WHO kvůli viru zika vyhlásila celosvětový stav nouze
"Potřebujeme koordinovanou mezinárodní odpověď," citovala agentura DPA generální ředitelku WHO Margaret Chanovou. Kvůli viru zika, který šíří v Latinské Americe komáři, dnes zasedl krizový výbor WHO. Závěry jednání se očekávaly v úterý či ve středu, organizace se ale rozhodla o výsledcích informovat okamžitě.
Oficiálním označením globálního nouzového stavu je termín ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC). WHO na svém webu uvádí, že je to mimořádná událost, u které hrozí šíření nemoci do dalších států a která potenciálně vyžaduje koordinovanou mezinárodní reakci.
V rámci mezinárodního nouzového stavu mohou být státy bez případů nákazy vyzvány, aby podnikly taková opatření, která by šíření viru zabránila. Mechanismus PHEIC je mezinárodně závazný a je nástrojem nejen boje proti nemoci, ale i prevence a kontroly šíření nákazy.
David Heymann, který krizovému výboru WHO předsedá, na tiskové konferenci řekl, že vir samotný není důvodem vyhlášení nouzového stavu, neboť sám o sobě nevyvolává klinicky vážné stavy. Klíčové je podle něj najít důkazy o spojitosti ziky s mikrocefalií, tedy vývojovou poruchou, která předčasně ukončuje růst mozku. "Nevíme, jak dlouho potrvá, než nalezneme vazby mezi virem zika a mikrocefalií," řekl.
Heymannova slova potvrdila i Chanová. Krizový výbor se podle ní shodl na tom, že právě možná souvislost mezi zikou a vývojovou poruchou mozku představuje mimořádnou událost, která je mezinárodním zdravotním rizikem.
Podle Chanové by těhotné ženy měly zvážit odklad cest do oblastí, které se s virem potýkají. Důležitá je také prevence u rizikových osob, tedy u těhotných žen, a to pomocí repelentů, moskytiér a oblečení, které zakrývá co největší části těla.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v komentáři k dnešnímu rozhodnutí WHO uvedlo, že označením ziky za celosvětovou hrozbu získá boj s virem novou pozornost a také nové zdroje.
"CDC spolu s americkou vládou se aktivně zapojilo do světového úsilí proti viru zika a pracuje 24 hodin denně, aby virus lépe pochopilo a aby před ním chránilo," uvedl v prohlášení Thomas Frieden z CDC. Dodal, že aktivace mechanismu PHEIC je celosvětovou výzvou k akci.
Virus, který přenášejí komáři druhu Aedes aegypti, vyvolává několikadenní horečky, nemoc je však ve většině případů mírná. Velkým nebezpečím je ale zřejmě pro lidské plody, neboť nákaza je považována za příčinu nedostatečného vývoje mozku. Skutečný vliv viru na vývin mozku zatím ale nebyl prokázán.
Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Zatím nejsou jasné všechny způsoby, jimiž se virus přenáší. Vedle komářího bodnutí to může být podle WHO patrně i pohlavní styk. Zatím ale nebyl potvrzen ani jeden případ přenosu z člověka na člověka.
Nákaza virem zika se rozšířila do 25 zemí, nejvíce je v Brazílii
- Virus zika je přenášen komáry druhu Aedes aegypti, kteří jsou také přenašeči horečky dengue. Jeho příznaky jsou obvykle spíše mírné, může se projevovat vysokými teplotami, vyrážkou, bolestí hlavy i kloubů, které trvají asi sedm dní. Podle lékařů je ovšem virus příčinou toho, že se nakaženým matkám rodí děti s výrazně menší hlavou, což je často způsobeno nedostatečně vyvinutým mozkem.
- Ačkoli vědci přímou spojitost neurologické poruchy označované jako mikrocefalie s virem stoprocentně neprokázali, například v Brazílii již zemřelo několik dětí, které měly virus zika v krvi a jejichž mozek nebyl vyvinut.
- Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Zatím nejsou jasné všechny způsoby, jimiž se virus přenáší. Vedle komářího bodnutí to může být podle WHO patrně i pohlavní styk. Zatím ale nebyl potvrzen ani jeden případ přenosu z člověka na člověka.
- Virus se poprvé objevil v roce 1947 v Ugandě. První člověk se jím nakazil v roce 1954 v Nigérii, poté se virus rozšířil do dalších afrických zemí, do severovýchodní Asie a na tichomořské ostrovy.
- Aktuální nákaza se objevila loni na podzim v Brazílii a postupně se rozšířila do téměř 25 zemí amerického kontinentu. Brazílie již odhalila 1,5 milionu případů onemocnění, u novorozenců pak 3718 případů mikrocefalie, tedy nedostatečného vývoje mozku. Před vypuknutím šíření nákazy virem zika se přitom ročně objevovalo v průměru 163 případů mikrocefalie.
- Druhou nejpostiženější zemí je Kolumbie, která odhalila již 20.297 případů onemocnění virem zika, je mezi nimi také 2116 těhotných žen.
- První případ nákazy virem zika ohlásily kromě amerických zemí také Dánsko, Británie, Spojené státy, Německo a dříve také Finsko nebo Švédsko. Všichni pacienti se nakazili v Latinské Americe.
- Virus je pojmenován podle stejnojmenného deštného pralesa v Ugandě: v gandštině, hlavním jazyce této africké rovníkové země, znamená "zika" přerostlý.
- WHO zemím s větším výskytem viru doporučila, aby se jejich nemocnice připravily také na Guillain-Barrého syndrom, který se projevuje obrnou svalstva. WHO prý uznala, že počet případů tohoto syndromu se v některých zemích postižených virem zika zvýšil.
Epidemie, které v posledních letech vzbudily celosvětové obavy:
- Stejný stav nouze, jako nyní u viru zika, WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli epidemii eboly v západní Africe. Ebola je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost u ní dosahuje až 90 procent. Proti nemoci zatím neexistuje zcela spolehlivý lék, ani vakcína. Při zatím poslední epidemii v západní Africe (vypukla v prosinci 2013 v Guineji a rozšířila se do dalších zemí), kterou WHO v polovině ledna prohlásila za skončenou, zemřelo přes 11.300 lidí. Nakažených bylo hlášeno téměř 29.000 lidí.
- Jako pandemii vyhlásila WHO šíření takzvané prasečí chřipky. Virus H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky, se objevil před sedmi lety. Šíří se vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka. Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.
- Obavy také vzbudily infekce SARS a MERS.
- Od roku 2012, kdy se MERS poprvé objevil na Blízkém východě, je hlášen výskyt infekce ze zhruba 25 zemí světa u více než 1200 lidí, z nichž více než 450 zemřelo. Nejvíce obětí zaznamenala Saúdská Arábie. Nemoc se zpočátku projevuje běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 stupňů. Pokračuje však závažným onemocněním plic a způsobuje i akutní selhání ledvin.
- Infekční choroba zvaná těžký akutní respirační syndrom (SARS) se objevila začátkem roku 2003 v Asii (Čína připustila, že první případ onemocnění SARS zde byl zaznamenán již koncem roku 2002). Jejím původcem byl nový patogenní činitel, koronavirus, který dosud nebyl u člověka zjištěn. Hlavní příznaky SARS jsou vysoká teplota, dýchací potíže a kašel. Nemoc se pravděpodobně šířila kontaktem s nemocným nebo jeho biologickým materiálem. Infekce byla v letech 2002 až 2003 hlášena u 8300 lidí, z nichž 775 zemřelo.
- Ptačí chřipka, virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, byla u člověka poprvé objevena v roce 1997 v Hongkongu. Podle údajů WHO zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku (typu H5N1) asi 380 lidí z více než 600 případů osob, které se tímto virem nakazily.
David Preisler
ČTK
Zdroj: ČTK