celém světě platí, že jen necelá polovina pacientů ví o své hypertenzi. ,
Srdeční selhání a riziko kancerogeneze dala do souvislosti další prezentovaná studie. Lidé, kteří trpí srdečním selháním, mají o 68 % vyšší riziko, že se u nich objeví zhoubné onemocnění. Platí to i obráceně, lidé s karcinomy mají o 56 % častěji srdeční selhání. K výsledkům se došlo porovnáním výskytu obou onemocnění s výskytem v ostatní populaci.
Lidé po kardiopulmonální resuscitaci, u nichž ještě před přijetím na akutní lůžko dojde k opětovné srdeční zástavě, mají vyšší riziko, že hospitalizaci nepřežijí, a to v poměru 33,3 % vs. 7,8 %, u nichž k opakované zástavě nedošlo.
Mladí lidé nevěnují pozornost bolesti na hrudi, nebo ji nespojují s možností srdečního onemocnění. Zejména ženy odkládají návštěvu lékaře, čekají, že potíže zmizí, nejméně o jeden den déle než muži.
Ze sledování téměř 3 000 pacientů s infarktem myokardu ve věku 18 až 55 let (ze 104 amerických nemocnic, v letech 2008 až 2012) vyplynulo, že méně než jedna ze tří žen a jeden z pěti mužů vyhledali lékaře pro své potíže se srdcem ještě před hospitalizací pro infarkt, přestože již dříve 90 % mužů a 87 % žen pociťovalo tlak a bolest na hrudi, dechovou tíseň či dyskomfort. Ženy se méně často svěřují lékaři se srdečními potížemi, 60 % jedinců obojího pohlaví bolesti na hrudi nespojují se srdečním onemocněním. Ženy si stěžují spíše na zažívací potíže, stres a úzkost, muži své problémy připisují bolestem svalů nebo poruchám zažívání.
Muži středního věku se sníženými plicními funkcemi mají vysoké riziko náhlé srdeční smrti v porovnání s jedinci s normálními plicními funkcemi. Ve studii bylo sledováno celkem 1 342 mužů ve věku od 42 do 60 let, a to po dobu 17 let. Z toho 95 mužů zemřelo náhlou srdeční smrtí, muži se sníženým vteřinovým výdechem měli 3,5× vyšší riziko náhlé smrti, každých 10 % snížení hodnoty vteřinového výdechu stoupá riziko náhlé srdeční smrti o 18 procent. Riziko zvyšují komorbidity: tabakismus, předchozí srdeční infarkt, hypertenze a diabetes 2. typu.
Nespavost vede k dvojnásobnému riziku kardiovaskulárních chorob. Potvrdili to vědci z Tchaj‑wanu na základě sledování 43 180 lidí ve věku 45 let a starších. U lidí s poruchami spánku se srdeční příhody objevily ve dvou procentech, u lidí bez problémů se spánkem jen ve 0,76 procenta. Iktus se objevil v 11,18 % u nespavců, ale jen v 6,47 % u lidí bez spánkových poruch.
Zdroj: Medical Tribune